Trestní právo

Vláda předložila dne 19. 11. 2024 Poslanecké sněmovně poměrně rozsáhlou novelu zákona č. 40/20009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“), která má navázat na evropské trendy a modernizovat trestní právo, zejména pak v oblasti ukládání trestních sankcí. Novela v prosinci minulého roku prvním čtením v Poslanecké sněmovně a v dalším čtení se očekává vypjatá diskuse kolem velkého množství pozměňovacích návrhů.

Služební poměr státních zaměstnanců je upraven zákonem č. 234/2014 Sb., o státní službě, který stanoví pravidla pro vznik, průběh a ukončení služebního poměru. Jedním ze způsobů ukončení služebního poměru je jeho zrušení ve zkušební době, což je specifický institut umožňující oběma stranám – služebnímu orgánu i státnímu zaměstnanci – ukončit služební poměr rychle a bez složitých procedur. Podle § 74 odst. 1 písm. f) zákona o státní službě může být služební poměr zrušen „z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu“.

Bylo to jednoho letního odpoledne, kdy se na dvorku rodinného domu v malé obci na Břeclavsku odehrál incident, který se později stal předmětem soudního řízení. Na první pohled banální spor o křovinořez mezi bývalými partnery se proměnil v násilný konflikt, jehož následky si vyžádaly nejen lékařské ošetření, ale i zásah policie.

V praxi dochází nezřídka k situaci, kdy pachatel spáchá majetkový trestný čin. Současně pachatel vlastní nemovitou věc, kterou užije jako zástavu pro získání hypotečního úvěru od banky. Nemusí se jednat o nemovitou věc spojenou se samotnou trestnou činností, může však představovat i výnos z trestné činnosti.

V českém právním systému se někdy objevují případy, které víří debaty o hranicích trestního práva, jako kauza projednávaná pod spisovou značkou 7 Tdo 725/2024. Tento případ, týkající se údajného týrání osoby žijící ve společné domácnosti, přinesl nejen otázky o tom, co lze považovat za „týrání“ podle § 199 trestního zákoníku, ale také o tom, jakým způsobem by měly soudy přistupovat k hodnocení důkazů a interpretaci skutkových okolností.

Dne 13. listopadu 2024 schválila Vláda ČR návrh novely trestních předpisů, tj. trestního zákoníku, trestního řádu, zákona o trestní odpovědnosti právnických osob aj. Jedním z klíčových témat této novely je otázka trestání – druhy trestů, jejich výměry, okolnosti, k nimž by při ukládání trestů mělo být přihlíženo atd. Kromě toho ale návrh novely přináší i řadu novinek, které by měly zajímat podnikající fyzické i právnické osoby. Přinášíme vám proto výběr těch nejzajímavějších.

Jak by měl obhájce reagovat na vyrozumění státního zástupce o podání obžaloby? Některé důvody předběžného projednání obžaloby lze zjistit jen z obžaloby. Pojďme se podívat na návrh de lege ferenda na doplnění § 181 odst. 1 tr. řádu tak, aby byl v souladu s § 185 odst. 1 tr. řádu.

Autor se v následujícím článku zabývá otázkou, jak by měl obhájce reagovat na vyrozumění státního zástupce o podání obžaloby. Dokladuje, že některé důvody předběžného projednání obžaloby lze zjistit jen z obžaloby. Přináší také návrh de lege ferenda na doplnění § 181 odst. 1 tr. řádu tak, aby byl v souladu s § 185 odst. 1 tr. řádu.

Norsko již před třiceti lety odstoupilo od represivního přístupu k uvězňování osob, díky čemuž došlo k výraznému snížení recidivy v zemi. Před reformou byla ve státě hodnota recidivy mezi 60 až 70 %, teď se pohybuje kolem 20 %.

Věznice po celém světě se potýkají s velkými počty odsouzených, kteří si odpykávají své tresty v přeplněných vězeňských zařízeních. Maximální míru obsazenosti věznic překročilo více než 118 zemí světa a již před šesti lety se situace dostávala do bodu, kdy začala představovat reálné nebezpečí.

Jak vypadá život německé soudkyně, která nezapomněla na své české kořeny a která je velmi populární mj. na Instagramu?

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) konstatoval rozsudkem z 27. 6. 2024 v řízení o stížnosti S. Zadeha proti České republice, že trváním vazby u nenásilného činu v délce 2 let 3 měsíců a 2 dnů došlo její délkou k porušení práva na svobodu s tím, že každý má právo být souzen v přiměřené lhůtě nebo propuštěn.

Programy zacházení jako prvky nápravy odsouzených se v České republice praktikují již více než patnáct let. Nejprve vznikala celá řada kurzů věnovaná konkrétním aktivitám. Postupem času však projekty začaly cílit na specifické skupiny odsouzených.

Před více než padesáti lety roku 1972 v brazilském São Paulu přišel Mario Ottoboni, významný právník a novinář, s novou metodou na poli vězeňství tak potřebnou právě v kontextu brazilského vězeňského systému.

Nejen díky kauze Dozimetr rezonuje ve společnosti téma týkající se provokace k trestnému činu, a to nikoli pouze provokace ze strany bezpečnostních složek, ale i provokace soukromými osobami, jednajícími např. na popud policejního orgánu.