Ale smějí skutečně dělat všechno z toho? A musí žáci vždycky dělat to, co jim učitelé řeknou?
Zamysleli jsme se nad touto problematikou, o které se mezi naší právnickou veřejností moc nemluví. Jak učitelé, tak žáci ovšem mají řadu práv a povinností, které je třeba respektovat. Na následujících řádcích si vysvětlíme nejdůležitější práva a povinnosti učitelů na konkrétních příkladech.
Prvních 10 otázek naleznete v tomto článku.
11. Může učitel trestat žáky např. tak, že jim přikáže, aby několikrát napsali jednu větu?
Každý zná scénu z úvodu Simpsonových, ve které Bart píše na tabuli stejnou větu několikrát za sebou. Protože ale takový trest není výchovným opatřením, není povolen. Podobně Vám tak učitelé nesmí nařizovat ani to, abyste opisovali školní řád nebo něco podobného.
12. Může po Vás učitel chtít, abyste opravili to, co jste ve škole rozbili nebo znečistili?
Ano. Pokud poškodíte školní majetek, může Vás učitel požádat, abyste škodu nahradili. Pokud jste tedy třeba pokreslili školní lavici, musíte ji vyčistit.
Škůdce má totiž podle občanského zákoníku povinnost nahradit škodu v prvé řadě uvedením věcí do původního stavu.
13. Smí učitelé na žáky křičet?
Ano i ne. Záleží na situaci. Učitelé nesmí žáky ponižovat ani citově zraňovat. Když učitel křičí, musíme se ptát: Stává se to často? V jakých situacích? Nakolik dal žák příčinu k takovému křičení? Mohl učitel reagovat jinak?
Pokud se tak děje ve výjimečné situaci, třeba proto, že hrozí nějaké nebezpečí, nebo pokud se učitel prostě snaží přehlušit hlasité žáky, bude postup učitele v pořádku. Jinak tomu bude, pokud učitel neustále křičí na jednotlivé žáky, a to bez vážnějšího důvodu a třeba i s použitím nepřiměřených vulgarit. Podobně učitel nemůže přijít za žákem a křičet mu přímo do ucha – to by bylo nepřiměřené opatření, které by mohlo vést dokonce k újmě na zdraví.
14. Může učitel trestat celou třídu? (kolektivní tresty)
Není dovoleno trestat celou Vaši třídu za prohřešky, kterých se dopustil jenom jeden nebo několik Vašich spolužáků. Učitel tím porušuje jednu ze základních zásad demokratického právního státu, podle které nelze trestat nevinné lidi.
Není proto přípustné, aby učitel rozhodl např. o tom, že bude Vaše třída psát písemku proto, že Vaši spolužáci Franta s Jardou opakovaně vyrušovali o hodině. To platí i přesto, že Vám učitelé mohou zadat písemku v podstatě kdykoli. Ani toto jejich právo totiž nesmí být zneužito (ke kolektivnímu trestání).[1]
Podobně když někteří žáci udělají ve třídě nepořádek, není možné, aby učitel přikazoval uklidit tento nepořádek i těm žákům, kteří s ním nemají nic společného.
15. Mohou učitelé nahlas předčítat známky?
Čtení známek nahlas považujeme za jeden z nejčastějších prohřešků. Takové předčítání se totiž může některých méně úspěšných studentů nepřiměřeně dotýkat. Předčítání známek nahlas je dle našeho názoru v rozporu s osobnostními právy žáků a s právem na ochranu osobních údajů.
Předčítání známek nahlas by bylo přípustné pouze se souhlasem studentů (popř. jejich rodičů). Nejvhodnějším přístupem je ale zpřístupnění známek jen pro jednotlivé studenty, kterých se daná známka týká (a pro jejich rodiče), popř. klasické rozdání opravených písemek.
Příklad: Učitel pan Mluvka před celou třídou komentuje známku každého žáka, když rozdává opravené testy. Tento přístup podle nás není v pořádku.
