Finfluenceři pod lupou: jak může příspěvek na sítích spadat pod MAR
Finanční influenceři pod drobnohledem ČNB. Kdy se může stát příspěvek na sítích investičním doporučením a spadat pod nařízení MAR?
Česká Národní banka (ČNB) v poslední době aktivně reaguje na rostoucí činnost influencerů v oblastech financí. Finanční influenceři si v posledních letech vybudovali silnou základnu sledujících a na sociálních sítích, ale existují obavy, že lidé by mohli přijít o peníze tím, že budou následovat jejich kroky a možná doporučení.
Sociální sítě mohou být dobrým výchozím bodem pro získávání informací o určitém tématu, a rozhodně existují fininflueceři, kteří se snaží pozitivně přispívat k finanční gramotnosti a vytvářet tak hodnotný obsah.
Nicméně se může stát, že se obsahem komunikace fininfluencerů dostane pod rámec nařízení o zneužívání trhu tzv. Market Abuse Regulation (MAR), jenž je klíčový právní rámec v této oblasti. MAR stanovuje, co lze považovat za investiční doporučení a jak by měla být tato investiční doporučení označovaná, zveřejňovaná a oznamována, aby nedošlo k manipulaci s trhem nebo šíření klamavých a nepravdivých informací.
Je nutné zdůraznit, že toto nařízení se vztahuje i na neprofesionály, pokud jejich komunikace může ovlivnit trh.
Investiční doporučení
Definice investičního doporučení ve smyslu MAR
“Investičními doporučeními je informace doporučující nebo navrhující investiční strategii, výslovně či implicitně, s ohledem na jeden nebo více finančních nástrojů či emitentů, včetně stanoviska ohledně současné nebo budoucí hodnoty či ceny těchto nástrojů, a určené pro distribuční kanály nebo pro veřejnost.“
MAR dále rozlišuje mezi přímými a nepřímými investičními doporučeními podle toho, zda investiční doporučení výslovně vyzývá k nákupu, prodeji nebo držení investičního nástroje. Pokud ano, jedná se přímá investiční doporučení. V případě, že doporučení nevyzývá k nákupu, prodeji nebo držení investičního nástroje, pak se jedná o tzv. nepřímá investiční doporučení.
Příklad nepřímého doporučení uvádí ve svém stanovisku ESMA:
„Myslím, že dnes v 16:00 koupím nějaké nové akcie. Koupím akcie společnosti [jméno první společnosti], které za posledních několik dní zaznamenaly značný pokles, a dále diverzifikuji své portfolio nákupem akcií společnosti [jméno druhé společnosti], protože po prověření společnosti se mi jeví jako perspektivní.“
Tato komunikace nám odkazuje na konkrétní finanční nástroj, předpovídá své investiční rozhodnutí, a dále obsahuje osobní názor na současnou nebo budoucí hodnotu či cenu nástroje.
Příklad uvedený výše by v těchto mezích dozorový orgán pravděpodobně posuzoval jako nepřímé investiční doporučení.
Přímé investiční doporučení
Přímé investiční doporučení se přímo vztahuje k finančnímu nástroji a navrhuje napřímo investiční strategii včetně názoru na současnou nebo budoucí hodnotu či cenu nástroje.
Opět přehledný příklad nám poskytují ESMA vodítka:
„Chcete zvýšit své výnosy? Kupte dnes akcie společnosti [společnost A] a držte je několik měsíců, protože brzy dosáhnou ceny 32 eur.
Pokud by byla zveřejněna na sociálních sítích tato formulace, pravděpodobně by byla dohledovým subjektem považována za přímé investiční doporučení.
Přímé Investiční doporučení může poskytovat jakákoliv fyzická nebo právnická osoba. Vybrané požadavky z MAR se vztahují tudíž na jakoukoliv osobu v oblasti přímého doporučení, tedy osoba, kterou zákon nepovažuje za experta ani profesionála.
Dále je nutné rozlišit, zda přímé investiční doporučení vydává odborník či profesionál.
Odborníkem je osoba, jenž:
- opakovaně navrhuje přímá investiční doporučení
- prezentuje se jako osoba s odbornými znalostmi či zkušenostmi v oblasti financí
- má značný počet sledujících na sociální sítích
I počet sledujících je vnímán jako faktor vedoucí veřejnost k přesvědčení, že má daná osoba odborné finanční znalosti.
Profesionálem je:
- právnická či fyzická osoba
- hlavní podnikatelskou činností je vytváření investičních doporučení
- vždy je profesionálem Investiční společnost a úvěrová instituce.
MAR nám tedy definuje jak obecnou sadu požadavků platných pro všechny tři skupiny (tj. každý kdo se tématu věnuje, odborník a profesionál) a některé dodatečné požadavky aplikující se navíc na a odborníky a profesionály.
Základní požadavky týkající se všech skupin zveřejňující přímé investiční doporučení:
-
povinnost uvést totožnost dané osoby
-
datum a čas zveřejnění investičního doporučení
-
uvedení objektivních informací
-
uvedení zdrojů
-
uvedení informací o případných potencionálních či existujících střetech zájmů
Dodateční povinnosti pro odborníky a profesionály:
-
povinnost zveřejnit souhrn jakýchkoli základů ocenění/ metodiky použité v přímém doporučení
-
uvedení horizontu pro danou investici a vhodné upozornění na rizika
-
uvedení plánované frekvence aktualizace doporučení
-
poskytnutí informace bylo-li doporučení po zveřejnění subjektu, kterého se týká, upraveno
-
zda mají čistou dlouhou nebo krátkou pozici přesahující 0,5 % celkového kapitálu subjektu, kterého se doporučení týká
(Pouze u profesionálů se tyto povinnosti navíc vztahují i na nepřímá investiční doporučení. Většina influencerů bude ale v rovině mezi běžným tvůrcem digitálního obsahu či odborníkem).
Je-li přímé doporučení poskytováno například formou stories a podobných formátů, kdy je podoba sdělení audio vizuální, tak s ohledem na formát sdělení informace nemusí být uvedeny přímo v samotném doporučení. Doporučení v takovém případě musí obsahovat zřetelný odkaz na lokaci, kde jsou v tzv. druhé vrstvě informace poskytnuty.
Každý fininfluencer, nehledě na to zda-li je či není odborníkem či profesionálem, se také musí vyhnout jednání, která by mohla naplňovat znaky nedovolené manipulace s trhem nebo neoprávněného zpřístupnění vnitřní informace.
Zveřejňování investičních názorů proto vyžaduje zvýšenou obezřetnost, zejména tam, kde může dojít k ovlivnění širšího publika. Cílem regulace by však nemělo být omezovat svobodu projevu, ale zajistit prostředí před dezinformacemi a úmyslným ovlivňováním investorů.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



