JUDr. Ing. Eva Daniela Cvik Ph.D. et. Ph.D.

Dědické právo patří k oblastem soukromého práva, v nichž se nejviditelněji protíná autonomie vůle zůstavitele s ochranou základních hodnot právního řádu. Právě proto se zde opakovaně objevují spory, v nichž se účastníci řízení snaží prosadit subjektivně vnímané „spravedlivé“ řešení na úkor striktního respektu k zákonnému systému.

Technologický vývoj posledních let způsobil, že téma umělé inteligence a robotiky již nelze vnímat jako vzdálenou budoucnost. To, co ještě před deseti lety působilo jako science fiction, se dnes stává běžnou součástí našeho života. Inteligentní stroje pomáhají při chirurgických zákrocích, podílejí se na dopravě, kontrolují kvalitu výrobků v továrnách a postupně pronikají i do veřejného prostoru.

Zákonem o kybernetické bezpečnosti Česká republika transponuje směrnici NIS2 a zároveň ruší dosavadní zákon č. 181/2014 Sb. o kybernetické bezpečnosti. Nejde tedy jen o dílčí novelu zákona, ale o plnohodnotnou rekodifikaci oblasti kybernetické bezpečnosti.

Dědické právo představuje oblast soukromého práva, jež se vyznačuje výraznou mírou variabilních řešení a širokým prostorem pro autonomii vůle účastníků.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 (NIS 2) představuje dosud nejkomplexnější soubor unijních požadavků na zajištění vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti v členských státech.

Stablecoiny představují specifickou kategorii kryptoaktiv, jejichž hlavním cílem je stabilizace hodnoty. Na rozdíl od běžných kryptoměn, jako je Bitcoin nebo Ethereum, jejichž cena je vystavena značné volatilitě v důsledku nabídky a poptávky na trhu, jsou stablecoiny navázány na hodnotu určitého podkladového aktiva – typicky fiat měny[1], jako je americký dolar (např. USDT, USDC), případně komodity nebo koše aktiv. Tím se liší nejen svou funkcí, ale také očekáváním jejich držitelů a způsobem využití – nefungují primárně jako spekulativní investiční nástroj, ale spíše jako prostředek směny nebo uchovatel hodnoty v kryptoměnovém ekosystému.

Rozhodování o tom, co je v nejlepším zájmu dítěte nízkého věku, patří k nejobtížnějším úkolům soudní praxe. Soudci byli v minulosti v těchto případech obvykle velmi opatrní, neboť si byli vědomi specifických vývojových potřeb malých dětí a citlivosti raného věku na změny v pečovatelském prostředí.

V našem posledním díle daňového seriálu zabývajícího se zákonem č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů fyzických a právnických osob (dále jen zákon o dani z příjmu), se budeme věnovat problematice odčitatelných položek, dílčím základům daně, daňové ztrátě a také uplatnění slevy na dani.

Jak již bylo v minulém díle daňového seriálu uvedeno, zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů fyzických a právnických osob (dále jen zákon o dani z příjmu) je dalším daňovým zákonem, který přijal rozsáhlé terminologické změny v souvislosti s provedenou rekodifikací soukromého práva v podobě nového zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V rámci tohoto dílu daňového seriálu, který se bude zabývat daní z příjmu a v zásadě navazovat na předchozí díl daňového seriálu zabývající se daní z příjmů, budou uvedeny informace o možnosti zdanění příjmů a výdajů daňového poplatníka paušální sazbou, porovnáním příjmů a výdajů daňového poplatníka za účelem zjištění jeho daňové povinnosti.

Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů fyzických a právnických osob (dále jen zákon o dani z příjmu) je dalším daňovým zákonem, který přijal nejen terminologické změny v souvislosti s provedenou rekodifikací soukromého práva v podobě přijetí nového zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Již v minulém daňovém seriálu byly pro účely aplikace některých ustanovení daňových předpisů vysvětleny základní terminologické změny, ale i nové právní instituty, které bylo nutné do daňových předpisů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva včlenit. Zákon o dani z příjmu nebyl výjimkou.

V rámci další části daňového seriálu se budeme opět zabývat daní z nemovitých věcí, a to konkrétně základem daně pro zjištění daňové povinnosti, povinností podat daňové přiznání, lhůtami pro podání daňového přiznání a lhůtami pro úhradu stanovené daňové povinnosti.

Již v prvním díle daňového seriálu byla zmíněna informace, že v rámci rekodifikace soukromého práva v České republice vstoupil 1. 1. 2014 v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a došlo tak k významným změnám nejen v rámci práva soukromého, ale i v rámci práva veřejného.

Na základě provedené rozsáhlé rekodifikace soukromého práva v České republice, kdy 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, došlo i k výrazným změnám v rámci daňových předpisů, ale i v rámci práva veřejného, jako celku. V souvislosti s provedenou rekodifikací soukromého práva, vstoupilo dne 1. 1. 2014 v účinnost zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí /dále jen zákonné opatření senátu/. To nahradilo dosavadní právní předpis č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí.

Smlouva o fungování Evropské unie zahrnuje vnitřní trh, na němž je zajištěn volný pohyb zboží a služeb. Rozvoj tohoto trhu je nezbytný k podpoře rozvoje přeshraniční činnosti a k vytvoření efektivního vnitřního trhu. Finanční krize měla za následek negativní ovlivnění finančního trhu a vedla ke ztrátě důvěry jeho účastníků. Mnoho spotřebitelů ztratilo důvěru ve finanční sektor.

Poslanecké sněmovně byl vládou předložen návrh nového právního předpisu v podobě zákona o dani z hazardních her. Hlavním cílem zákona o dani z hazardních her je doplnit připravovaný právní předpis o hazardních hrách právní úpravou jejich zdanění, a to z důvodu toho, že stávající zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, bude zrušen.

V roce 2014 vstoupil v platnost a poté v roce 2015 v účinnost zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech vzniklých se Spojenými státy americkými pro účely správy daní. Tento zákon vznikl jako nutná reakce na uzavřenou mezinárodní dohodu, která byla uzavřena mezi Českou republikou a USA o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku, a také s ohledem na právní předpisy USA o poskytování informací.

Dne 1. 1. 2015 vstoupilo v účinnost ustanovení § 72 odst. 4), zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, které ukládá držitelům datových schránek nově povinnost komunikovat s příslušnými Finančními úřady a Územními pracovišti finančních úřadů pouze prostřednictvím datové schránky. Zákon dále pracuje s pojmem „Daňová informační schránka“ a upravuje podmínky pro její vznik a užívání ze strany subjektů, které o její zřízení zažádají.

Dne 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který vznikl v rámci robustního projektu rekodifikace vnitrostátního soukromého práva ČR. Tato rekodifikace soukromého práva upravila zcela nové právní instituty, a tudíž na tuto skutečnost musí reagovat právní předpisy nejen soukromoprávní oblasti, ale také právní předpisy veřejného práva. V této souvislosti se rekodifikace soukromého práva musela zákonitě promítnout i v oblasti finančního práva, kdy některé zákony, které jsou platné a účinné, doznaly značných změn a některé byly zrušeny a nahrazeny novými.

Začátkem roku 2013 byl vládou schválen nový zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, který nahradil dosavadní právní úpravu týkající se veřejného seznamu. Rozsáhlé změny, které s sebou tento zákon přinesl, se promítají i do oblasti nemovitých věcí. Nový katastrální zákon upravuje komplexně problematiku veřejného seznamu, s výjimkou právní úpravy, která byla včleněna do zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy tato právní úprava je pro vlastníky nemovitých věcí zcela zásadní.