Rozšiřování obchodních zón z hlediska posuzování vlivu na životní prostředí
Neposuzování jednotlivých obchodních center, která tvoří součást jedné obchodní zóny, v procesu EIA nepředstavuje dle NSS automaticky zakázanou salámovou metodu.
Pojmem „salámová metoda“ bývá neformálně označována taktika, která se v praxi používá pro strategii, kdy se kontroverzní nebo obtížné cíle a řešení rozdělí na dílčí kroky a prosazují se postupně. Ve stavebnictví bývá salámová metoda využívána nejen při trasování a povolování významných dopravních staveb, ale i při postupném rozšiřování staveb schválených a (zdánlivě) hotových. Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, v platném znění (dále je „Zákon EIA“), jehož jedním ze základních principů je požadavek na komplexní hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí, se jedná o zakázanou praktiku, která přestavuje účelové obcházení zákona.
Ne zřídka se otázka účelového využití salámové metody objevuje v rámci postupného rozšiřování obchodních či průmyslových městských zón, přičemž dosavadní výklad v rámci správní praxe nebyl v tomto ohledu jednotný. Stavebně právní praxe tak uvítala rozsudek č. j. 2 As 86/2020-134 ze dne 23. 12. 2022, kde Nejvyšší správní soud konstatoval, že postup, při kterém nejsou v procesu EIA posouzena jednotlivá obchodní centra, která tvoří součást jediné obchodní zóny, ale nedosahují stanovené limitní hodnoty, nepředstavuje automaticky zakázanou praktiku užití salámové metody, protože nedochází k členění záměru za účelem vyhýbání se zákonné povinnosti.
Jakkoli souvislá zástavba nákupních středisek a obchodních domů může ve svém celku tvořit jednu obchodní zónu, dle závěru Nejvyššího správního soudu Zákon EIA ji společným posuzováním vlivů na životní prostředí automaticky nepodmiňuje, neboť předmětem úpravy jsou jednotlivé stavby nákupních středisek a obchodních domů, nikoliv jejich postupně rozrůstající se shluky. V každém jednotlivém případě je tak nutné posuzovat, zda funkční či stavební propojení dílčích staveb obchodních zón dosahuje takové intenzity, že se nepochybně jedná o jeden záměr, jehož vliv na životní prostředí je nutné posoudit komplexně.
Lze shrnout, že komplexní posouzení vlivů obchodních či průmyslových zón na životní prostředí je úkolem procesu SEA, který se uplatňuje již ve fázi zpracování územně plánovací dokumentace v rámci koncepčního řešení poměrů v území a hodnotí synergické a kumulativní vlivy záměrů včetně těch již existujících.
Zajímá Vás téma stavebního práva? Na kongresu Právní prostor 2024 se budeme novému stavebnímu právu věnovat hned v několika příspěvcích. Program kongresu najdete na adrese https://kongrespravniprostor.cz/.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
