Zásadní události
Jaké byly hlavní události z našeho pohledu? Nemůžu začít ničím jiným, než byl pád Bohemia Energy, jak se tomu lidově říká. Slyšeli jsme různé zkazky o tom, že právě tato událost byla příčinou krize a podobné věci. Samozřejmě, že nebyla, těch příčin bylo víc. Ale skutečnost nebo situace, kdy se takřka milion zákazníků, když to zjednoduším, ocitlo ze dne na den v režimu DPI v kontextu českého trhu byla velmi významná. Zákazníci ze dne na den vlastně zažili přechod na aktuálně vysoké, už tehdy velmi zvyšující se tržní ceny a obzvláště z cen, které měli u Bohemia Energy. Z důvodů, proč Bohemia Energy ukončila svoji činnost a neustála tu situaci, tak to byl opravdu velký náraz. A byl to zároveň takový "STRESS TEST" právní úpravy, která do té doby vlastně nebyla pořádně použita, nebo byly to minimální případy. V průběhu doby, kdy se to řešilo, se objevily různé, řekněme, šedé zóny a díry právní úpravy, které vynikly v kontextu množství dotčených zákazníků a odběrných míst.
A ze zpětného pohledu musím říct, že se ta situace zvládla a zvládla se velmi dobře, nikdo nebyl odpojen, nikdo nepřišel o dodávky. A myslím si, že se to zvládlo i díky té velké koordinaci, která od prvního dne nastala mezi námi, ministerstvem průmyslu, operátorem trhu a dodavateli poslední instance, kdy se od prvního dne řešilo například předávání kontaktních údajů, aby zákazníci mohli být kontaktováni, aby se vůbec dozvěděli, že jsou v dodávce poslední instance, co to pro ně znamená. Dále se řešily například zálohy, objevily se nedostatky nebo mezery v energetickém zákoně, které musely být nějakým způsobem překlenuty tak, aby to co nejméně zasáhlo ty zákazníky. Až na konci toho šestiměsíčního období se řešily situace, kdy ještě tisíce zákazníků byly nekontaktní a nedařilo se je vůbec dostat z režimu DPI do standardních smluv, aby nedospěli do toho stadia, kdy by museli být odpojeni. Takže ze zpětného pohledu se to v podstatě zvládlo. Musím říct, že to bylo velmi, velmi náročné období, do toho my jsme jako úřad samozřejmě ještě čelili různým takovým výpadům, že jsme tomu měli zabránit, měli jsme jim vzít licenci, měli jsme jim nařídit, aby měli takovou či makovou obchodní strategii a podobné věci. Myslím si, že bylo velmi těžké to vysvětlovat, jaká je vlastně role našeho úřadu.
Možná udělám takovou menší vsuvku. Role našeho úřadu je zejména v tom, že reguluje monopolní činnosti a ceny za ně, tzn. dopravu elektřiny a plynu, distribuci, přenos, přepravu a ceny za ně tam, kde jsou přirozené monopoly a je potřeba regulace, a naopak, jak už tady bylo mnohokrát řečeno, trh, dodávka jako taková je plně neregulovaná, což tedy platilo do konce minulého roku. Od letošního roku máme zastropování cen, což je vlastně regulace komoditní složky. Čili obchodníci neměli jakkoliv stanoveny povinnosti ve vztahu ke svým obchodním strategiím, k tomu, že mají mít nakoupeno tolik a tolik na své fixované zákazníky, takže logicky to po nich nemohlo být vyžadováno, vynucováno nebo z toho zkrátka vyvozovány nějaké důsledky.
"STRESS TEST" té právní úpravy samozřejmě vyvolal nějaký požadavek nebo poptávku po tom, aby byla více regulována činnost obchodníků, aby byly větší bariéry přístupu k licenci na obchodování a do těchto plánů zasáhla událost nejvýznamnější, a to válka na Ukrajině, která změnila priority i v legislativě a nastoupila, řekněme, krizová legislativa. Pokud bych měla vyjmenovat z našeho pohledu klíčové, většinou legislativní, akty plynoucí z Evropské unie, byl by to:
- Dočasný krizový rámec, to je vlastně určité zjemnění pravidel pro veřejnou podporu, pro velké podniky.
- Plán „REPOWEREU“ - sdělení komise, které směřuje k opatřením na odklon od ruských fosilních paliv.
- "SOS" nařízení plyn, jak tomu pracovně říkáme – to bylo nařízení, které upravovalo plnění zásobníků na další zimu tak, aby byly co nejvíce naplněné a aby Evropa byla připravena na výpadek zásob z Ruska nebo výpadek dodávek plynu z Ruska.
- V říjnu následovalo nařízení o intervenci v mimořádné situaci a toto nařízení přineslo tzv. odvody nadměrných příjmů výrobců.
