Soud nevyhověl dovolání starosty, chtěl omluvu za zveřejněná majetková přiznání
Brno 21. září (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti nechybovalo, když v letech 2017 až 2020 zpřístupňovalo na internetu majetková přiznání starostů a dalších komunálních politiků.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání starosty Velkého Týnce na Olomoucku Petra Hanušky, jenž se domáhal omluvy a odškodnění 40.000 korun za zásah do soukromí. Se žalobou na ministerstvo spravedlnosti už dříve neuspěl u Obvodního soudu pro Prahu 2 ani u Městského soudu v Praze. Nové rozhodnutí Nejvyššího soudu je dočasně zpřístupněné na úřední desce.
Nárok uplatněný starostou z Olomoucka souvisí s nálezem Ústavního soudu (ÚS) z roku 2020. Plénum tehdy v březnu oznámilo, že komunální politici musí dál podávat oznámení o majetkových poměrech. Zároveň ale ÚS zrušil tehdejší rozsah nahlížení do centrálního registru oznámení. Podle ústavních soudců postačí zpřístupňovat údaje na základě žádosti, volné nahlížení přes internet porušuje právo na soukromí veřejných funkcionářů. Nález měl odloženou účinnost, vstoupil v platnost až na konci roku 2020. Soud tak dal politikům čas na to, aby přijali novou právní úpravu nahlížení.
Ministerstvo spravedlnosti po rozhodnutí pléna ÚS ponechalo oznámení o majetku veřejných funkcionářů v neomezeně přístupném registru až do listopadu 2020. Mnozí komunální politici pak tento postup rozporovali. Hanuška podal neúspěšnou žalobu.
Jeho dovolání Nejvyšší soud částečně odmítl, částečně zamítl. Ministerstvo se podle rozsudku nedopustilo nesprávného úředního postupu, když oznámení neodstranilo z webu bezprostředně po nálezu ÚS. Právní úprava totiž pořád ještě byla závazná, byť s výhradou k její ústavnosti.
“Nejvyšší soud na straně ministerstva pochybení neshledal. Vzal totiž do úvahy, že Ústavní soud nezrušil dotčenou právní úpravu k okamžiku vydání nálezu, ale odložil účinky nálezu až do konce roku 2020. Chtěl totiž dát zákonodárci příležitost napravit jeho pochybení, aniž by zároveň ohrozil hodnotu, kterou představuje boj s korupcí a veřejná kontrola komunálních politiků,” uvedl předseda senátu Pavel Simon.
“Jestliže nelze považovat postup ministerstva spravedlnosti za nesprávný v době po vyhlášení nálezu Ústavního soudu ze dne 11. února 2020, nelze jej o to více považovat za nesprávný v době, která vyhlášení nálezu předcházela a ve které ministerstvo spravedlnosti bylo povinno postupovat podle tehdy platného zákona,” stojí v rozsudku Nejvyššího soudu.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.
