Rozšiřování obchodních zón z hlediska posuzování vlivu na životní prostředí
Neposuzování jednotlivých obchodních center, která tvoří součást jedné obchodní zóny, v procesu EIA nepředstavuje dle NSS automaticky zakázanou salámovou metodu.
Pojmem „salámová metoda“ bývá neformálně označována taktika, která se v praxi používá pro strategii, kdy se kontroverzní nebo obtížné cíle a řešení rozdělí na dílčí kroky a prosazují se postupně. Ve stavebnictví bývá salámová metoda využívána nejen při trasování a povolování významných dopravních staveb, ale i při postupném rozšiřování staveb schválených a (zdánlivě) hotových. Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, v platném znění (dále je „Zákon EIA“), jehož jedním ze základních principů je požadavek na komplexní hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí, se jedná o zakázanou praktiku, která přestavuje účelové obcházení zákona.
Ne zřídka se otázka účelového využití salámové metody objevuje v rámci postupného rozšiřování obchodních či průmyslových městských zón, přičemž dosavadní výklad v rámci správní praxe nebyl v tomto ohledu jednotný. Stavebně právní praxe tak uvítala rozsudek č. j. 2 As 86/2020-134 ze dne 23. 12. 2022, kde Nejvyšší správní soud konstatoval, že postup, při kterém nejsou v procesu EIA posouzena jednotlivá obchodní centra, která tvoří součást jediné obchodní zóny, ale nedosahují stanovené limitní hodnoty, nepředstavuje automaticky zakázanou praktiku užití salámové metody, protože nedochází k členění záměru za účelem vyhýbání se zákonné povinnosti.
Jakkoli souvislá zástavba nákupních středisek a obchodních domů může ve svém celku tvořit jednu obchodní zónu, dle závěru Nejvyššího správního soudu Zákon EIA ji společným posuzováním vlivů na životní prostředí automaticky nepodmiňuje, neboť předmětem úpravy jsou jednotlivé stavby nákupních středisek a obchodních domů, nikoliv jejich postupně rozrůstající se shluky. V každém jednotlivém případě je tak nutné posuzovat, zda funkční či stavební propojení dílčích staveb obchodních zón dosahuje takové intenzity, že se nepochybně jedná o jeden záměr, jehož vliv na životní prostředí je nutné posoudit komplexně.
Lze shrnout, že komplexní posouzení vlivů obchodních či průmyslových zón na životní prostředí je úkolem procesu SEA, který se uplatňuje již ve fázi zpracování územně plánovací dokumentace v rámci koncepčního řešení poměrů v území a hodnotí synergické a kumulativní vlivy záměrů včetně těch již existujících.
Zajímá Vás téma stavebního práva? Na kongresu Právní prostor 2024 se budeme novému stavebnímu právu věnovat hned v několika příspěvcích. Program kongresu najdete na adrese https://kongrespravniprostor.cz/.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.