- Následoval tzv. windfall tax.
- V prosinci to byl rámec pro urychlení zavádění energie z OZE – tedy zrychlení povolovacích procesů.
- A poslední důležitou věcí, která "vypadla" z Evropské unie, je návrh reformy trhu s elektřinou, kdy ještě na konci minulého roku se uvažovalo o naprosto radikální reformě. Nakonec ten návrh není revolucí, ale spíše evolucí. Později se k němu ještě dostanu podrobněji.
Dopady řešení energetické krize na trh (a ERÚ)
Jaké to mělo dopady na trh? Viděli jsme úsporný tarif, zastropování cen a s tím spojené kompenzace obchodníkům a kompenzace na krytí ztrát v distribučních soustavách, což je takové specifikum. Odpuštění příspěvků na podporované zdroje od října minulého roku a platí i po celý tento rok, nebo odvody z nadměrných příjmů výrobců elektřiny. A windfall tax, která ale jde mimo náš úřad na rozdíl od těch předchozích věcí.
Legislativní horečka roku 2022 - energetický zákon
Dopady těch zásadních událostí do legislativy, do energetické legislativy, na energetický zákon. Energetický zákon už byl novelizován opravdu mnohokrát od roku 2000, kdy vstoupil v účinnost, ale to, co se stalo minulý rok, šest novel a ještě další minimálně dvě v přípravě, to je opravdu unikum, takže se to nebojím nazvat legislativní horečkou. A tou první novelou byla tzv. velká novela energetického zákona, která sice nebyla krizová, neplynula z krize, ale nemohu ji nezmínit, protože to byla tři roky připravovaná velká novela, cílila zejména na větší posílení práv spotřebitelů. Dále zavedla regulaci zprostředkování v energetice. To jsou ti takzvaní energošmejdi, jak se tomu často říká v médiích. Regulace vlastně znamenala to, že zprostředkovatelé z režimu živnostenského zákona v energetice přešli do jurisdikce našeho úřadu. My je registrujeme, dáváme jim tedy něco jako licenci, není to úplně licence, ale zkrátka jde o nové podnikání v energetice.
Další významnou novelou byla tzv. LEX PUTIN, a to už byla krizová novela reagující na krizi. Ta zavedla takový ten, asi jste slyšeli, systém nebo mechanismus "Use it or lose it" (UIOLI). To je mechanismus, který měl nějakým způsobem usnadnit a umožnit úplné nebo co největší naplnění zásobníků plynu před zimou v členských státech. A princip "Use it or lose it" v podstatě znamenal, že ti, kdo měli rezervovanou kapacitu v zásobnících, ji museli využít, a pokud ji nevyužili, tak jim nějakým způsobem byla odebrána, což je po právní stránce velmi zajímavá věc. My jsme v té souvislosti museli promptně novelizovat vyhlášku o pravidlech trhu s plynem, kde jsme museli upravit pravidla aukcí, pravidla pro získání té odebrané rezervované kapacity. Vydali jsme v reakci na to ještě cenové rozhodnutí, kde se udělala 100 % sleva na přepravu do zásobníků. Další věc, která byla zajímavá, kterou novela energetického zákona LEX PUTIN přinesla, byla nová regulace cen v režimu DPI. Čili opět, museli jsme urychleně vydat cenová rozhodnutí na regulaci cen v režimu DPI a také cenové rozhodnutí na regulaci cen služeb výkonové rovnováhy, které také v souvislosti s vysokými cenami vystřelily do obrovských výšin a muselo se nějakým způsobem zaregulovat, aby se to nepropsalo do regulovaných cen. Čili tato novela zavedla především umožnění lepšího plnění zásobníků plynu a určité novinky v režimu DPI jako reakci na pád Bohemia Energy a zkušenost, která s tím byla učiněna.
Další novela přinesla úsporný tarif. Už v době, kdy novela vyšla, bylo jasné, že to nebude dostatečné a už se pracovalo na zastropování cen, které úsporný tarif vlastně ke konci roku nahradilo a od ledna letošního roku je úsporný tarif svým způsobem nahrazen zastropováním cen. Takže úsporný tarif měl velmi krátkou životnost a v podstatě to byl plošný jednorázový příspěvek zákazníkům, o tom si nemusíme nic nalhávat. K zastropování cen se chci vrátit za chvilku, protože to je jedna z věcí, která se nás velmi aktuálně týká, zejména kompenzace s tím spojené.
Další novelou v listopadu 2022 byla tzv. "odvodová" novela. To byla novela energetického zákona, která zavedla právě odvody nadměrných příjmů výrobců elektřiny z těch tzv. inframarginálních zdrojů, zjednodušeně z jádra a z OZE. A reagovala zase na nařízení o intervenci v mimořádné situaci z Evropské unie. K této problematice je ještě vrátím, protože je to jedna z věcí, která se aktuálně realizuje a má jí také nově na starosti náš úřad. Byť je to věc, která se řídí daňovým řádem, ale, paradoxně, řekla bych, že doslova spadla na náš úřad.
