Články s tagem: nejvyšší soud

Brno 18. března (ČTK) - Učitel může být při výkonu profese osobou veřejného zájmu a musí strpět vyšší míru veřejné kontroly, rozhodl Nejvyšší soud (NS).

Brno 12. března (ČTK) - Verdikt nad kominíkem Tomášem Lázničkou, jenž v Praze zavraždil zákaznici, přezkoumá Nejvyšší soud. Za zvláště surovou vraždu si má odpykat 18 let ve vězení.

Brno 5. března (ČTK) - Empatický a vřelý přístup k dětem nelze vynucovat prostředky trestního práva. Nejvyšší soud (NS) proto osvobodil dvojici odsouzenou za ohrožování výchovy chlapce, který tehdy chodil do druhé třídy. Počínání otce a jeho družky bylo sice sobecké a bezcitné, trestného činu se však nedopustili, plyne z rozsudku.

Brno 3. března (ČTK) - Žena, která v úleku a ze strachu udeřila policistu, za to s konečnou platností nebude potrestaná. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové, a potvrdil tak zprošťující rozsudek.

Brno 13. února (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) odmítl návrh Nejvyššího soudu, který by v případě úspěchu rozšířil prostor pro odškodnění lidí s poškozeným zdravím po očkování proti covidu-19. V zákoně tak zůstává zakotvená podmínka "zvlášť závažného" ublížení na zdraví.

Dne 14. 1. 2026 vyhlásil Nejvyšší soud rozsudek sp. zn. 21 Cdo 351/2024, který přináší zásadní obrat do současné praxe na poli srovnatelných podmínek dočasně přidělených zaměstnanců, ale také zaměstnanců agenturních.

V rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 2419/2025 se Nejvyšší soud zabýval otázkami doručování pracovněprávních písemností a podmínkami změny pracovního zařazení vedoucího zaměstnance.

Brno 8. ledna (ČTK) - Česká právní úprava plošného uchovávání dat o elektronické komunikaci dlouhodobě a zvlášť závažným způsobem porušuje právo Evropské unie, potvrdil Nejvyšší soud (NS).

Nejvyšší soud potvrdil: předstižné návrhy na zápis změny do obchodního rejstříku jsou možné. Jaké jsou podmínky a co to znamená pro společnosti?

Soudní praxe určování výše výživného vychází ve většině případů z doporučujících tabulek ministerstva spravedlnosti.[1] Běžně tak soudce vezme potaz výši příjmů rodiče, počet dětí rodiče, počet dní v měsíci, které s ním dítě tráví a věk dítěte, z čehož mu vyjde očekávaná výše výživného. Nicméně Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně uvádí, že soudci nemají být pouze prostí počtáři, ale mají zohledňovat individuální okolnosti případu.[2] A právě jedním ze specifických případů je ten, kdy buď oba nebo jeden z rodičů dosahuje vysoce nadstandardních příjmů.

Brno 5. prosince (ČTK) - Nejvyšší soud nepřijal argumentaci Ústavního soudu a patrně nezmění svůj pohled na některé aspekty vydávání náhradních pozemků v restitučních sporech.

Nejvyšší soud podal dne 15. 10. 2025 k Ústavnímu soudu návrh na zrušení ust. § 114c odst. 5 a ust. § 118b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), neboť dospěl k tomu, že tato ustanovení normující zákonnou koncentraci civilního řízení jsou v rozporu s ústavním pořádkem.

Brno 1. prosince (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) potvrdil ženě, která bezdůvodně a záměrně spustila hasicí systém v pražském Národním muzeu, čtrnáctiměsíční trest s tříletou zkušební dobou. Maya Luková musí také uhradit škodu přesahující 1,7 milionu korun.

Brno 1. prosince (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání Českých drah, které neúspěšně žádaly náhradu škody více než 300.000 korun od chovatele dobytka z Klatovska. Dvěma kravám z jeho stáda se podařilo překonat ohradník a jedna pak vstoupila na trať, kde do ní vrazil vlak.

Stává se, že se rodiče pro změnu poměrů nebo jiné okolnosti chtějí dohodnout na změně ohledně vyživovací povinnosti. Není však příliš dobře známo, že jestli soud jednou v této věci rozhodne, není již možné si vyživovací povinnost upravit samostatně. Jak tedy na to? A co se změní po 1. 1. 2026, kdy vstoupí v účinnost novela občanského zákoníku?

Nejvyšší soud se vyjádřil k otázce výkladu právní úpravy tzv. nedostatečně identifikovaných vlastníků.

Nejvyšší soud letos na jaře rozhodl, že nerovnost v odměňování je možné posuzovat i mezi zaměstnanci, kteří u zaměstnavatele nepracovali ve stejném časovém období. Nejvyšší soud také zdůraznil, že zaměstnavatel musí respektovat vlastní vnitřní mzdové předpisy.

Brno 11. listopadu (ČTK) - Případ dlouholetého psychického týrání manželky definitivně skončil podmíněným trestem. Nejvyšší soud (NS), který muže původně zprostil obžaloby, po zásahu Ústavního soudu jeho dovolání odmítl, a trest tak potvrdil.

Vyhláška č. 258/2024 Sb., kterou se mění advokátní tarif, přinesla s účinností od 1. 1. 2025 – kromě advokáty dlouho očekávaného navýšení tarifních hodnot – i drobné technické úpravy. Jednou z těchto úprav je i změna výpočtu odměny advokáta při zastupování dvou a více osob (§ 12 odst. 4 AT).

Brno 29. října (ČTK) - Za podpálení baru v Liberci si Kamil Petr s konečnou platností odpyká 18 let ve vězení. Jeho dovolání odmítl Nejvyšší soud, uvedla na dotaz ČTK mluvčí soudu Gabriela Tomíčková. Plné odůvodnění zatím není dostupné. Při požáru se zranilo 15 lidí.

Brno/Praha 21. října (ČTK) - Odvolaný člen dozorčí komise rady České televize Jiří Stránský má nárok na náhradu škody zhruba 600.000 korun. Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání České televize (ČT), která podle pravomocného rozsudku nese za nezákonné odvolání odpovědnost.

Brno 3. října (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) zrušil rozsudky, které někdejší ministryni obrany Vlastě Parkanové nepřiznaly vyšší odškodné za dlouholeté trestní stíhání v kauze armádních letounů CASA.

Brno 26. září (ČTK) - Právo rodiče na pobyt s dítětem ve zdravotnickém zařízení není absolutní, je podmíněné například vybavením nemocnice a nesmí narušit péči o další pacienty. Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání matky, která nesměla přenocovat se synem na jednotce intenzivní a resuscitační péče a následně žádala omluvu a odškodné.

Brno 25. září (ČTK) - Průměrná výše přiznané náhrady nemajetkové újmy způsobené úmrtím blízkého člověka loni meziročně stoupla z dvou milionů na 2,4 milionu korun. Jde o celkové částky v jednom řízení, bez ohledu na počet pozůstalých, mezi které se suma dělí.

Ústavní soud vydal počátkem srpna 2025 nález, kterým připustil dosud soudy odmítanou možnost soudního přezkumu výběrového řízení podle zákona o státní službě, potenciálně i přezkum dalších otázek souvisejících se vznikem a zánikem služebního poměru.