Pravidla pro obecné modely AI
Od 2. srpna 2025 začala platit nová pravidla pro poskytovatele obecných modelů AI („General-Purpose AI“ nebo jen „GPAI“) podle AI Actu.
Komise v této souvislosti také zveřejnila nové Pokyny k rozsahu povinností poskytovatelů GPAI. GPAI jsou modely, které byly trénovány s využitím výpočetního výkonu nad 10^23 FLOPs a jsou schopny generovat obsah jako je text, řeč nebo obraz.
Nově mají poskytovatelé při uvádění modelů GPAI na trh EU povinnost:
- Zveřejnit shrnutí dat, na kterých byl model trénován. Komise k tomuto pro poskytovatele připravila šablonu, která má být jednoduchá a s doprovodnými vysvětleními má poskytovatelům pomoci při plnění jejich povinností.
- Vytvořit a dodržovat směrnici o souladu modelu s autorským právem.
- Připravit technickou dokumentaci.
Pro nejvýkonnější a nejvlivnější modely, které představují tzv. systémové riziko (s 10^25 FLOPs), AI Act stanovuje další, přísnější povinnosti. Poskytovatelé těchto modelů musí nejen splnit všechny základní požadavky, ale navíc jsou povinni:
- Informovat Komisi o svém modelu.
- Provádět důkladné hodnocení a testování s cílem identifikovat a zmírnit možná systémová rizika, jako je ohrožení základních práv nebo bezpečnosti.
- Zajistit robustní úroveň kybernetické bezpečnosti a ochrany proti zneužití.
AI Act nabývá účinnosti postupně:
- Od 2. srpna 2025: Pravidla platí pro AI modely, které jsou uváděné na trh po tomto datu. Poskytovatelé modelů se systémovým rizikem musí neprodleně informovat Komisi.
- Od 2. srpna 2026: Komise získává plné pravomoci k vymáhání pravidel, a to včetně možnosti ukládat pokuty. V prvním roce účinnosti, tj. od 2. srpna 2025 nemůže Komise přijímat žádná donucovací opatření, protože její donucovací pravomoci nabývají účinnosti právě až 2. srpna 2026.
- Od 2. srpna 2027: Od tohoto data musí zajistit soulad s výše uvedenými pravidly i poskytovatelé AI modelů, které byly uvedeny na trh před 2. srpnem 2025.
Dále Komise připravila Code of Practice jako dobrovolný nástroj proposkytovatele GPAI, který jim umožní prokázat shodu s jejich povinnostmi podle AI Act. Poskytovatelé, kteří se k němu zaváží, budou mít nižší administrativní zátěž a větší právní jistotu.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