A poslední novelou, která sice proběhla na začátku tohoto roku, ale počítám ji ještě do novel z legislativní horečky minulého roku, byla LEX OZE I, která trošku usnadnila povolovací procesy k obnovitelným zdrojům.
Co se chystá v České republice
Chystá se LEX OZE II. Dočasný krizový rámec, čeká se na notifikaci programu v teplárenství, podpory zákazníků v teplárenství, co se týká konkrétně našeho úřadu. A chystá se transpoziční novela, která bude řešit zbytek implementace věcí, jako je akumulace, agregace, flexibilita.
Co se chystá na poli Evropské unie
Zmínila jsem se o tom na začátku – návrh reformy uspořádání trhu s elektřinou, což je vlastně návrh revize nařízení o vnitřním trhu s elektřinou, směrnice o vnitřním trhu a nařízení REMIT. Byla představena v březnu, nyní ještě bude probíhat legislativní proces. Následně je bude potřeba transponovat do české legislativy. Nakonec z toho není revoluce, radikální změna systému trhu, ale směřuje to k zavedení ochranných mechanismů, které by měly zaručovat větší stabilitu cen. Ochrana proti extrémním výkyvům cen a větší ochrana spotřebitelů. Zase odkážu na prezentaci. A jaká konkrétní opatření jsou navrhována? Myslím si, že řadu z nich, například povinnost zřídit dodavatele poslední instance, už máme. V něčem jsme tedy dokonce napřed.
Zastropování cen a kompenzace obchodníkům
Teď se dostanu k těm dvěma věcem, o kterých jsem hovořila v úvodu. Tedy k tomu, o čem se myslím, že je v zásadě velmi nové, velmi nebývalé. Jsou to krizová opatření a prvním z nich je zastropování cen a s tím související kompenzace. Byla tady nějaká diskuze o tom, jestli stropy jsou vysoké, či nízké. Ano, je to samozřejmě politické rozhodnutí, které je vedeno i tím, že zastropování cen něco stojí. A to jsou právě ty kompenzace obchodníkům, na které obchodníci mají právo. Pokud vyplácí zastropovanou cenu zákazníkům a je to pro ně podnákladové, mají právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. To je to, co to bude stát stát ze státního rozpočtu, takže to je druhá stránka, kompenzace. Zastropování cen bylo zavedeno novelou energetického zákona, která zavedla pojem "mimořádná tržní situace", a pro tuto situaci umožnila vládě zastropovat ceny. Což je vlastně první regulace této komodity vůbec. Po letech liberalizace trhu v České republice, která u nás byla dotažena do konce. A záměrně je jako cenový orgán zvolena vláda, nikoliv náš úřad, protože právě vláda vládne rozpočtem, který to na druhé straně musí nějakým způsobem sanovat na kompenzacích. Za této mimořádné tržní situace je tedy možnost zavést cenové stropy prostřednictvím nařízení vlády a s tím související kompenzace a kompenzační mechanismy. Co ještě zajímavého tato novela přinesla? Co s tím ne úplně tak bezprostředně souvisí, ale souvisí a týkalo se to spotových produktů, spotových smluv. Byla zavedena rychlejší výpovědní doba pro spotové produkty, protože s tím byly zkrátka praktické problémy, čili byla zavedena zákonná měsíční výpovědní doba pro smlouvy na dobu určitou / neurčitou. A od ledna letošního roku byl dokonce zaveden po dobu zastropování cen zákaz sjednávání nových spotových smluv se spotřebiteli, s výjimkou toho, kdy by měli průběhové měření. A zajímavé na tom je, že to bylo zavedeno nařízením vlády, nikoliv zákonem.
Další věcí, kterou novela zavedla, byla tzv. kontraktační povinnost, což reagovalo na situaci, kdy na podzim minulého roku byly ceny tak extrémní a situace byla tak nejistá a nepredikovatelná, že mnozí dodavatelé úplně zastavili na nějaký čas příjem nových zákazníků nebo zkrátka bylo pro některé větší zákazníky, jimž třeba doběhla smlouva nebo ztratili nějakým způsobem dodavatele, velmi obtížné vůbec nalézt nového dodavatele. Zejména obce se s tím setkávaly. Tak byla zavedena kontraktační povinnost, která směřovala na dodavatele poslední instance, kteří měli povinnost tyto zákazníky vzít, nabídnout jim smlouvu, pokud jiného dodavatele nesehnali.
