Revoluce v rodinném právu: Novela od ledna 2026 zrychluje rozvody a sází na dohodu rodičů
Český právní řád prochází od začátku letošního roku nejzásadnější proměnou v oblasti rodinného práva za poslední dekády. Velká novela občanského zákoníku č. 268/2025 Sb. přináší konec zdlouhavých soudních procesů a klade důraz na smírné řešení konfliktů. Přinášíme shrnutí klíčových změn, které mají ulehčit situaci tisícům rodin.
Hlavním pilířem novely je spojení rozvodu a péče o děti do jednoho řízení. Dosud musely rodiny absolvovat dva samostatné soudní procesy, což neúměrně prodlužovalo nejistotu dětí i rodičů. „Cílem zákonné úpravy je, aby soudce získal ucelený náhled na situaci rodiny. Už nedochází k tříštění pozornosti mezi dvě různá řízení, o kterých rozhodují různí soudci. Pokud jsou rodiče schopni se dohodnout, soudní proces je nyní otázkou týdnů, nikoliv měsíců či let,“ vysvětluje Lucie Panáčková, advokátka a partnerka advokátní kanceláře Spring Walk.
Statistický pohled na českou rozvodovost
Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se v posledních letech počet rozvodů v České republice ustálil na přibližně 20 až 21 tisících ročně. Podíl manželství končících rozvodem se meziročně mírně zvýšil na 40 %. Více než 60 % rozváděných manželství má nezletilé děti. To podtrhuje význam nové úpravy, která ruší dosavadní striktní dělení na výlučnou či střídavou péči.
Konec „nálepkování“ péče, motivace k dohodě
Novela přestává rozlišovat formy péče a primárně klade důraz na to, že oba rodiče mají právo, ale i povinnost o dítě pečovat. Pokud se rodiče dohodnou, soud pouze schválí jejich plán bez zbytečného zkoumání detailů. K dohodě motivuje i finanční stránka. Poplatek za smluvený rozvod zůstává na 2 000 Kč, zatímco u nesmluveného rozvodu vzrostl na 5 000 Kč. „Zvýšení poplatku za nesmluvní rozvod není jen administrativním krokem, ale jasným signálem státu, že se vyplatí dohodnout. Nově se u nesmluvených rozvodů již standardně nezjišťují příčiny rozvratu, což zabrání zbytečným dalším nepříjemným situacím v soudní síni a protahování řízení,“ dodává Lucie Panáčková, advokátka a partnerka advokátní kanceláře Spring Walk.
Prozatímní rozhodnutí místo rychlých předběžných opatření
Zásadní procesní změnou je nahrazení předběžných opatření tzv. prozatímním rozhodnutím. Zatímco dříve mohl soud rozhodnout velmi rychle a jen na základě tvrzení jedné strany, nově musí dostat prostor k vyjádření oba rodiče. Soud má na vydání rozhodnutí tři měsíce a proti verdiktu není možné se odvolat. „Zde vidím určité riziko. V situacích, kdy je nutný skutečně bleskový zásah, například u sporů o zahájení školní docházky nebo odjezd na prázdniny, může tříměsíční lhůta znamenat, že rozhodnutí přijde pozdě,“ varuje Lucie Panáčková ze Spring Walk. Cílem zákonodárce však bylo zabránit tomu, aby dočasná opatření fakticky předurčovala konečné rozhodnutí ve věci.
Další změny v rodinném právu
- Zákon nově výslovně definuje fyzické trestání dětí jako nepřípustné.
- Snazší vymáhání výživného: Pohledávky na výživném je nyní možné postoupit třetím osobám, což zlepší postavení samoživitelů. Zároveň se výrazně zvyšuje úrok z prodlení, který pro prvních šest měsíců činí 2,5 promile z dlužné částky za každý den.
- Zrušení kolizního opatrovníka: U smluvených rozvodů již nebude automaticky jmenován zástupce úřadu (OSPOD), což dále odstraňuje zbytečnou byrokracii.
„Novela rodinného práva je považována za pozitivní krok v české legislativě. Přestáváme se ptát, kdo za rozvrat manželství může, a začínáme se ptát, jak co nejlépe zajistit budoucnost dětí i obou rodičů po rozchodu. Zároveň zákon dává velký prostor pro individuální posouzení soudcům. Úspěch bude záviset na tom, jak intuitivně a citlivě jej dokáží aplikovat v každodenní realitě rozpadajících se rodin,“ uzavírá Lucie Panáčková, advokátka a partnerka advokátní kanceláře Spring Walk.
Další články
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
Presumpce (ne)viny pod tlakem veřejnosti
Trestní řízení stojí na jednoduchém, ale zásadním principu: Stát musí vinu prokázat. Nestačí silné podezření, mediálně působivý příběh, uvalení vazby, policejní zásah ani veřejný tlak. Dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem, je potřeba na člověka hledět jako na nevinného.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (1. část)
Proč se nedaří zrychlit stavební řízení? První díl seriálu rozebírá hlavní příčiny průtahů na straně žadatelů, projektantů i účastníků řízení – a hodnotí, zda je chystaná novela dokáže reálně vyřešit.


