Soud nevyhověl dovolání starosty, chtěl omluvu za zveřejněná majetková přiznání

Brno 21. září (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti nechybovalo, když v letech 2017 až 2020 zpřístupňovalo na internetu majetková přiznání starostů a dalších komunálních politiků.

Česká tisková kancelář
Rekognice v trestním řízení
Foto: Shutterstock

Nejvyšší soud nevyhověl dovolání starosty Velkého Týnce na Olomoucku Petra Hanušky, jenž se domáhal omluvy a odškodnění 40.000 korun za zásah do soukromí. Se žalobou na ministerstvo spravedlnosti už dříve neuspěl u Obvodního soudu pro Prahu 2 ani u Městského soudu v Praze. Nové rozhodnutí Nejvyššího soudu je dočasně zpřístupněné na úřední desce.

Nárok uplatněný starostou z Olomoucka souvisí s nálezem Ústavního soudu (ÚS) z roku 2020. Plénum tehdy v březnu oznámilo, že komunální politici musí dál podávat oznámení o majetkových poměrech. Zároveň ale ÚS zrušil tehdejší rozsah nahlížení do centrálního registru oznámení. Podle ústavních soudců postačí zpřístupňovat údaje na základě žádosti, volné nahlížení přes internet porušuje právo na soukromí veřejných funkcionářů. Nález měl odloženou účinnost, vstoupil v platnost až na konci roku 2020. Soud tak dal politikům čas na to, aby přijali novou právní úpravu nahlížení.

Ministerstvo spravedlnosti po rozhodnutí pléna ÚS ponechalo oznámení o majetku veřejných funkcionářů v neomezeně přístupném registru až do listopadu 2020. Mnozí komunální politici pak tento postup rozporovali. Hanuška podal neúspěšnou žalobu.

Jeho dovolání Nejvyšší soud částečně odmítl, částečně zamítl. Ministerstvo se podle rozsudku nedopustilo nesprávného úředního postupu, když oznámení neodstranilo z webu bezprostředně po nálezu ÚS. Právní úprava totiž pořád ještě byla závazná, byť s výhradou k její ústavnosti.

"Nejvyšší soud na straně ministerstva pochybení neshledal. Vzal totiž do úvahy, že Ústavní soud nezrušil dotčenou právní úpravu k okamžiku vydání nálezu, ale odložil účinky nálezu až do konce roku 2020. Chtěl totiž dát zákonodárci příležitost napravit jeho pochybení, aniž by zároveň ohrozil hodnotu, kterou představuje boj s korupcí a veřejná kontrola komunálních politiků," uvedl předseda senátu Pavel Simon.

"Jestliže nelze považovat postup ministerstva spravedlnosti za nesprávný v době po vyhlášení nálezu Ústavního soudu ze dne 11. února 2020, nelze jej o to více považovat za nesprávný v době, která vyhlášení nálezu předcházela a ve které ministerstvo spravedlnosti bylo povinno postupovat podle tehdy platného zákona," stojí v rozsudku Nejvyššího soudu.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články