nemovitosti

Úmrtí blízkého bývá téměř vždy obdobím náročných zkoušek vzájemných vztahů v rodině – mezi sourozenci, rodiči, dětmi a dalšími blízkými. Nad rámec ztráty, s níž se rodina musí vyrovnat, přichází záhy další náročná etapa, kterou je řízení o pozůstalosti; v jeho rámci pak dochází nezřídka k emočně vypjatým situacím, jichž se účastní právě výše zmínění členové rodiny.

Ještě před nabytím účinnosti nového stavebního zákona přistupovala řada měst k uzavírání takzvaných "smluv o spolupráci" ve kterých s investory sjednávala základní podmínky realizace jejich investičních záměrů na území města a vzájemné spolupráce. Nový stavební zákon nastavil v podobě institutu plánovacích smluv této zavedené praxi základní právní rámec vycházející z osvědčených modelů spolupráce. Co plánovací smlouvy oběma stranám přinášejí? A jak mohou pomáhat udržitelnému rozvoji už při územním plánování?

V prosinci se úřady a stavebníci dočkali novely nového stavebního zákona, která by měla pomoci s problémy s digitálními informačními systémy, jako jsou Národní geoportál územního plánování nebo Informační systém stavebního řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj v těchto dnech tzv. bypass uvádí do praxe[1]. Novela sice řeší mnohé nešvary digitalizace, kterou zavedl nový stavební zákon, nicméně sama vyvolává další otázky.

Přestože rok 2025 je sotva v polovině prvního čtvrtletí, obce, které dosud nestihly vyřešit nastavení daní z nemovitostí pro rok 2026, by si měly pospíšit. Zvlášť, pokud chtějí zvyšovat místní koeficient daně pro konkrétní nemovitosti, například pro průmyslovou zástavbu, která zatěžuje okolí hlukem či hustou dopravou.

Investování peněžních prostředků společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“) vyvolává v praxi stále řadu nejasností. Právní úprava SVJ v občanském zákoníku sice vymezuje jeho účel a mantinely jeho činnosti, avšak investování prostředků ve vlastnictví SVJ zůstává i vzhledem k absenci relevantní judikatury stále nevyjasněné.

Velký senát Nejvyššího soudu České republiky vydal dne 10. 4. 2024 pod č. j. 31 Cdo 225/2024-543 usnesení, v němž se zabýval problematikou notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti jako exekučního titulu k vyklizení nemovitosti (dále jen „Usnesení“). Velký senát Nejvyššího soudu České republiky se ve svém odůvodnění odchýlil od předchozího rozhodnutí a potvrdil, že notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti je exekučním titulem pro vyklizení nemovitosti.

Brno 5. února (ČTK) - Krajský soud v Brně musí znovu otevřít spor o vlastnictví vozovky, chodníků a parkovišť na městských pozemcích za Lužánkami v Brně. Nejvyšší soud (NS) vyhověl dovolání společnosti Czechcity podnikatele Libora Procházky, zjistila ČTK z úřední desky, kde je rozhodnutí ode dneška dočasně zpřístupněné.

Digitalizace stavebního řízení spuštěná od 1. července 2024 se jedním slovem nepovedla a byla zrušena. Co se bude dít v přechodném období vývoje nových systémů a jaký to bude mít dopad na české stavebnictví?

Rok 2025 přináší zásadní novinky v oblasti daní, které se dotýkají nejen zaměstnanců, ale i zaměstnavatelů a podnikatelů. Již od počátku roku došlo ke změnám v osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a obchodních podílů, stejně jako k úpravám v oblasti nepeněžitých benefitů. V průběhu roku se očekává také zavedení osvobození příjmů fyzických osob z prodeje kryptoaktiv. K tomu se zvýšila minimální a průměrná mzda, což bude mít vliv na výpočet záloh na pojištění a dalších daňových povinností. Jaké změny nás ještě v roce 2025 čekají a jak ovlivní vaše finance?

Nejvyšší soud řešil vzájemné předkupní právo vlastníka stavby a pozemku v případě převodu spoluvlastnického podílu s ohledem na novelu občanského zákoníku.