Zákon o ochraně oznamovatelů – zbystřit by měli skoro všichni

Smyslem tohoto článku není přijatý zákon kritizovat ze své podstaty, smyslem je přiblížit čtenáři, co bylo v legislativním procesu přijato a jaká práva a povinnosti z toho pro jednotlivé osoby vyplývají.

Zákon o ochraně oznamovatelů

Oznámení

Cílem zákona je dle vlády umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních mechanismů, případně externích mechanismů, a následně jim zajistit ochranu před možnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatelů a dalších subjektů.

Pokud jde o oznámení, to se dle § 2 zákona má týkat případů možného protiprávního jednání, k němuž má dojít u osoby (nejčastěji zaměstnavatel), pro níž oznamovatel vykonává, vykonával či zprostředkovává práci, popř. s danou osobou byl oznamovatel v kontaktu v souvislosti s výkonem práce či jinou obdobnou činností (upraveno v § 2 odst. 3 zákona poměrně široce jako nejen závislá práce, ale i služba či samostatný výdělečný vztah, apod.).

Onou protiprávností se potom rozumí jednání mající znak trestného činu, přestupku přesahujícího hranici 100 tisíc Kč, porušení zákona o ochraně oznamovatelů či předpisů Evropské unie ve vybraných oblastech.

Odvetná opatření

Oznamovatel by měl být dle zákona chráněn před tzv. odvetnými opatřeními. Ta jsou vyjmenována demonstrativním výčtem v ustanovení § 4 odst. 1 zákona. Fakticky je zde koncipován zákaz osoby, proti níž oznámení směřuje, činit kterékoliv z odvetných opatření tehdy, pokud je činěno v souvislosti s učiněním opatřením a může oznamovateli způsobit újmu.

Jelikož mezi odvetná opatření spadají např. zákaz rozvázání pracovního poměru či neprodloužení doby určité, bude velmi interesantní sledovat případy, kdy zaměstnanec učiní krátce před skončením pracovního poměru oznámení a zaměstnavatel bude zvažovat, zda přistoupit k plánovanému kroku v podobě ukončení pracovního poměru, když bude zaměstnavatel krom jiných rizik spojených s ukončením pracovního poměru vystaven též riziku, že poruší zákon o ochraně oznamovatelů.

Navíc nutno zdůraznit, že zákaz odvetných opatření dle ustanovení § 4 odst. 2 zákona se vztahuje nejen na oznamovatele, ale i např. na osoby mu blízké.

Poruší-li osoba, proti níž bylo oznámení učiněno, zákaz odvetných opatření, stíhá jej vedle sankcí dle příslušného zákona též povinnost nahradit oznamovateli nemajetkovou újmu, pokud byla oznamovateli způsobena.

Oznamovatel je, pokud jde o odvetná opatření, chráněn tehdy, pokud oznámení učiní:

• Prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému
• Vůči ministerstvu
• Uveřejní ve vybraných případech, kdy nebylo přijato vhodné opatření a oznamovatel má oprávněný důvod se domnívat, že protiprávní jednání povede k bezprostřednímu či zjevnému ohrožení vnitřního pořádku nebo bezpečnosti, života nebo zdraví, životního prostředí nebo jiného veřejného zájmu nebo ke vzniku nenapravitelné újmy, popř. má oznamovatel v případě oznámení ministerstvu oprávněný zájem se domnívat, že vůči němu bude použito odvetné opatření