katastr

Kdy a za jakých podmínek může zástavní právo zabránit sloučení stavby s pozemkem?
Stavba, dům

Kdy a za jakých podmínek může zástavní právo zabránit sloučení stavby s pozemkem?

Podle ustanovení § 3060 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) platí, že pokud zatěžuje věcné právo stavbu nebo pozemek, nestane se stavba součástí pozemku, dokud toto věcné právo trvá a pokud to jeho povaha vylučuje. Co to ovšem znamená v praxi?

Je možné, že Vy nebo Vaše rodina vlastníte cenný pozemek a ani o tom nevíte. Důvod? Nedostatečně identifikovaní vlastníci

Je možné, že Vy nebo Vaše rodina vlastníte cenný pozemek a ani o tom nevíte. Důvod? Nedostatečně identifikovaní vlastníci

V katastru nemovitostí jsou v současné době zapsány řádově stovky tisíc pozemků či staveb (nebo podílů na nich), jejichž vlastníka nelze na základě zapsaných údajů dostatečně identifikovat.

Kolektiv autorů
Zvláštní případy vzniku zástavního práva k nemovitým věcem
Senát, stavební zákon

Zvláštní případy vzniku zástavního práva k nemovitým věcem

Obecně platí, že zástavní právo k věcem zapsaným ve veřejném seznamu vzniká zápisem do tohoto seznamu. V některých zvláštních případech se ale okamžik vzniku zástavního práva liší. Samotným nahlédnutím do veřejného seznamu (katastru nemovitostí) se proto nemusíme dozvědět o všech zástavních právech týkajících věci.

K platnosti převodního jednání jako podmínce uplatnění principu materiální publicity katastru nemovitostí
Převod nemovitostí

K platnosti převodního jednání jako podmínce uplatnění principu materiální publicity katastru nemovitostí

V nedávné době Nejvyšší soud rozhodoval řadu sporů, ve kterých se jedna ze stran dovolávala uplatnění principu materiální publicity katastru nemovitostí. Tento článek pak přibližuje závěry přijaté Nejvyšším soudem ve dvou z nich, přičemž v obou hrála roli (ne)platnost převodního jednání.

Jiří Havlík