ai

Umělá inteligence nahrazuje herce a dabéry. Jaká právní ochrana existuje proti zneužití hlasu, podoby a hereckého projevu v ČR a EU?

S účinností od počátku roku 2026 byla v českém vnitrostátním právním řádu poprvé systematičtěji legislativně uchopena možnost provozu motorových vozidel vybavených automatizovanými funkcemi řízení. Jak ji zákonodárce pojal? To se pokusím v následujících řádcích přiblížit.

Není novinkou, že umělá inteligence díky svým nástrojům prostupuje do všech oborů a profesí našeho života, a to včetně práva a advokacie. V té se ukazuje jako obzvlášť dobrý pomocník při jednoduchých činnostech jako jsou úpravy textu či formulace klientských e-mailů až po složitější zadání jako je rešerše odborné problematiky či příprava procesních podání. Právě u později zmiňovaného však může docházet (a taky dochází) ke střetu s hranicemi umělé inteligence.

V roce 2023 jsme zažili vzestup umělé inteligence (AI) a její rozšíření k masovému používání uživa­teli po celém světě. Umělá inteligence však také přináší významné výzvy v oblasti ochrany osobních údajů, tak jako všechny předchozí výrazné změny v oblasti moderních technologií.

AI nástroje v HR často porušují zákoník práce – diskriminují, sbírají zakázaná data, narušují soukromí. Od srpna 2026 navíc platí EU nařízení s pokutami až 35 mil. EUR.

Ve zdravotnictví dnes hraje software stále důležitější roli. Překvapením pro mnohé bývá, že za určitých okolností může být klasifikován jako zdravotnický prostředek.

Od 12. září 2025 vstoupilo v účinnosti evropské nařízení o datech (Data Act), které přináší zcela nová pravidla pro nakládání s daty z chytrých zařízení s cílem posílit evropskou datovou ekonomiku. Data Act představuje jeden z klíčových kroků na cestě k vytvoření jednotného evropského trhu s daty a ke zvýšení konkurenceschopnosti Evropy v digitálním světě.

Generativní AI se z experimentu stala tichým spolutvůrcem právní práce – od rešerší a smluv po interní agendy firem. V nové epizodě Právních kontroverzí vede Petr Agha rozhovor s Danielem Pospíšilem o tom, kde má AI v právu své místo, co musí zůstat doménou lidského úsudku a odpovědnosti, jak se mění profil „dobrého juniora“ i podoba právnického vzdělávání. Řeč přijde i na potřebu profesního AI code of conduct, který ochrání důvěrnost, dohled nad automatizací a vysvětlitelnost práva v éře algoritmů.

Brusel 7. listopadu (ČTK) - Evropská komise navrhuje pozastavit část svých přelomových zákonů o umělé inteligenci (AI) pod silným tlakem velkých technologických firem a vlády USA, napsal dnes list Financial Times (FT). Odvolává se přitom na své zdroje z Bruselu.

Uživatelé čím dál více vyhledávají informace pomocí AI, která je pro ně automaticky získává, třídí a využívá z veřejně dostupných webových stránek. Toto takzvané scrapování však na weby vytváří velký nápor, který může mít i parametry kybernetického útoku.