Něco jiného by bylo, pokud by se jednalo o známku v rámci ústního zkoušení, kde si hlasité oznámení výsledku umíme představit jako právně obhajitelné. Takové hlasité oznámení totiž taky ukazuje ostatním studentům, jaký výkon hodnotí učitel jakou známkou. Na rozdíl od písemné práce zde spolužáci mohli sledovat celý průběh zkoušky, a proto si nejspíš taky zaslouží vědět, jak zkouška dopadla. Pokud by posléze nastal spor mezi žákem a učitelem ohledně oprávněnosti známky, budou ostatní žáci plnit roli svědků. V případě písemných prací tento zájem ostatních žáků odpadá a nenapadá nás ani jiný legitimní důvod pro hlasité oznamování známek. Totéž platí pro výsledné známky na konci školního roku, v pololetí či ve čtvrtletí.
Učitel ale může říct například, že „byly dvě jedničky a bohužel taky jedna pětka". Nesmí ale poté ani pohledem naznačit, kdo kterou známku dostal.
Ani při ústní zkoušce ale nemůže učitel žáka zesměšňovat za jeho špatný výkon ani jeho výkon nijak hanlivě komentovat. Nesmí mu např. říct, že na jeho výkon by byla málo i šestka apod., ani pronést větu typu „Kdyby hloupost dělala krásným, byl bys George Clooney.“ nebo „Jsi blbej jak cihla.“ Naopak v pořádku bude, pokud učitel žákovi nezabarveným tónem řekne, že např. „říká nesmysly“.
16. Mohou si učitelé číst, nebo dokonce nahlas předčítat milostné dopisy a jiné vzkazy?
Pokud pošlete milostný dopis přes třídu a učitel Vás při tom přistihne, v žádném případě není možné, aby učitel přečetl dopis nahlas, ani aby k tomu nutil Vás. To platí v zásadě pro všechny zprávy, které se předávají či jinak posílají po třídě (pokud se to pořád ještě dělá). Hlasité čtení porušuje Vaše právo na ochranu soukromí i listovní tajemství.
Příklad: Jeníček a Mařenka si v hodině němčiny předávají milostné dopisy. Učitelka paní Ernsthaftová je před třídou přečte.
Tento postup není právně v pořádku. Učitel nesmí číst soukromé texty. Postačuje, pokud paní Ernsthaftová dopisy sebere a žáky napomene, aby dále nenarušovali výuku. Pokud se bude takové chování opakovat, může dát Jeníčkovi s Mařenkou poznámku. Předčítání dopisů rozhodně není výchovným ani vzdělávacím opatřením.
17. Můžou Vás učitelé přesazovat?
Ano. Učitelé mohou stanovit nebo změnit zasedací pořádek, a to i proti vůli jednotlivých žáků. Ti, kteří s tím nesouhlasí, mají v podstatě smůlu. Důvodem je to, že neexistuje žádné právo žáka vybrat si vlastní místo. Přidělení místa spadá spíše do oblasti „vnitřní organizace školy".
Ani toto právo učitel nemůže zneužít. Pokud není spravedlivý důvod pro přesazení (např. že rušíte), k přesazení by dojít nemělo. Až skandálně protiprávní a nemravné by např. bylo, pokud by si učitel pan Zloun usmyslel, že přesadí Aničku Brillovou, která špatně vidí, do zadní lavice, protože se mu na ni špatně kouká (a na místo ní dopředu posadí svou oblíbenkyni Kláru Schickovou).
18. Může Vám učitel odepřít účast na třídním výletě nebo na exkurzi?
Třídního výletu i exkurze se zpravidla můžou zúčastnit všichni žáci třídy. Výlety i exkurze jsou významné také tím, že posilují třídní kolektiv. Žák, kterému učitel zakáže se účastnit, se může snadno dostat do role outsidera.
Na druhou stranu učitel si musí být jistý, že ho účastníci výletu budou respektovat a poslouchat. Učitel odpovídá za to, že se všichni žáci z výletu v pořádku vrátí.
