Zákonná úprava nedisponuje zastřešující legální definicí opravného prostředku, nýbrž uvádí jednotlivé druhy opravných prostředků ke konkrétním rozhodnutím, do nichž směřují, a pro tento účel stanoví i individuálně určené podmínky, kdy, kdo a případně z jakého důvodu může ten či onen opravný prostředek podat. Společným jmenovatelem všech uvedených institutů však zůstává skutečnost, že v nejobecnějším pojetí jsou všechny opravné prostředky podáním dle § 59 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „TŘ“), a proto musí splňovat náležitosti jak obecné (společné pro všechna podání), tak specifické (ty, které zákon stanoví individuálně pro jednotlivé opravné prostředky).
1. Obecné náležitosti podání
Podáním se ve smyslu TŘ rozumí jakýkoli podnět k úkonu v trestním řízení, jehož obsahem může být žádost, opravný prostředek či jiné sdělení důležité pro trestní řízení.[1] Stěžejním pro úpravu podání je § 59 TŘ, který stanoví jednak formu, kterou může být podání učiněno, a jednak minimální obsahové náležitosti. Nedílnou součástí je i úprava následného postupu a případných následků v případě nesplnění ať formálních či obsahových náležitostí.
Pro úplnost lze dodat, že problematiku vyřizování podání, včetně úpravy jeho náležitostí stanoví i zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství (dále jen „ZoST“), konkrétně § 16a.
Meritem problematiky je však opravný prostředek v trestním řízení, k jehož podání a vyřízení dochází vždy až po zahájení úkonů trestního řízení dle § 158 odst. 3 TŘ, a z toho důvodu je na místě aplikovat zákonná ustanovení TŘ, neboť ten upravuje postup orgánů činných v trestním řízení. Aplikace ZoST přichází v úvahu obecně u podání učiněných před zahájením trestního řízení, což je v případě opravných prostředků z povahy věci vyloučeno.
a) Způsoby podání
Způsoby, jimiž lze obecně podání učinit, taxativně vypočítává § 59 odst. 1 TŘ: písemně, ústně do protokolu, elektronicky, telegraficky, telefaxem a dálnopisem. Ve vztahu k opravným prostředkům je však nutné zmínit § 59 odst. 2 TŘ, který přímo vylučuje podání dovolání ústně do protokolu. S ohledem na vývoj moderních technologií je nezpochybnitelné, že právě podání elektronickou formou nabývá na důležitosti. Elektronická forma představuje např. datovou schránku či prostý e-mail. Naopak, z taxativního výčtu je zřejmé, že opravný prostředek nelze podat např. telefonicky, byť při zachování všech formálních náležitostí.
b) Formální náležitosti
Esenciální náležitosti, které musí splňovat každé podání, stanoví § 59 odst. 3 TŘ. Z každého podání musí být zřejmé kdo jej činí, které věci se podání týká a co je tím sledováno. Dále musí být podání datováno a podepsáno. Zákonná úprava přitom klade důraz na materiální pojetí podání, jak vyplývá z § 59 odst. 1 TŘ, dle nějž je podání hodnoceno dle svého obsahu. Neurčujícím je proto název podání. I v případě, že podání bude označeno jako odvolání, avšak z jeho obsahu bude zřejmé, že toto směřuje proti usnesení o zahájení trestního stíhání, nebrání tato okolnost přípustnosti podání (byť opravným prostředkem proti usnesení je dle § 141 odst. 1 TŘ stížnost).
Otazník však může vyvolávat podpis jako esenciální náležitost podání a jak jej docílit v případě elektronické formy podání, kterou zákon výslovně připouští. Na tuto problematiku pamatuje zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, který blíže upravuje elektronické dokumenty opatřené elektronickým podpisem.
Konkrétně § 6 odst. 1 uvedeného zákona stanoví, že pakliže se jedná o úkon vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti, lze k podepsání elektronického dokumentu využít jedině uznávaný elektronický podpis. Dle § 6 odst. 2 téhož zákona je uznávaným elektronickým podpisem zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.
Jiná situace je podání učiněné prostřednictvím datové schránky. Ústavní soud uzavřel, že pokud je podání učiněno osobou oprávněnou k přístupu do datové schránky dle § 8 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů do datové schránky soudu a soud měl možnost podle identifikátoru datové schránky toto oprávnění ověřit, je požadavek elektronického podání dle TŘ naplněn a elektronický podpis již není potřeba.[2]
Z uvedeného výkladu je zřejmé, že opravný prostředek (obecně podání) lze tedy podat jak datovou schránkou, tak i e-mailem. V obou případech půjde o zákonem připuštěnou elektronickou formou. Prostý e-mail však musí být opatřen uznávaným elektronickým podpisem tak, aby byla splněna esenciální náležitost podání – podpis, a tím dostatečně zajištěna identifikace podatele. V případě datové schránky je tato identifikace obstarána příslušným identifikátorem.
2. Následky nedodržení zákonných náležitostí podání
Jestliže jakákoli z podstatných náležitostí v podání chybí, orgán činný v trestním řízení ho postupem v souladu s § 59 odst. 3 TŘ podateli vrátí, poučí jej, jakým způsobem odstranit nedostatky a pro tento účel stanoví podateli určitou lhůtu. Pokud by podatel ve stanovené lhůtě nedostatky neodstranil, k podání se nepřihlíží.
