Rozšiřování obchodních zón z hlediska posuzování vlivu na životní prostředí
Neposuzování jednotlivých obchodních center, která tvoří součást jedné obchodní zóny, v procesu EIA nepředstavuje dle NSS automaticky zakázanou salámovou metodu.
Pojmem „salámová metoda“ bývá neformálně označována taktika, která se v praxi používá pro strategii, kdy se kontroverzní nebo obtížné cíle a řešení rozdělí na dílčí kroky a prosazují se postupně. Ve stavebnictví bývá salámová metoda využívána nejen při trasování a povolování významných dopravních staveb, ale i při postupném rozšiřování staveb schválených a (zdánlivě) hotových. Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, v platném znění (dále je „Zákon EIA“), jehož jedním ze základních principů je požadavek na komplexní hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí, se jedná o zakázanou praktiku, která přestavuje účelové obcházení zákona.
Ne zřídka se otázka účelového využití salámové metody objevuje v rámci postupného rozšiřování obchodních či průmyslových městských zón, přičemž dosavadní výklad v rámci správní praxe nebyl v tomto ohledu jednotný. Stavebně právní praxe tak uvítala rozsudek č. j. 2 As 86/2020-134 ze dne 23. 12. 2022, kde Nejvyšší správní soud konstatoval, že postup, při kterém nejsou v procesu EIA posouzena jednotlivá obchodní centra, která tvoří součást jediné obchodní zóny, ale nedosahují stanovené limitní hodnoty, nepředstavuje automaticky zakázanou praktiku užití salámové metody, protože nedochází k členění záměru za účelem vyhýbání se zákonné povinnosti.
Jakkoli souvislá zástavba nákupních středisek a obchodních domů může ve svém celku tvořit jednu obchodní zónu, dle závěru Nejvyššího správního soudu Zákon EIA ji společným posuzováním vlivů na životní prostředí automaticky nepodmiňuje, neboť předmětem úpravy jsou jednotlivé stavby nákupních středisek a obchodních domů, nikoliv jejich postupně rozrůstající se shluky. V každém jednotlivém případě je tak nutné posuzovat, zda funkční či stavební propojení dílčích staveb obchodních zón dosahuje takové intenzity, že se nepochybně jedná o jeden záměr, jehož vliv na životní prostředí je nutné posoudit komplexně.
Lze shrnout, že komplexní posouzení vlivů obchodních či průmyslových zón na životní prostředí je úkolem procesu SEA, který se uplatňuje již ve fázi zpracování územně plánovací dokumentace v rámci koncepčního řešení poměrů v území a hodnotí synergické a kumulativní vlivy záměrů včetně těch již existujících.
Zajímá Vás téma stavebního práva? Na kongresu Právní prostor 2024 se budeme novému stavebnímu právu věnovat hned v několika příspěvcích. Program kongresu najdete na adrese https://kongrespravniprostor.cz/.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.





