Výpis hrazených služeb zemřelého od zdravotní pojišťovny
Je zdravotní pojišťovna povinna poskytnout pozůstalým výpis hrazených zdravotních služeb zemřelého pojištěnce? A jaké možnosti mají pozůstalí při zjišťování informací o poskytnuté zdravotní péči?
V nedávné době jsem se setkala s případem, kdy došlo k náhlému úmrtí člena rodiny. Jeho osoby blízké chtěly zkontrolovat péči, kterou pojišťovna za jejich příbuzného uhradila. Pozůstalí proto usilovali o výpis proplacených výkonů (dále jen „výpis“) u zdravotní pojišťovny zemřelého. Příbuzní se chtěli dozvědět, zda se s onemocněním dříve léčil a zjistit konkrétního poskytovatele zdravotních služeb. Zdravotní pojišťovna však příbuzným výpis neposkytla.
Právní úprava
Zákon o veřejném zdravotním pojištění[1] stanoví, že k údajům zdravotní pojišťovny o hrazených službách má přístup pojištěnec. Na vyžádání pojištěnce je zdravotní pojišťovna povinna písemně bezplatně a bez zbytečného odkladu poskytnout jedenkrát ročně formou výpisu z osobního účtu údaje o hrazených službách uhrazených za tohoto pojištěnce v období posledních 12 měsíců.
Soudy[2] v minulosti dovodily, že ze zákona o veřejném zdravotním pojištění neplyne, že by právo na výpis z účtu pojištěnce mohla po smrti uplatňovat jiná osoba.
Příbuzným zemřelého pacienta by mohl posloužit zákon o zdravotních službách. Ten stanoví, že osoby blízké[3] zemřelého pacienta mají právo na informace o zdravotním stavu pacienta, informace o výsledku pitvy (byla-li provedena) a také právo nahlížet do zdravotnické dokumentace zemřelého pacienta a pořizovat si z ní výpisy či kopie.[4] Nahlížet do zdravotnické dokumentace tedy mohou osoby blízké zemřelého. K tomu ale musí vědět konkrétního poskytovatele zdravotních služeb.
Možnosti příbuzných
Platná právní úprava nedovoluje zdravotní pojišťovně poskytnout osobám blízkým výpis zemřelého pojištěnce. Pokud příbuzní znají konkrétního poskytovatele zdravotních služeb, mohou u něj uplatnit své právo nahlížet do zdravotnické dokumentace.
Lze si však představit situaci, kdy příbuzní nevědí, jaký poskytovatel zdravotních služeb zemřelému zdravotní péči poskytoval. V takovém případě by jim výpis hrazených služeb mohl významně pomoci, k jeho poskytnutí by však byla nezbytná změna právní úpravy. Ve výpisu by se pravděpodobně objevily platby jednotlivým poskytovatelům zdravotních služeb za hrazené výkony poskytnuté v posledním období.
I v případě, že by došlo ke změně právní úpravy a okruh oprávněných osob by byl rozšířen o osoby blízké, existuje další limit, a to časové omezení výpisu na posledních 12 měsíců. Vyvstává proto otázka, zda by ani po změně právní úpravy nebyl výpis v některých případech nadbytečný a situaci by fakticky nevyřešil. Domnívám se však, že změna právní úpravy by v praxi mnohdy pomohla, neboť postačí zjistit alespoň registrujícího poskytovatele zdravotních služeb (jemuž zdravotní pojišťovna hradí kapitační platby). Tam by se měly nacházet i zprávy dalších odborných lékařů.[5]
Pro úplnost uvádím, že příbuzní podali u jedné ze zdravotních pojišťoven žádost o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Tuto žádost zdravotní pojišťovna odmítla[6].
[1] Ustanovení § 43 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. června 2017, sp. zn. 23 Cdo 3709/2016.
[3] Podle ustanovení § 22 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
[4] Ustanovení § 33 odst. 4 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů.
[5] Poskytovatel je povinen podle ustanovení § 45 odst. 2 písm. f) zákona o zdravotních službách „předat zprávu o poskytnutých zdravotních službách registrujícímu poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, je-li mu tento poskytovatel znám (…)“.
[6] Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 8a odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
Další články
Když Teams nahrává dál: soukromé hovory z Teams nelze použít proti zaměstnanci
Španělský soud přiznal zaměstnankyni odškodné ve výši 335 992,62 EUR poté, co zaměstnavatel použil její soukromé rozhovory proti ní.
Odstoupení na tlačítko
Představujeme nový § 1830a občanského zákoníku, který ukládá všem e-shopům zavést novou funkci.
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
