Tak si kolikrát říkám, je to nějaká pověra či co? Že čím je žaloba delší, tím je lepší. Že čím je advokát „ostřejší“, tím je u soudu úspěšnější. Opak bývá pravdou. Přesto oba přístupy přetrvávají, a to často v neprospěch klientů.

Pověry v právu

Dne 17. listopadu jsme oslavili státní svátek a s ním spojené 31. výročí Sametové revoluce mne přimělo k zamyšlení nad změnami, které za těch více než třicet let prodělalo české soudnictví. Ty jednoznačně nejvýraznější a nejvýznamnější přinesl zákon č. 335/1991 Sb. Pro ty mladší připomenu, že se jednalo o jmenování soudců bez časového omezení, jejich neodvolatelnost a nepřeložitelnost. Dnes samozřejmosti, tehdy velký pokrok.

Ohlédnutí zpět

Brzy to bude šest let, co jsem opustil jednací síň, kde jsem trávil alespoň jeden den týdně dvacet dva let. A bavilo mne to. Na Ústavním soudu se s našimi účastníky – stěžovateli setkáváme prakticky jen občas při veřejném vyhlášení nálezu. To už má význam jen pro vysvětlení důvodů rozhodnutí, nikoli pro rozhodnutí samotné.

Nutno vidět!

S odstupem téměř dvou měsíců (opět) navazuji na příspěvek mého ctěného kolegy Libora Vávry. Ve své glose nazvané „jednou a dost!?“ se v reakci na způsob jmenování nové předsedkyně Okresního soudu v Děčíně zamýšlel nad možností opakovaného jmenování soudních funkcionářů.

Jednou a dost! Opravdu? A proč vlastně?

Zhruba před měsícem na tomto místě publikoval svůj příspěvek můj vážený a milý kolega Libora Vávra. Příspěvek, který se týkal střídání ministrů spravedlnosti a současně i jejich priorit. Rád bych s ním ve všem souhlasil, jako ostatně obvykle, kdyby opět nezmínil svůj nápad na zrušení okresních soudů.

Nehrajme si s ohněm

Po snad již téměř dokonané porážce tzv. Islámského státu zůstávají v zajetí stovky bojovníků IS, jejich žen, družek a dětí, kteří pocházejí z evropských zemí. Nezaznamenal jsem, že by mezi nimi byla osoba s občanstvím České republiky. Máme tedy (alespoň zatím) to štěstí, že nemusíme řešit, co s našimi zajatými občany.

Úvaha o svůdnosti jednoduchých řešení

V nedávném rozhovoru s tajemníkem Komise pro efektivitu justice při Radě Evropy (CPEJ) Stéphanem Leyenbergerem mne zaujala zejména část týkající se umělé inteligence a jejího možného využití v justici. Upozornil, že umělá inteligence je již zde, nicméně zdůraznil, že spravedlnost musí zůstat „lidským procesem“. A na to bych rád navázal.

Umělá inteligence v justici?

Navštívil jsem před nedávnem Terezín a také přilehlou Malou pevnost. Jejich pohnutou historii jsem znal, ale bezprostřední kontakt s místy tolika utrpení je nad všechny odborné texty. A právě zde jsem si velmi silně uvědomoval, že prakticky všichni, kdo prošli ghetem v Terezíně či věznicí v Malé pevnosti sem byli posláni státními orgány. A to na základě právních norem.

Zamyšlení z Terezína

Při studiu rozhodovací praxe Ústavního soudu v opatrovnických věcech jsem v poslední době prostudoval více než 150 nálezů vydaných v posledních 15 letech. Přitom jsem mimoděk zjistil, že téměř všechny nálezy ruší pouze rozhodnutí odvolacích soudů. To by nebylo tak zajímavé. Ale prakticky všechna zrušená rozhodnutí byla měnící.

Zamyšlení nad rozhodováním v opatrovnických věcech

Kolega Roman Fiala se ve svém zamyšlení věnoval tématu elektronických  soudních rejstříků a jejich zranitelnosti. Přivedl mne tím na podobné téma. Téma elektronických spisů.

Listina či monitor?

JUDr. Tomáš Lichovník (*1964 v Olomouci) studoval v letech 1982 - 1986 na Právnické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, kde v roce 1988 úspěšně absolvoval rigorózní řízení. Po ukončení studia pracoval jako podnikový právník  u ČSD – Správy střední dráhy v Olomouci

JUDr. Tomáš Lichovník

Kongres Právní prostor 2025

Praktické následky porušení smlouvy

Praktické následky porušení smlouvy - ON-LINE

Problematika nájmu a nájemních vztahů k nemovitým věcem prakticky a včetně daňového hlediska

V listopadu tohoto roku se na trhu objeví nová kniha Jakuba Drápala, učitele trestního práva na mé mateřské právnické fakultě se shora uvedeným názvem. Měl jsem to štěstí, že jsem si jí přečetl dříve.

Přečtete si! „Podmíněný trest odnětí svobody: Převládající, nepopsaný, nepřiměřený.“

První setkání se zapsaným mediátorem je nástroj v rukou soudu, jehož cílem je přiblížit účastníkům řízení mediaci jako jeden ze způsobů alternativního řešení sporů, získat o ní co nejvíce informací a motivovat je k jejímu využití.

První setkání se zapsaným mediátorem aktuálně

To, že je česká justice konzervativní, není žádná novinka ani žádné tajemství. V mnohém má konzervativní a rigidní přístup své opodstatnění a je v pořádku.

Což takhle méně formalismu

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

Vstup do nového roku je vždy spojen s řadou změn týkajících se jak firem, tak jednotlivců. Přehled těch nejdůležitějších novinek – kromě notoricky diskutovaného konsolidačního balíčku – přinášíme v tomto článku.

Přehled nejdůležitějších právních novinek pro rok 2024: velké změny se na firmy i jednotlivce chystají v průběhu celého roku

V dnešní době používáme k dorozumívání zcela běžně zprávy přes messenger, WhatsApp, email či jiné platformy.

Mají emotikony právní význam? Co na to říká judikatura? Epizoda druhá (část česká)

Novelu zákoníku práce, která přinese do českého pracovního práva mnoho zásadních změn, 12. 9. 2023 schválila Poslanecká sněmovna. S největší pravděpodobností budou změny účinné už od 1. října. Na co se tedy připravit?

Novela zákoníku práce - vše, co potřebujete vědět, přehledně

Můžeme nad některými směrnicemi či nařízeními z pera orgánů Evropské unie vyjadřovat údiv či nesouhlas, realita je taková, že aktuálně byl publikován tolik mediálně propíraný zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů. Jeho účinnost je datována k 1. 8. 2023.

Postřehy Tomáše Lichovníka

Právní kontroverze: Daňové právo a jeho hranice s Radimem Boháčem