Stejné zákonné ustanovení však současně stanoví jistý korektiv tohoto postupu, a to právě ve vztahu k podání, jehož obsahem je (mimo jiné) opravný prostředek. I zde však zůstává nepodkročitelným minimem identifikace podatele a dále musí být z obsahu zřejmé, proti jakému rozhodnutí opravný prostředek směřuje. Je tak zřejmé, že absentující podpis, který je přímo spjatý s možností podatele řádně a jednoznačně identifikovat, je esenciální náležitostí každého podání, opravného prostředku nevyjímaje. Následky jeho nedodržení, zejména ve vztahu k opravnému prostředku podaného e-mailem, kde s ohledem na elektronickou formu je nedostatek podpisu častým fenoménem, definuje judikatura.
Nejvyšší soud již ve své dřívější rozhodovací praxi jasně vymezil, že podání opravného prostředku e-mailem bez (uznávaného či kvalifikovaného) elektronického podpisu nevyvolává žádné právní účinky řádného podání, tedy ani zachování zákonné lhůty k podání předmětného opravného prostředku. Pakliže tedy zákon vyžaduje, aby určité podání (i opravný prostředek) bylo učiněno v určité lhůtě, pak takovýto nedostatek elektronického podání lze napravit jen v této zákonné lhůtě.[3] Předmětné resumé Nejvyšší soud zostřil ještě tím, že k identifikaci nepostačuje ani zaslání opravného prostředku advokátem z e-mailové adresy, která je uvedena na stránkách České advokátní komory jako kontaktní e-mailová adresa dotčeného advokáta. Ani v takovém případě, pokud e-mail není opatřen požadovaným elektronickém podpisem, nevyvolává toto podání žádné právní účinky.[4]
Z argumentace Nejvyššího soudu vyplývá, že opravný prostředek podaný z e-mailové adresy bez uznávaného elektronického podpisu nevyvolává v intencích trestního práva žádné právní účinky, tudíž jeho samotným podáním nedochází k zachování zákonné lhůty. K odstranění tohoto nedostatku ve vztahu k zachování zákonných lhůt uvádí Nejvyšší soud ve své další rozhodovací praxi, že i případné písemné doplnění podání učiněného elektronicky bez zaručeného elektronického podpisu lze učinit jen v zákonem stanovené lhůtě pro podání opravného prostředku.[5]
V tomto ohledu lze poukázat na rozdílnou úpravu ovládající civilní řízení, kde dle § 42 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“) musí být elektronické podání, pokud není podepsáno způsobem, s nímž zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, do 3 dnů doplněno předložením jeho originálu, nebo písemným podáním shodného znění.
Jestliže tedy vada spočívající v absenci uznávaného elektronického podpisu v případě podání, jehož obsahem je opravný prostředek dle trestního řádu, bude odstraněna až po uplynutí zákonné lhůty pro podání daného opravného prostředku, bude dle stávající judikatury tento opravný prostředek zamítnut jako opožděný. Ústavní soud v tomto kontextu dovodil, že „nedostatek elektronického podpisu je nedostatkem formy podání, nikoliv jeho obsahu. (…). Vady formy pak nelze hodnotit ani jako odstranitelný obsahový nedostatek jedné z povinných náležitostí podání, neboť jejich následkem se o podání vůbec nejedná.“[ 6]
Pro komplexnost lze doplnit, že stejný závěr ohledně nulitních právních účinků elektronického podání bez uznávaného elektronického podpisu dovodil Ústavní soud i v případě stížnosti coby opravného prostředku konkrétně proti usnesení o zahájení trestního stíhání.[7]
3. Shrnutí
Opravný prostředek je v nejširším smyslu podáním dle § 59 TŘ, z čehož rezultuje závěr, že kromě specifických náležitostí, které TŘ individualizuje ve vztahu k jednotlivým druhům opravných prostředků, musí všechny opravné prostředky splňovat elementární náležitosti podání popsané právě v § 59 TŘ. Jednou z esenciálních náležitostí formy, která je vyžadována, je podpis podatele. Pokud se jedná o podání učiněné elektronicky, je vlastnoruční podpis nahrazen uznávaným elektronickým podpisem a v případě podání prostřednictvím datové schránky identifikátorem. Pakliže by podání bylo prosté tohoto podpisu, nevyvolává žádné právní účinky a v případě opravného prostředku nevede ani k zachování zákonné lhůty určené pro podání takového opravného prostředku. Nedostatek je potřeba odstranit a bezvadné podání znovu podat v rámci zákonné lhůty určené pro podání opravného prostředku. V opačném případě bude opravný prostředek (kde vada byla odstraněna až po uplynutí této lhůty) zamítnut jako opožděný.
[1] DRAŠTÍK, A., FENYK, J. a kol. Trestní řád: Komentář. Wolters Kluwer [cit. 2025-8-23]. ASPI_ID KO141_1961CZ. SSN 2336-517X.
[2] Nález Ústavního soudu ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. II. ÚS 3042/14
[3] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. 5 Tdo 1059/2006
[4] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2015, sp. zn. 3 Tdo 1054/2015
[5] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2018, sp. zn. 3 Tdo 1003/2018
[6] Usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 8. 2016, sp. zn. I. ÚS 59/16
[7] Usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 3. 2024, sp. zn. III. ÚS 31/24
Diskuze k článku ()