zdravotnictví

Ochranné léčení v ústavní formě jako ochranné opatření trestního práva má za účel jednak chránit společnost a zároveň léčebně působit na člověka, kterému bylo opatření uloženo, aby se snížila jeho nebezpečnost na úroveň, která umožní jeho návrat na svobodu. V současné době je toto ochranné opatření upraveno v zákoně o specifických zdravotních službách, který formuluje povinnost pacienta v ochranném léčení podrobit se individuálnímu léčebnému postupu stanovenému pro ochranné léčení. Tato povinnost pak dle části poskytovatelů zdravotních služeb, jakožto dle úmyslu zákonodárce zahrnuje rovně povinnost pacienta podrobit se léčbě proti jeho souhlasu.

Neurověda se v posledních letech stále více prosazuje i do práva a to do takové míry, že se v zahraničí objevil název pro nový obor označovaný jako neuroprávo (neurolaw). Tato oblast práva využívá interdisciplinární přístup k různým odvětvím práva, přičemž se zaměřuje na lidské jednání ve světle nových poznatků v oblasti neurověd. V českém prostředí je ovšem neuroprávo opomíjeno a to přesto, že diskuze, které v této oblasti probíhají, se zdají pro některé oblasti práva přímo kruciální.

Ve veřejném prostoru rezonuje téma psychologie a psychoterapie v mnoha podobách. Nejčastějším a nejpalčivějším tématem je otázka duševního zdraví a nedostatek odborníků v této oblasti. V souvislosti s tím například v poslední době zazněl ve veřejném prostoru návrh na úpravu, resp. snížení kvalifikačních požadavků u školních psychologů, proti kterému se postavilo několik profesních organizací.

Brno 3. dubna (ČTK) - Případem bývalého ředitele společnosti IZIP Jiřího Paška a společníka firmy FINIM Ilji Čurdy se musí znovu zabývat Městský soud v Praze. Oba si původně vyslechli šestileté tresty vězení za podvod.

Nejvyšší správní soud se zastal onkologického pacienta. V rozhodnutí o mimořádné úhradě léčby nařizuje Všeobecné zdravotní pojišťovně, aby znovu projednala případ úhrady léčby, kterou si pacient v mezidobí hradil sám. Zásadně se tak vymezuje vůči aktuální praxi VZP.

Internetové lékárny nabírají každoročně na oblíbenosti pacientů. Současná společnost přesouvá na internet obstarávání jednotlivých věcí stále víc a víc. Ne jinak je tomu i v případě objednání a následného výdeje léčivých přípravků. Změna se tak dotkla i provozovatelů lékáren, u kterých je situace částečně odlišná, a z důvodu veřejnoprávních předpisů a s nimi souvisejících práv a povinností spojených s prodejem léčivých přípravků přes internet. Samotnou kapitolu představuje sociální a odborná stránka věci, společně s nepředvídatelným vývojem do budoucna.

Brno 13. února (ČTK) - Nejvyšší soud zamítl dovolání muže, jenž se domáhal eutanazie, tedy dobrovolného ukončení života. České zákony eutanazii neumožňují. Žaloba však nárok na ni odvozovala z Listiny základních práv a svobod, a to s argumentací, že právo na zachování lidské důstojnosti zahrnuje i právo na důstojnou smrt.

Praha 30. ledna (ČTK) - Ministerstvo zdravotnictví (MZd) chce umožnit firmám víc se podílet na zdravotní péči o zaměstnance, připravilo změnu zákona o zdravotních službách.

Ochranná funkce zákoníku práce se ve vztahu k těhotným zaměstnankyním projevuje ještě intenzivněji. Výrazná specifika lze pozorovat zejména v úpravě jednostranného ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, kdy prakticky jediným výpovědním důvodem je zrušení zaměstnavatele nebo jeho části. Zaměstnavatel nemůže jednostranně ukončit pracovní poměr těhotné zaměstnankyně výpovědí z jiných důvodů, ani okamžitým zrušením pracovního poměru.

Vstup do nového roku je vždy spojen s řadou změn týkajících se jak firem, tak jednotlivců. Přehled těch nejdůležitějších novinek – kromě notoricky diskutovaného konsolidačního balíčku – přinášíme v tomto článku.