Správní právo

Odborné články z oblasti práva správního a souvisejících vztahů s veřejnou správou. Přinášejí přehled o základních otázkách správního práva zpracovaný předními odborníky v dané oblasti.

„Kontrolní prohlídka“ jako staronový institut stavebního zákona: možnost či nezbytnost při povolování a kolaudacích staveb? - 2. díl

„Kontrolní prohlídka“ jako staronový institut stavebního zákona: možnost či nezbytnost při povolování a kolaudacích staveb? - 2. díl

Správní orgány na úseku veřejné stavební správy obecně přikládají svým úkonům prováděným v terénu vysokou důležitost, a to především v souvislosti s naplňováním zásady materiální pravdy při rozhodování ve výstavbě. Jedině přímo v terénu, kupříkladu na místě budoucí stavby v procesu jejího povolování, nebo na staveništi při kontrole provádění stavby, případně již v dokončené stavbě při její kolaudaci nebo změně užívání, může stavební úřad spolehlivě ověřit tvrzení uvedená ve stavebníkově žádosti a jejích přílohách (v projektové dokumentaci aj.), nebo v jiném podnětu[1], kterým se stavební úřad zabývá.

Hana Abrleová
Nejvyšší správní soud znovu potvrdil: O podporu obnovitelných zdrojů může žádat i nevlastník elektrárny
Větrné elektrárny

Nejvyšší správní soud znovu potvrdil: O podporu obnovitelných zdrojů může žádat i nevlastník elektrárny

Nejvyšší správní soud potvrdil právo provozovatelů solárních elektráren žádat o individuální podmínky podpory i bez vlastnictví zařízení a zároveň připomněl, jak důležitá je správná formulace žalobních námitek ve správním soudnictví.

Díl II: Zákonné tituly zpracování osobních údajů pro vědecké a výzkumné účely ve zdravotnictví
Pracovnělékařské prohlídky

Díl II: Zákonné tituly zpracování osobních údajů pro vědecké a výzkumné účely ve zdravotnictví

Druhá část stanoviska se zaměřuje na výklad zákonných titulů zpracování osobních údajů podle GDPR, které jsou relevantní při využívání údajů pacientů pro vědecké a výzkumné účely ve zdravotnictví. Autoři rozlišují aplikaci jednotlivých právních základů dle čl. 6 a čl. 9 GDPR podle typu správce a povahy výzkumu, a upozorňují i na rizika bezsouhlasového režimu. Pozornost je věnována také informační povinnosti vůči pacientům.

Kolektiv autorů
Novela stavebního zákona od 1. srpna 2025: co se mění a kde si dát pozor

Novela stavebního zákona od 1. srpna 2025: co se mění a kde si dát pozor

Od 1. srpna 2025 platí další „balík“ změn stavebního práva, jejichž společným cílem je zrychlení a zjednodušení stavebního řízení, snížení administrativní zátěže a posílení digitalizace. Tyto změny navazují na snahu o digitalizaci a efektivnější správu stavebních projektů, přičemž Ministerstvo pro místní rozvoj zdůrazňuje, že klíčové je omezovat zbytečnou administrativu v méně rizikových případech a uvolnit kapacity úřadů pro náročnější projekty.

„Kontrolní prohlídka“ jako staronový institut stavebního zákona: možnost či nezbytnost při povolování a kolaudacích staveb? - 1. díl

„Kontrolní prohlídka“ jako staronový institut stavebního zákona: možnost či nezbytnost při povolování a kolaudacích staveb? - 1. díl

Správní orgány na úseku veřejné stavební správy obecně přikládají svým úkonům prováděným v terénu vysokou důležitost, a to především v souvislosti s naplňováním zásady materiální pravdy při rozhodování ve výstavbě.

Hana Abrleová
Díl I: Od anonymizace k pseudonymizaci – interpretační výzvy novely zákona o zdravotních službách
Přerozdělování finančních prostředků veřejného zdravotního pojištění

Díl I: Od anonymizace k pseudonymizaci – interpretační výzvy novely zákona o zdravotních službách

První část stanoviska se zabývá terminologií užitou relevantními právními předpisy a jejími dopady do aplikační praxe. Autoři porovnávají pojmy anonymizace a pseudonymizace, s tím, že pro potřeby zdravotnictví a biomedicínského výzkumu akcentují pseudonymizaci, přičemž oporu pro svůj výklad nacházejí přímo v GDPR. Hlavní myšlenkou je zde zachování vysoké využitelnosti zdravotních dat pro výzkumné účely při současném zachování plné ochrany práv pacientů v režimu GDPR. Komplikované otázky týkající se samotného pojmu anonymizace z právního hlediska a anonymizačních nástrojů po technické stránce však již stanovisko neřeší a tyto zůstávají otevřeny pro samostatné pojednání.

Kolektiv autorů
Sto euro na hlavu jako náhrada újmy za únik osobních údajů z Facebooku? Německý soud řekl ano

Sto euro na hlavu jako náhrada újmy za únik osobních údajů z Facebooku? Německý soud řekl ano

Německý Spolkový soudní dvůr na konci minulého roku rozhodoval v případě úniku osobních údajů více než 500 milionů uživatelů Facebooku.[1] Osobní údaje byl získány pomocí tzv. scrapingu a byly zveřejněny na internetu. Soud uzavřel, že ztráta kontroly uživatelů nad vlastními osobními údaji sama o sobě představuje nemajetkovou újmu a další konkrétní nepříznivý dopad na uživatele není třeba zkoumat.

Kolektiv autorů