ostatní

Kongres Právní prostor 2025

Kongres Právní prostor 2025

Největší právní konference svého druhu v České republice. Dva dny nabité aktuálními právními tématy, debatami, odbornými pohledy i reálnými zkušenostmi. To všechno je kongres PRÁVNÍ PROSTOR.

Termín konání:
Přípustnost zvyklostních ústavních norem z hlediska ústavní teorie

Přípustnost zvyklostních ústavních norem z hlediska ústavní teorie

Článek reaguje na aktuální diskuzi o ústavních normách obyčejové povahy a poukazuje na skutečnost, že ústavnědogmatický závěr o přípustnosti či nepřípustnosti ústavních norem obyčejového charakteru v příslušné ústavní komunitě je závislý na zvolených ústavněteoretických východiscích, respektive předpokladech. Prostřednictvím stanovení 3 dilemat v podobě otázek z ústavní teorie pak článek nastiňuje, že za určité konstelace odpovědí na tyto otázky lze dospět k obecnému závěru jak o nepřípustnosti ústavních obyčejů, tak i o jejich přípustnosti v působnosti příslušného ústavního řádu.

Alkohol na pracovišti ve světle nové judikatury
Výpověď na hodinu a alkohol na pracovišti

Alkohol na pracovišti ve světle nové judikatury

Alkohol na pracovišti představuje závažný fenomén s významnými právními důsledky, které se promítají jak do pracovněprávních vztahů, tak do oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Soudní praxe v minulosti naznačovala, že při řešení alkoholu na pracovišti je vždy nezbytné individuální posuzování každého případu, s ohledem na jeho kontext a povahu konkrétních skutkových okolností. Je tento závěr i dnes stále aktuální?

Psychické násilí za hranicí běžného soužití: Nejvyšší soud zrušil rozsudek v případu týrání osoby ve společné domácnosti

Psychické násilí za hranicí běžného soužití: Nejvyšší soud zrušil rozsudek v případu týrání osoby ve společné domácnosti

V českém právním systému se někdy objevují případy, které víří debaty o hranicích trestního práva, jako kauza projednávaná pod spisovou značkou 7 Tdo 725/2024. Tento případ, týkající se údajného týrání osoby žijící ve společné domácnosti, přinesl nejen otázky o tom, co lze považovat za „týrání“ podle § 199 trestního zákoníku, ale také o tom, jakým způsobem by měly soudy přistupovat k hodnocení důkazů a interpretaci skutkových okolností.