Revoluce v rodinném právu: Novela od ledna 2026 zrychluje rozvody a sází na dohodu rodičů
Český právní řád prochází od začátku letošního roku nejzásadnější proměnou v oblasti rodinného práva za poslední dekády. Velká novela občanského zákoníku č. 268/2025 Sb. přináší konec zdlouhavých soudních procesů a klade důraz na smírné řešení konfliktů. Přinášíme shrnutí klíčových změn, které mají ulehčit situaci tisícům rodin.
Hlavním pilířem novely je spojení rozvodu a péče o děti do jednoho řízení. Dosud musely rodiny absolvovat dva samostatné soudní procesy, což neúměrně prodlužovalo nejistotu dětí i rodičů. „Cílem zákonné úpravy je, aby soudce získal ucelený náhled na situaci rodiny. Už nedochází k tříštění pozornosti mezi dvě různá řízení, o kterých rozhodují různí soudci. Pokud jsou rodiče schopni se dohodnout, soudní proces je nyní otázkou týdnů, nikoliv měsíců či let,“ vysvětluje Lucie Panáčková, advokátka a partnerka advokátní kanceláře Spring Walk.
Statistický pohled na českou rozvodovost
Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se v posledních letech počet rozvodů v České republice ustálil na přibližně 20 až 21 tisících ročně. Podíl manželství končících rozvodem se meziročně mírně zvýšil na 40 %. Více než 60 % rozváděných manželství má nezletilé děti. To podtrhuje význam nové úpravy, která ruší dosavadní striktní dělení na výlučnou či střídavou péči.
Konec „nálepkování“ péče, motivace k dohodě
Novela přestává rozlišovat formy péče a primárně klade důraz na to, že oba rodiče mají právo, ale i povinnost o dítě pečovat. Pokud se rodiče dohodnou, soud pouze schválí jejich plán bez zbytečného zkoumání detailů. K dohodě motivuje i finanční stránka. Poplatek za smluvený rozvod zůstává na 2 000 Kč, zatímco u nesmluveného rozvodu vzrostl na 5 000 Kč. „Zvýšení poplatku za nesmluvní rozvod není jen administrativním krokem, ale jasným signálem státu, že se vyplatí dohodnout. Nově se u nesmluvených rozvodů již standardně nezjišťují příčiny rozvratu, což zabrání zbytečným dalším nepříjemným situacím v soudní síni a protahování řízení,“ dodává Lucie Panáčková, advokátka a partnerka advokátní kanceláře Spring Walk.
Prozatímní rozhodnutí místo rychlých předběžných opatření
Zásadní procesní změnou je nahrazení předběžných opatření tzv. prozatímním rozhodnutím. Zatímco dříve mohl soud rozhodnout velmi rychle a jen na základě tvrzení jedné strany, nově musí dostat prostor k vyjádření oba rodiče. Soud má na vydání rozhodnutí tři měsíce a proti verdiktu není možné se odvolat. „Zde vidím určité riziko. V situacích, kdy je nutný skutečně bleskový zásah, například u sporů o zahájení školní docházky nebo odjezd na prázdniny, může tříměsíční lhůta znamenat, že rozhodnutí přijde pozdě,“ varuje Lucie Panáčková ze Spring Walk. Cílem zákonodárce však bylo zabránit tomu, aby dočasná opatření fakticky předurčovala konečné rozhodnutí ve věci.
Další změny v rodinném právu
- Zákon nově výslovně definuje fyzické trestání dětí jako nepřípustné.
- Snazší vymáhání výživného: Pohledávky na výživném je nyní možné postoupit třetím osobám, což zlepší postavení samoživitelů. Zároveň se výrazně zvyšuje úrok z prodlení, který pro prvních šest měsíců činí 2,5 promile z dlužné částky za každý den.
- Zrušení kolizního opatrovníka: U smluvených rozvodů již nebude automaticky jmenován zástupce úřadu (OSPOD), což dále odstraňuje zbytečnou byrokracii.
„Novela rodinného práva je považována za pozitivní krok v české legislativě. Přestáváme se ptát, kdo za rozvrat manželství může, a začínáme se ptát, jak co nejlépe zajistit budoucnost dětí i obou rodičů po rozchodu. Zároveň zákon dává velký prostor pro individuální posouzení soudcům. Úspěch bude záviset na tom, jak intuitivně a citlivě jej dokáží aplikovat v každodenní realitě rozpadajících se rodin,“ uzavírá Lucie Panáčková, advokátka a partnerka advokátní kanceláře Spring Walk.
Další články
Povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří a kategorizace rizik práce
Od 1. 1. 2026 vstoupil v účinnost zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (dále jen „Zákon“), který zavádí novou povinnost zaměstnavatelů poskytovat vybraným zaměstnancům příspěvek na produkty spoření na stáří.
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?



