Glosa Jany Benešové

Glosa Jany Benešové

Nenápadná revoluce v doručování soudních písemností do ciziny aneb kdo to bude platit

Nenápadná revoluce v doručování soudních písemností do ciziny aneb kdo to bude platit

Doručování do ciziny není na první pohled zrovna atraktivní právní téma. Navíc se zdá, že se v této oblasti poslední desítky let nic zásadního nestalo ani nechystá. Při bližším pohledu se však v důsledku nedávného rozhodnutí Soudního dvora EU jedna věc pro účastníky změnila, a to poměrně významným způsobem.

Upomínka jednoho legislativního dluhu

Upomínka jednoho legislativního dluhu

Letos uplyne již devět let od okamžiku, kdy Ústavní soud nálezem ze dne 17. 4. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12 zrušil tzv. přísudkovou vyhlášku č. 484/2000 Sb., která stanovila, jaká je výše náhrady nákladů řízení na zastoupení účastníka řízení advokátem, tj. kolik protistrana zaplatí účastníkovi řízení, který byl zastoupen advokátem a kterému byla soudem přiznána náhrada nákladů řízení.

Ani epidemie neomlouvá

Ani epidemie neomlouvá

Prominout zmeškání lhůty dle § 3 odst. 1 zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 (známý jako lex covid), nelze automaticky. Žadatel musí naopak tvrdit a osvědčit, že mu bylo provedení zmeškaného úkonu „znemožněno nebo podstatně ztíženo“ v důsledku mimořádného opatření.

Novela zákona o (nejen) spotřebitelském úvěru na tenkém ledu ústavnosti

Novela zákona o (nejen) spotřebitelském úvěru na tenkém ledu ústavnosti

V záplavě zákonů, jimiž se zákonodárce rozhodl řešit nynější stav, by neměl zapadnout kratičký zákon zásadně zasahující do existujících smluvních vztahů. Tímto zákonem je zákon č. 186/2020 Sb., kterým byl s účinností od 24. 4. 2020 novelizován zákon o spotřebitelském úvěru. Účinnost novely přitom není omezena pouze na období nouzového stavu.

Justice nepřítomných

Justice nepřítomných

V úvodu nutno přiznat, že námět tohoto příspěvku jsem si dovolila vypůjčit z nedávno publikovaného článku jednoho z exekutorů, který si posteskl mimo jiné nad tím, že celých 24 procent dlužníků, na které je vedena exekuce, se exekutorům nedaří dohledat. Naopak, pouze necelá pětina lidí v exekuci se totiž zdržuje na adrese svého trvalého pobytu. Více než třetina má bydliště hlášené na obecním úřadě.[1]

Čekání

Čekání

Nestává se často, aby soudce okresního soudu netrpělivě vyhlížel rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. V posledních měsících však k tomu má pádný důvod. Ano, čekáme na rozhodnutí o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě ve věci C-679/18 OPR-Finance.

O jedné systémové chybě exekučního řádu

O jedné systémové chybě exekučního řádu

Již téměř dvacet let probíhá diskuze, jak učinit exekuci podle exekučního řádu spravedlivější a férovější. Jde přitom o úkol téměř neřešitelný, neboť se snaží skloubit dva zcela protichůdné principy, na nichž je exekuční řád založen. Na jedné straně se od soudních exekutorů očekává, že budou podnikateli, kteří v rámci soutěžního prostředí budou maximalizovat svůj zisk, na druhé straně se vyžaduje, aby soudní exekutoři jim svěřenou soudní moc vykonávali nezávisle, spravedlivě a striktně v mezích zákona.

Nad koncentrací řízení se smráká

Nad koncentrací řízení se smráká

Z bodu 151 věcného záměru nové úpravy civilního procesního práva se právní i laická veřejnost dozvídá, že stávající právní úprava koncentrace řízení se v praxi ukázala jako neživotná; o tom svědčí v první řadě skutečnost, že je obcházena dokonce ze strany soudů (např. tím, že soud úmyslně neposkytne stranám poučení o koncentraci řízení podle § 118b odst. 1 o.s.ř., srov. též R 98/2013).