Proto může učitel vyloučit žáka z třídního výletu, pokud se důvodně obává, že by tento žák mohl působit problémy. Je to ale významný zásah do žákových práv. Tento zákaz tak musí být opřen o to, že se daný žák již v minulosti dopustil závažných prohřešků (a zároveň i o zkušenost, že žák obvykle nereaguje na napomenutí a výtky).
Učitel, resp. škola by se v ideálním případě měla pokusit najít kompromisní řešení s rodiči žáka. Bylo by například možné, aby výtržníka na výletě doprovázela další osoba.
19. Smí učitel přetáhnout hodinu?
Přetáhnout hodinu je dovoleno, pokud to slouží pedagogickému účelu a pokud přetažená hodina nezasahuje do dalšího vyučování – v pořádku bude, pokud např. lze započaté téma dokončit během minuty, popř. pokud je ještě potřeba studentům zadat úkoly. Není však přípustné přetahovat bezdůvodně. Zároveň není možné přetahovat tak dlouho, že by celá třída přišla o velkou přestávku, popř. že by celá třída zůstala „po škole“.
20. Můžou žáci jíst nebo pít o hodině?
Pouze pokud to učitelé dovolí (např. se žáci základní školy mohou učit o zdravé výživě při společné snídani).
Učitel ale může během vyučování zakazovat žákům jíst, a to proto, že jídlo obecně nepřispívá k lepší výuce, ale spíše rozptyluje a může i vyrušování ostatní žáky (typicky šustěním). A lze ho odložit až na přestávku.
Na otázku, jestli může učitel zakázat žákům o hodině i pít, neexistuje úplně jednoznačná odpověď. Pití je také základní lidskou potřebou. Na druhou stranu učitel ani ostatní žáci nemusí tolerovat to, když žák každých pár minut hlasitě mlaská, usrkává z brčka nebo z poloprázdné plastové láhve. Měla by se tedy najít zlatá střední cesta – studenti a žáci můžou pít, ale nesmí tím rušit ostatní spolužáky ani jinak zasahovat do jejich práv.
Obecné shrnutí závěrem
Třída = chaos, děti po sobě křičí a házejí po sobě tužky a papírové kuličky. Učitelovy pokusy o uklidnění selhávají. Učitel pro přistoupí k řešení: nejhlasitějšího vůdce vyloučí ze třídy a zamkne ho ve vedlejší učebně … Učitelé rozhodně nemají lehkou práci. Někteří z nich proto dělají věci, které podle zákona dělat nesmějí. Důvodem je obvykle to, že ani sami učitelé mnohdy nevědí, co je vlastně povoleno a co už ne. V tomto článku jsme si ukázali, kam až může Váš učitel či učitel Vašich dětí zajít.[2]
Základním právem učitelů je dávat žákům pokyny. To obecně znamená, že studenti musí dělat to, co jim učitelé řeknou. Takováto součinnost je koneckonců základním předpokladem pro to, aby učitelé mohli plnit své povinnosti a aby byla zajištěna bezpečnost žáků. Toto právo má samozřejmě svoje hranice. Učitelé ale nesmějí dávat dětem pokyny, které jsou v jejich osobním zájmu, například nesmí posílat žáky na nákup do supermarketu.
Obecně lze říci, že učitel musí vždy postupovat tak, aby mohl své jednání obhájit. To znamená zejména to, že jeho vzdělávací i výchovná opatření musí dávat pedagogický smysl a nesmí nepřiměřeně zasahovat do práv žáků. Jak se konkrétně tyto principy projevují, jsem postupně popsal ve dvou dílech tohoto našeho seriálu.
Leda by se jednalo o písemky, které zahrnují velké množství učiva, které vyžadují delší přípravu – tedy typicky nechvalně proslulé čtvrtletky, pololetky atd.[1]
Toto řešení není v pořádku a opět hraničí s porušením trestního práva.[2]
Diskuze k článku ()