Evropský soud pro lidská práva (dále jen „ESLP“) se zabýval stížností redaktora belgického deníku Le Soir, jedná se o věc č. 57292/16 - Hurbain proti Belgii. Rozhodnutí velmi přehledně shrnuje dosavadní judikaturu a přináší kritéria, která média musí brát v úvahu při vyvažování žádosti o anonymizaci či odstranění článků.
V deníku Le Soir byl v roce 1994 zveřejněn článek o dopravní nehodě, kterou způsobil jistý G. a při níž zahynuly dvě osoby. Článek uvedl plné jméno pachatele, který byl za spáchaný trestný čin odsouzen k trestu odnětí svobody, který řádně vykonal. Odsouzení pachatele bylo v roce 2006 zahlazeno. Deník Le Soir začal počínaje rokem 2008 nabízet zdarma na svých internetových stránkách archiv periodik, a to včetně výše uvedeného článku s celým jménem pana G., který se po vykonání trestu a jeho zahlazení věnoval nadále své profesi lékaře. Pan G. se opakovaně obrátil na redakci deníku s žádostí o odstranění článku nebo jeho anonymizaci, neboť se po zadání jeho jména předmětný článek objevuje ve výsledcích vícero internetových vyhledávačů. Redakce deníku jeho žádosti nevyhověla, a proto se obrátil na soud, který uložil deníku povinnost anonymizovat předmětný článek, tj. nahradit jméno a příjmení pana G. písmenem X.
Stěžovatel (redaktor deníku Le Soir) byl toho názoru, že rozhodnutím vnitrostátních soudů došlo k porušení jeho práva na svobodu projevu garantovaného článkem 10 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv (dále jen „Úmluva“). ESLP podotkl, že se o zásah do práva na svobodu projevu jedná, ale vyzvedl potřebu pečlivě zvažovat otázku nezbytnosti zásahu. Ve věci nejde toliko o spor o zveřejnění článku, ale o jeho umístění na internetu a možnost volného přístupu široké veřejnosti k článku. Přestože zde platí v zásadě stejná kritéria jako při hodnocení původní publikace, tak je třeba brát na vědomí proměnu jednotlivých kritérií, a to vždy s přihlédnutím ke konkrétnímu případu a plynutí času.
ESLP využil prostor vytvořený okolnostmi této věci a blíže se věnuje jednotlivým kritériím, která jsou následující:
a) příspěvek k debatě o záležitostech veřejného zájmu;
b) veřejná známost dané osoby;
c) počínání dané osoby vůči mediím;
d) způsob získání informací a jejich pravdivost;
e) obsah, forma a dopady publikace;
f) závažnost opatření uloženého stěžovateli.
ESLP zde po zvážení jednotlivých kritérií došel k závěru, že se nejedná o zásah do práva na svobodu projevu dle čl. 10 Úmluvy. Souhlasil s argumentací odvolacího soudu, který ve věci uvedl, že anonymizace článku se jeví jako nejúčinnější způsob ochrany práv pana G., který zároveň není nepřípustným zásahem do práva redakce, neboť žádost o anonymizaci směřuje toliko k ochraně práv pana G. a směřuje pouze proti článku v elektronické podobě, nikoliv proti tištěnému vydání deníku, jehož verze zůstala nedotčena. Zároveň anonymizace článku nevylučuje možnost veřejnosti požádat o přístup k článku v původní verzi, a to i v té elektronické.
ESLP tímto rozhodnutím předkládá ucelený pohled k problematice anonymizace článků. Vytyčuje mantinely, v nichž je třeba se pohybovat, aby bylo možné efektivně vyvažovat práva osob dotčených zveřejněnými informacemi, se zvláštním důrazem ve vztahu k plynutí času a právem redakcí na svobodu projevu.
Připomíná, že tento verdikt nelze vnímat jako závazek médií systematicky a trvale procházet své archivy za účelem kontroly ochrany práv, ale jako závazek, který existuje pouze v případě, že se dotčená osoba svých práv v tomto směru výslovně dovolá. Tedy podá písemnou žádost příslušnému subjektu, kdy specifikuje přesně předmětný článek, vylíčí okolnosti věci, zejména uplynutí času příp. aktuální stav zahlazení trestu a negativní dopady, jaký článek na danou osobu má. Z naší zkušenosti mediální domy odůvodněným žádostem vychází vstříc.
Diskuze k článku ()