Pokud jde o zastropování, rámec mu dala novela energetického zákona, nicméně gró se odehrávalo v nařízeních vlády, která bych rozdělila do takových dvou balíků. Jedním balíkem bylo nařízení vlády, které říkalo, kolik je ten strop, jakým zákazníkům, kteří zákazníci mohou čerpat nebo mohou mít zastropované ceny. Postupně toto nařízení vlády bylo třikrát novelizováno a rozšířilo se vlastně na všechny kategorie zákazníků, pomocí dočasného krizového rámce potom i na velké podniky. A druhý takový balík nařízení vlády se týkal právě těch kompenzačních mechanismů. Ten vlastně řešil kompenzace, jakým způsobem budou vypočítány, rozdělil ty kontrakty na určitou škálu typů těch kontraktů a jsou to velmi složité výpočty, na jakou kompenzaci ten který obchodník bude mít nárok, podle toho, o jaký kontrakt se zákazníky podle jeho portfolia jde. Toto bylo popsáno na přelomu roku. Dalším balíkem nařízení vlády bylo stanovení formuláře žádosti o ty kompenzace atd.
Realizace kompenzace obchodníkům
Pokud jde o realizaci, přeskočím kompenzaci na ztráty, protože to si myslím, že už je velký detail. Nutno říci, že vyplácení kompenzací za zastropované ceny má na starosti vlastně operátor trhu spolu s naším úřadem, který je do toho nějakým způsobem zainteresován. Ten mechanismus probíhá vlastně tak, že obchodníci podají žádosti, kde si vypočítají podle nařízení vlády, podle toho mechanismu v nařízení vlády, na jakou kompenzaci mají nárok. Tuto žádost dávají na OTE spolu s podklady. OTE tyto žádosti zpřístupní nám a my máme 10 pracovních dnů na to, abychom udělali určitou základní kontrolu těch žádostí a podkladů, zda obsahují nějaké zjevné pochybnosti. Byl na to vytvořen určitý kontrolní systém, který generuje pochybnosti. Pokud jsou pochybnosti, sdělí se účastníkovi a má možnost je napravit. Pokud je nenapraví, tak my máme možnost zastavit výplatu kompenzace. Výplaty kompenzací probíhají na měsíční bázi s tím, že po skončení roku bude provedeno závěrečné vypořádání, vyúčtování. Samozřejmě tady zákon myslí i na to, pokud by byla kompenzace vyplacena v nesprávné výši nebo by se dodatečnou kontrolou přišlo na to, že to bylo nesprávně vypočteno a vyplaceno. V tom případě má ERÚ povinnost vydat rozhodnutí o tom, že byla čerpána tato kompenzace v nesprávné výši a určí povinnost ji vrátit do státního rozpočtu a lhůtu k tomu vrácení. Je to vlastně obdoba toho, jaký je mechanismus vrácení podpory na podporované zdroje. A tady je určitá časová osa, aby bylo vidět, že 10 pracovních dnů, to je velmi krátký termín.
Odvody nadměrných příjmů výrobců elektřiny
Ještě bych chtěla v krátkosti pohovořit o odvodech nadměrných příjmů výrobců. Je to věc, kdy byly zatíženy odvody nadměrné příjmy výrobců z OZE, z jádra. Neříká se tomu daň, nicméně je to věc, která je dani, řekněme, velmi podobná, koneckonců i procesně je to spravováno podle daňového řádu. Nicméně správu vykonává náš úřad a pro nás je to velmi nové, protože podle daňového řádu my zkrátka nepostupujeme, nikdy jsme podle něj nepostupovali. Realizovat je ale musíme od 1. ledna, resp. od 1. prosince, kdy bylo 1. odvodové období (tento rok je to 2. odvodové období). Museli jsme tomu přizpůsobit činnost a chod úřadu, organizačně to nějakým způsobem zajistit, protože i po diskuzích s ministerstvem financí nakonec opravdu tato agenda skončila u nás, takže s tím musíme nějakým způsobem bojovat. A aktuálně vlastně chodí na náš účet zálohy nadměrných příjmů a bavíme se tady řádově o miliardách. A to jsou vlastně ty prostředky, ze kterých stát následně hodlá zase naopak hradit kompenzace na zastropované ceny. 
Takže to jen v rychlosti o odvodech nadměrných příjmů, musím říct, že zase je to velmi zajímavá a nová problematika. Myslím si, že to je něco nového, nebývalého, jak věcně, tak vůbec v českém právním řádu. To, jak to bylo uchopeno, je velmi zajímavé.
Realizace
Byla navázána velmi úzká spolupráce mezi námi GFŘ, konkrétně pro nás vykonává inkaso na základě speciálního dožádání, které je upraveno speciálně vůči daňovému řádu v energetickém zákoně, Finanční úřad pro kraj Vysočina, protože sídlo ERÚ je v Jihlavě.
Diskuze k článku ()