ai

Nový zákon o odolnosti subjektů kritické infrastruktury zásadně mění dosavadní systém ochrany kritické infrastruktury v České republice. Namísto dosavadního modelu založeného na jednotlivých prvcích zavádí přístup zaměřený na subjekty poskytující tzv. základní služby. V prvním článku naší série vysvětlujeme, jak poznat, zda se na vaši organizaci může nový zákon vztahovat, co jsou základní služby a kritéria významnosti a jaký je rozdíl mezi poskytovatelem základní služby a subjektem kritické infrastruktury.

Digitalizace justice dnes není jen otázkou informačních systémů, elektronických spisů či rychlejší komunikace mezi soudy a účastníky řízení. Stává se tématem, které zasahuje samotné základy fungování právního státu. V okamžiku, kdy do tohoto prostředí vstupuje umělá inteligence, přestává jít pouze o modernizaci nástrojů. Otevírá se debata o tom, jak se může proměnit způsob práce s právem, jaké místo má technologie v procesu rozhodování a kde zůstává nezastupitelná lidská odpovědnost.

Ještě poměrně nedávno jsme v kanceláři pracovali způsobem, který je v advokacii běžný. Všichni advokáti – od juniorních kolegů po partnery – používali zavedené právní databáze a nástroje, které jsou na trhu dlouhodobě považovány za standard.

Umělá inteligence nahrazuje herce a dabéry. Jaká právní ochrana existuje proti zneužití hlasu, podoby a hereckého projevu v ČR a EU?

S účinností od počátku roku 2026 byla v českém vnitrostátním právním řádu poprvé systematičtěji legislativně uchopena možnost provozu motorových vozidel vybavených automatizovanými funkcemi řízení. Jak ji zákonodárce pojal? To se pokusím v následujících řádcích přiblížit.

Není novinkou, že umělá inteligence díky svým nástrojům prostupuje do všech oborů a profesí našeho života, a to včetně práva a advokacie. V té se ukazuje jako obzvlášť dobrý pomocník při jednoduchých činnostech jako jsou úpravy textu či formulace klientských e-mailů až po složitější zadání jako je rešerše odborné problematiky či příprava procesních podání. Právě u později zmiňovaného však může docházet (a taky dochází) ke střetu s hranicemi umělé inteligence.

V roce 2023 jsme zažili vzestup umělé inteligence (AI) a její rozšíření k masovému používání uživa­teli po celém světě. Umělá inteligence však také přináší významné výzvy v oblasti ochrany osobních údajů, tak jako všechny předchozí výrazné změny v oblasti moderních technologií.

AI nástroje v HR často porušují zákoník práce – diskriminují, sbírají zakázaná data, narušují soukromí. Od srpna 2026 navíc platí EU nařízení s pokutami až 35 mil. EUR.

Ve zdravotnictví dnes hraje software stále důležitější roli. Překvapením pro mnohé bývá, že za určitých okolností může být klasifikován jako zdravotnický prostředek.

Od 12. září 2025 vstoupilo v účinnosti evropské nařízení o datech (Data Act), které přináší zcela nová pravidla pro nakládání s daty z chytrých zařízení s cílem posílit evropskou datovou ekonomiku. Data Act představuje jeden z klíčových kroků na cestě k vytvoření jednotného evropského trhu s daty a ke zvýšení konkurenceschopnosti Evropy v digitálním světě.