Zastupitelstvo Středočeského kraje předložilo nedávno Poslanecké sněmovně návrh zákona (novela stavebního zákona), který navrhuje, aby za změnu pozemku na stavební jeho vlastník hradil poplatek.
Praha 11. ledna (ČTK) - Za změnu pozemku na stavební by jeho vlastník měl zaplatit poplatek. Jeho výši by stanovovala obec vyhláškou. Předpokládá to novela stavebního zákona, kterou navrhlo zastupitelstvo Středočeského kraje a začátkem roku ji předložilo ve Sněmovně.
V poslední době se na nás poměrně často obrací klienti ve věci nesouladu mezi stavem zapsaným v katastru nemovitostí a faktickým stavem, na který pracovníci katastru přišli v rámci prováděné revize katastrálního operátu. Ostře znějící „výzva k odstranění nesouladu“ může vyvolat obavy a zmatek i u odolnějších povah, tyto pocity však (většinou) nejsou na místě. Formou tohoto článku jsem se proto rozhodl přiblížit proces revize a odstranění nesouladu pro osoby, které se ocitnou v pozici adresáta oné výzvy.
Od 1. ledna 2025 se v České republice zavádí digitální vystavování plných mocí. Díky novému Registru zastupování budete moci jednoduše a rychle vystavit plnou moc elektronicky, což usnadní jednání s úřady a zefektivní správní procesy. Tento krok představuje další důležitý milník v oblasti digitalizace státní správy.
Tento článek má za účel uvést právní souvislosti darování nemovitosti ve světle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jakožto generální úpravě darovací smlouvy. Dále se bude zabývat přesahem do práva správního, konkrétně v souvislosti s katastrem nemovitostí a zákonem o daních z příjmů.
Praha 9. září (ČTK) - Středočeský kraj navrhne pro rozvoj měst a obcí změnu stavebního zákona. Za změnu pozemku na stavební by podle hejtmanství měl jeho majitel platit. Víc by se tak oproti současnosti podílel na zajištění potřebné obecní infrastruktury, která často chybí nebo nedostačuje.
Výhrada odděleného vlastnictví ke strojům a jiným zařízením je jedním z méně známých institutů občanského zákoníku[1] (dále jen „OZ“). Tento právní nástroj prolamuje tzv. superficiální zásadu, která stanoví, že stavby a vše, co je pevně spojeno s pozemkem, jako například objekty zapuštěné do země nebo připevněné na zdech, je považováno za součást pozemku.
Pojem „funkčně související pozemky“ není bohužel v českém právním řádu definován zákonným předpisem a nemá tak v praxi jednoznačný právní výklad.
Pozemkové úpravy jsou způsobem omezení vlastnického práva k pozemku.
V poslední době se v praxi setkáváme s různým výkladem pojmů „zástavce“ a „zástavní dlužník“. A přestože se tyto pojmy mohou na první pohled zdát podobné, každý z nich má svůj specifický význam a roli v rámci institutu zástavního práva dle občanského zákoníku. Přitom právě správné pochopení a rozlišení těchto pojmů je nezbytné pro efektivní aplikaci zástavního práva a ochranu práv všech zúčastněných stran.
