ochrana osobních údajů

Druhá část stanoviska se zaměřuje na výklad zákonných titulů zpracování osobních údajů podle GDPR, které jsou relevantní při využívání údajů pacientů pro vědecké a výzkumné účely ve zdravotnictví. Autoři rozlišují aplikaci jednotlivých právních základů dle čl. 6 a čl. 9 GDPR podle typu správce a povahy výzkumu, a upozorňují i na rizika bezsouhlasového režimu. Pozornost je věnována také informační povinnosti vůči pacientům.

První část stanoviska se zabývá terminologií užitou relevantními právními předpisy a jejími dopady do aplikační praxe. Autoři porovnávají pojmy anonymizace a pseudonymizace, s tím, že pro potřeby zdravotnictví a biomedicínského výzkumu akcentují pseudonymizaci, přičemž oporu pro svůj výklad nacházejí přímo v GDPR. Hlavní myšlenkou je zde zachování vysoké využitelnosti zdravotních dat pro výzkumné účely při současném zachování plné ochrany práv pacientů v režimu GDPR. Komplikované otázky týkající se samotného pojmu anonymizace z právního hlediska a anonymizačních nástrojů po technické stránce však již stanovisko neřeší a tyto zůstávají otevřeny pro samostatné pojednání.

Lucemburk 3. září (ČTK) - Tribunál Soudního dvora EU potvrdil platnost dva roky staré dohody týkající se přenášení osobních dat evropských uživatelů na servery ve Spojených státech.

Kdo mě zná, ten ví, že patřím mezi hlasité odpůrce bezhlavého nasazování umělé inteligence do oblasti advokacie. Ne proto, že bych byl odpůrcem technologií, ale proto, že vím, jaké právní a etické problémy s sebou jejich nekontrolované využívání přináší.

Slovensko chystá nové zákony o ochraně osobních údajů. Oddělují policejní režim, omezují duplicity s GDPR a reagují na hrozby jako deepfake.

Praha 12. srpna (ČTK) - Český červený kříž získá ze zákona právo zajišťovat pátrací službu. Úřady s ním budou muset za tímto účelem spolupracovat a poskytovat mu potřebné informace včetně osobních údajů.

Německý Spolkový soudní dvůr na konci minulého roku rozhodoval v případě úniku osobních údajů více než 500 milionů uživatelů Facebooku.[1] Osobní údaje byl získány pomocí tzv. scrapingu a byly zveřejněny na internetu. Soud uzavřel, že ztráta kontroly uživatelů nad vlastními osobními údaji sama o sobě představuje nemajetkovou újmu a další konkrétní nepříznivý dopad na uživatele není třeba zkoumat.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 (NIS 2) představuje dosud nejkomplexnější soubor unijních požadavků na zajištění vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti v členských státech.

Nakupování na internetu se stalo běžnou součástí každodenního života. Zákazníci očekávají pohodlí, rychlost a možnost vrácení či reklamace zboží bez zbytečných komplikací. A právě reklamace v online prostředí je oblastí, kde se právo potkává s realitou digitálního věku. Jaká jsou tedy práva spotřebitelů a povinnosti prodejců, pokud jde o reklamace a slevy? A jak celý proces zjednodušit pomocí moderních technologií?

Úřad pro ochranu osobních údajů („ÚOOÚ“) zveřejnil svůj kontrolní plán pro rok 2025. Jde o dokument, který každoročně signalizuje, na co se správci a zpracovatelé osobních údajů mají v daném období připravit. Tentokrát ÚOOÚ jednoznačně cílí na některé klíčové oblasti, kde se stýká nedostatek právní jistoty s technologickým pokrokem – a současně mají silný společenský přesah.