AI

občanský zákoník

Redefinice konceptu skutečného vlastníka? Aneb co přináší rozsudky YOLT Services

Redefinice konceptu skutečného vlastníka? Aneb co přináší rozsudky YOLT Services

Judikatura Nejvyššího správního soudu ve věci Yolt Services významně přispěla k výkladu pojmu skutečného vlastníka příjmů v oblasti mezinárodního zdanění. Pojďme rozebrat závěry soudů k odmítnutí snížené srážkové daně, otázku uplatnění look-through přístupu a důkazní břemeno plátce příjmů, a zasazuje je do kontextu související tuzemské i unijní judikatury.

Úroky z prodlení a dobré mravy v podnikatelských vztazích
Podpis smlouvy

Úroky z prodlení a dobré mravy v podnikatelských vztazích

Není sporu o tom, že dobré mravy jsou v rámci podnikatelských vztahů aplikovatelné, avšak jejich konkrétní aplikace je oproti běžným občanskoprávním vztahům modifikovaná, resp. zúžená. To je poplatné tomu, že „obecné vnímání hranice mravnosti v podnikatelských vztazích (s přihlédnutím ke specifikům těchto vztahů a jejich subjektů) odlišné od vztahů nepodnikatelských.“[1], což se promítá i do posuzování ujednání o úroku z prodlení a konkrétního nároku na úroky z prodlení.

Může dědic nahradit vůli zůstavitele?

Může dědic nahradit vůli zůstavitele?

Dědické právo patří k oblastem soukromého práva, v nichž se nejviditelněji protíná autonomie vůle zůstavitele s ochranou základních hodnot právního řádu. Právě proto se zde opakovaně objevují spory, v nichž se účastníci řízení snaží prosadit subjektivně vnímané „spravedlivé“ řešení na úkor striktního respektu k zákonnému systému.

Kolektiv autorů
Postoupení pohledávky na výživném: Zamyšlení nad novým institutem rodinného práva
Svěřenský fond, rodinný majetek

Postoupení pohledávky na výživném: Zamyšlení nad novým institutem rodinného práva

Velká novela rodinného práva účinná od 1. 1. 2026 přinese řadu změn, jejichž cílem má být zefektivnění řízení v rodinných věcech. Jednou z novinek je výslovné umožnění postoupení splatné pohledávky na výživném, zakotvené v novém § 921a občanského zákoníku.

Půjčování nářadí jako efektivní a právně dobře uchopitelné řešení pro domácnost i stavebnictví

Půjčování nářadí jako efektivní a právně dobře uchopitelné řešení pro domácnost i stavebnictví

Půjčování nářadí a specializovaných přístrojů je dnes běžnou službou, která však zároveň podléhá jasným pravidlům občanského zákoníku. Právní vztahy mezi půjčovnami a zákazníky se odvíjejí zejména od úpravy nájmu a výpůjčky, přičemž klíčová je odpovědnost za škodu a dodržení pokynů poskytovatele. Rostoucí obliba těchto služeb tak vyvolává i důraz na přesné smluvní podmínky a prevenci rizik.

Výše výživného pro děti bohatých rodičů

Výše výživného pro děti bohatých rodičů

Soudní praxe určování výše výživného vychází ve většině případů z doporučujících tabulek ministerstva spravedlnosti.[1] Běžně tak soudce vezme potaz výši příjmů rodiče, počet dětí rodiče, počet dní v měsíci, které s ním dítě tráví a věk dítěte, z čehož mu vyjde očekávaná výše výživného. Nicméně Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně uvádí, že soudci nemají být pouze prostí počtáři, ale mají zohledňovat individuální okolnosti případu.[2] A právě jedním ze specifických případů je ten, kdy buď oba nebo jeden z rodičů dosahuje vysoce nadstandardních příjmů.

Převzetí majetku jako zákonný důvod přistoupení k dluhu
Dluhy, exekuce, insolvence

Převzetí majetku jako zákonný důvod přistoupení k dluhu

Převzetí majetku ve smyslu § 1893 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („OZ“) nepatří mezi široce známé a užívané zákonné instituty přistoupení k dluhu. Až do nedávna platilo, že se jedná o ustanovení OZ, které nejen že se v praxi příliš nevyužívá, ale dokonce k němu neexistuje rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, natož pak praxe ustálená, která by byla okomentovaná v odborných textech a podrobena akademickému zkoumání. V recentní judikatuře Nejvyššího soudu se však použití § 1893 OZ objevilo[1], a s jistou nadsázkou tak můžeme říci, že se zde vyskytl staronový zákonný důvod přistoupení k dluhu.

Petr Šuchma
Komparace nadačního fondu a svěřenského fondu – podobné, ale rozdílné instituty
Svěřenský fond, rodinný majetek

Komparace nadačního fondu a svěřenského fondu – podobné, ale rozdílné instituty

Institut svěřenského a nadačního fondu patří k významným právním nástrojům využívaným ke správě majetku. Každý z těchto institutů zpravidla sleduje zajištění ochrany majetku, nastavení jeho mezigeneračního předání, jasné stanovení pravidel pro plnění obmyšleným či zajištění celistvosti majetku a zabránění jeho rozdrobení do budoucna. Oba tyto nástroje jsou vnímány jako velmi podobné, nicméně se od sebe liší zejména svou povahou, vnitřní strukturou, mírou kontroly, případně i účelem, pro který mohou být využívány.

Kolektiv autorů
AI2