Odborné články z oblasti práva správního a souvisejících vztahů s veřejnou správou. Přinášejí přehled o základních otázkách správního práva zpracovaný předními odborníky v dané oblasti.
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „Stavební zákon“) je v plném rozsahu účinný již takřka jeden celý rok. Ačkoli nenaplnil původní ambici výrazně přetransformovat celý systém stavebního práva, přinesl do praxe řadu změn. Jednou z takových změn je výslovná právní úprava smluv uzavíraných mezi územními samosprávnými celky (obec, kraj) a stavebníky (developery).
V Poslanecké sněmovně čeká na projednání sněmovní tisk č. 845[1], který obsahuje soubor změn správního řádu, zákona o právu na digitální služby a dalších zákonů, umožňujících širší využití digitálních nástrojů ve veřejné správě. Legislativní návrh byl předložen v listopadu 2024 a v dubnu 2025 prošel druhým čtením. Přestože se jedná o neideologickou právní úpravu, čelí ve třetím čtení obstrukcím v rámci politických střetů, které věcně nesouvisí s jeho odbornou podstatou digitální agendy.
Ve Sbírce zákonů vyšel zákon č. 130/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a další související zákony. Změny se týkají všech účastníků silničního provozu, dopravců nákladních vozidel i veřejné dopravy a cestujících. Zatímco některé části novely nabývají účinnosti už k 1. červenci 2025, u dalších půjde o 1. ledna a 1. července 2026, 1. ledna 2027 a 1. ledna 2029.
Ve Sbírce zákonů vyšel zákon č. 130/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a další související zákony. Změny se týkají všech účastníků silničního provozu, dopravců nákladních vozidel i veřejné dopravy a cestujících. Zatímco některé části novely nabývají účinnosti už k 1. červenci 2025, u dalších půjde o 1. ledna a 1. července 2026, 1. ledna 2027 a 1. ledna 2029.
Stavební řízení je komplexní proces, kde každá chyba může mít dalekosáhlé důsledky. Ať už jde o špatně uvedenou parcelu nebo opomenutí jednoho ze stavebních objektů, i drobné nesrovnalosti mohou vést k právním komplikacím. Jak se s těmito situacemi vypořádává současná právní úprava a jaké možnosti nabízí nový stavební zákon?
Datové schránky dnes představují jeden z nejpoužívanějších zabezpečených komunikačních kanálů pro elektronické doručování písemností, a to nejen mezi soukromým a veřejným sektorem, ale i mezi soukromými osobami navzájem. Jaké jsou výhody a nevýhody doručování prostřednictvím datových schránek?
Uložení spravedlivého a přiměřeného trestu za přestupek lze považovat za fundamentální východisko celého procesu trestání. Každý uložený trest má odpovídat společenské škodlivosti protiprávního jednání, kterým pachatel narušil řádný chod společnosti, tj. chráněné hodnoty a zájmy. Trest tak nesmí být příliš přísný, ale ani benevolentní.
Jaká byla rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při dozoru nad zadáváním veřejných zakázek v mimořádných podmínkách energetické krize v roce 2022?
Dvojí kvalita potravin bylo v minulých letech často diskutovaným tématem, které upoutalo pozornost nejen spotřebitelů a médií, ale i evropských institucí. Zatímco Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) v ČR zveřejnila aktuální informace o této problematice na základě již proběhlých kontrol, Slovensko zavedlo přísnější regulaci v polovině loňského roku, přičemž první kontroly byly oznámeny až nyní. Jaký přístup ke kontrolám volí jednotlivé země? A jaké dopady to má pro výrobce i spotřebitele?
V posledních letech probíhá v České republice snaha o digitalizaci justice, jejíž součástí je i zpřístupňování soudních rozhodnutí prostřednictvím úředních desek na internetu. Povinnost zveřejňovat tato rozhodnutí upravuje vyhláška č. 403/2022 Sb., o zveřejňování soudních rozhodnutí (dále jen „vyhláška o zveřejňování soudních rozhodnutí“).
„Změna systému, ne klimatu.“ Tahle věta se stále častěji objevuje v diskusích o klimatické krizi – a začíná se promítat i do práva. Zatímco v Evropě se lidé domáhají svého práva na čisté životní prostředí u soudů chránících lidská práva, v jiných částech světa se mění samotné paradigma: místo toho, aby lidé chránili přírodu, dostává příroda sama práva.
Při plánování výstavby – ať už rodinného domu, developerského projektu nebo průmyslového areálu – se stavebník setká s celou řadou právních požadavků. Od 1. ledna 2024 k nim neoddělitelně patří také tzv. jednotné environmentální stanovisko (JES) a v některých případech i posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Oba tyto nástroje mají významný vliv na to, zda a kdy vůbec může být stavba povolena.
Úřad pro ochranu osobních údajů („ÚOOÚ“) zveřejnil svůj kontrolní plán pro rok 2025. Jde o dokument, který každoročně signalizuje, na co se správci a zpracovatelé osobních údajů mají v daném období připravit. Tentokrát ÚOOÚ jednoznačně cílí na některé klíčové oblasti, kde se stýká nedostatek právní jistoty s technologickým pokrokem – a současně mají silný společenský přesah.
Úřad pro ochranu osobních údajů (“Úřad”) zveřejnil svůj kontrolní plán na rok 2025. Letos se zaměří mimo jiné na slevy podmíněné účastí ve věrnostních programech.
Služební poměr státních zaměstnanců je upraven zákonem č. 234/2014 Sb., o státní službě, který stanoví pravidla pro vznik, průběh a ukončení služebního poměru. Jedním ze způsobů ukončení služebního poměru je jeho zrušení ve zkušební době, což je specifický institut umožňující oběma stranám – služebnímu orgánu i státnímu zaměstnanci – ukončit služební poměr rychle a bez složitých procedur. Podle § 74 odst. 1 písm. f) zákona o státní službě může být služební poměr zrušen „z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu“.