Převody nemovitostí bez nepříjemných překvapení: 5 oblastí, na které si dát pozor
Na první pohled může převod nemovitosti vypadat jako jednoduchá záležitost: obě strany podepíší smlouvu, kupující zaplatí příslušnou částku a pak už stačí jen počkat na zápis do katastru. Realita ale bývá složitější.
Na základě zkušeností s prací pro řadu klientů na převodech v celkovém objemu stovek milionů korun shrnujeme pět klíčových oblastí, které mohou rozhodnout o tom, zda transakce proběhne hladce.
1. Stav nemovitosti a její faktické vady
Prvním krokem před uzavřením transakce by měla být důkladná kontrola skutečného stavu nemovitosti. U hodnotnějších převodů je prakticky nezbytné zajistit znalecký či odborný posudek, který objektivně zhodnotí technický stav budov i pozemků.
Do kupní smlouvy pak patří specifikace zjištěných závad a vypořádání nároků stran vyplývajících z těchto zjištění.
Z případů Frank Bold Advokáti: Akvizice skladovací haly pro státní podnik
Ve Frank Bold Advokáti jsme dávali kompletní podporu jednomu ze státních podniků při akvizici areálu se skladovací halou v hodnotě přesahující sto milionů korun. Prodávající musel zpřístupnit celý areál znalkyni, která zpracovala posudek o stavu i hodnotě převáděných nemovitostí, a to na základě detailních podkladů. Ty byly následně i součástí smluvní dokumentace.
V rámci posouzení faktického stavu bylo nutné vyjasnit i stav a vlastnictví vybavení a veškerého movitého majetku v areálu včetně smluvní záruky za jakost. Součástí smlouvy tak bylo i ujednání o převodu vlastnictví k movitým věcem i zohlednění záruky od původního zhotovitele na nového vlastníka. K části vybavení, kde záruka již vypršela, pak kupující výslovně prohlásil, že se s tímto stavem seznámil a s tímto vědomím věci kupuje.
2. Územní plánování a stavební řízení
Je-li předmětem převodu soubor pozemků určených k budoucí výstavbě, musí kupující především znát způsob jejich využití z hlediska územního plánu a také případné stavební využití okolních pozemků. Zajímat by se měl také o ne/aktivitu původního vlastníka v rámci správních řízení týkajících se například výstavby na okolních pozemcích. Do kupní smlouvy se zpravidla zahrnuje prohlášení prodávajícího o tom, jakých řízení se účastnil a jaké kroky v této oblasti podnikl.
Z případů Frank Bold Advokáti: Koupě pozemků pro developerský projekt
Například v případu koupě pozemků pro developerský projekt Frank Bold Advokáti ošetřovali skutečnost, že na sousedním pozemku probíhalo stavební řízení. Zjišťovali jeho stav a upozornili kupujícího na důsledky jednání původního vlastníka. Prodávající výslovně prohlásil, že se tohoto řízení účastnil a nepodal proti němu žádné námitky. Tím kupujícímu omezil možnost ovlivnit budoucí stavební vývoj nejen na sousedních pozemcích, ale částečně i na těch kupovaných.
3. Právní vady nemovitosti
Utajená nájemní smlouva, zapomenutá služebnost nebo nevypořádané věcné břemeno mohou kupujícímu výrazně zkomplikovat situaci. V případě zatížení je důležité vždy pamatovat na to, že do vztahu prodávající a kupující strany vstupují i třetí osoby – kromě nájemců také oprávnění z jiných věcných práv nebo například zástavní věřitel. Před podpisem smlouvy je proto nezbytné důkladně prověřit existenci všech práv třetích osob, která se k nemovitosti váží.
Do smlouvy je vhodné doplnit prohlášení prodávajícího, že uvedl všechna existující zatížení, jako jsou nájmy, služebnosti, zástavní právo či zákaz zcizení, a případnou nepravdivost tohoto prohlášení ošetřit smluvní pokutou či slevou z kupní ceny.
Z případů Frank Bold Advokáti: Převod pozemků s nájmy, podnájmy a břemeny
Frank Bold Advokáti řešili například převod pozemků v hodnotě několika desítek milionů korun, kde na nemovitostech vázly různé typy právních zatížení: nájemní smlouvy včetně podnájmu a věcná břemena.
Protože kupující ze zákona vstupuje do pozice pronajímatele, je nutné vždy řešit otázku trvání nájemních vztahů a možnosti jejich ukončení včetně vypořádání případné kauce převzaté prodávajícím. To bylo potřeba vyřešit i v případě tohoto klienta. Proto advokáti se souhlasem prodávajícího vstoupili do jednání s nájemci a připravili nejen samotnou kupní smlouvu, ale také dohodu o ukončení nájemních vztahů.
Z případů Frank Bold Advokáti: Hrozba zániku práv splynutím oprávnění
Do složité situace se klient dostal také při převodu rozsáhlých polních pozemků s rodinným domem. Kupní cena dosahovala několika desítek milionů korun. Na nemovitostech však vázlo zástavní právo a zákaz zcizení, přičemž kupující vystupovali zároveň v pozici oprávněných z těchto práv. Hrozilo tak, že dojde k zániku práv splynutím oprávnění v jedné osobě.
Advokáti museli zajistit souhlas kupujících s převodem z pozice oprávněných osob a výslovně ošetřit, že tato práva nemají po sjednocení pozice vlastníka a oprávněného z věcného práva splynout a tím zaniknout. Součástí smlouvy bylo rovněž prohlášení o neexistenci dalších práv váznoucích na pozemcích utvrzené smluvní pokutou.
4. Vklad do katastru nemovitostí
Také samotné podání návrhu na vklad do katastru vyžaduje precizní přípravu. V kupní smlouvě se standardně stanoví postup, která smluvní strana zajistí administrativu, kdo ponese související náklady a jak strany postupují v případě zamítnutí návrhu katastrálním úřadem.
Praktické je také precizně ošetřit povinnost stran spolupracovat na odstranění případných vad návrhu tak, aby v případě drobných nesrovnalostí nebyla transakce na měsíce blokována.
5. Advokátní úschova jako bezpečná transakce
Při transakcích v řádu milionů korun a vyšších je již standardem úhrada kupní ceny prostřednictvím advokátní úschovy. Chrání jak kupujícího, který nechce zaplatit dříve, než se stane vlastníkem, tak prodávajícího, který si chce být jistý úhradou kupní ceny před podáním listin na katastr. Úschovní smlouva přesně stanoví, kdy advokát částku přijme, kdy ji vyplatí prodávajícímu a případně za jakých okolností ji vrátí kupujícímu.
Běžné je, že peníze za převod dostane prodávající až po provedení vkladu nového vlastnického práva v katastru nemovitostí. Tento mechanismus zajišťuje oběma stranám potřebnou ochranu a bezpečnost celé transakce tak, aby i poslední fáze převodu proběhla hladce. Způsob úhrady kupní ceny advokátní úschovou je bezpečný i proto, že zúčastnění mohou pohyby na úschovném účtu sledovat díky online notifikacím zasílaným přímo bankou. Mají tak přímou informaci nejen o tom, kdy je kupní cena složena, ale také kdy je vyplacena a celá transakce končí.
Další články
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.




