Novinky v energetické legislativě, regulaci a kompetencích z pohledu státní správy (ERÚ)

Zásadní události

Jaké byly hlavní události z našeho pohledu? Nemůžu začít ničím jiným, než byl pád Bohemia Energy, jak se tomu lidově říká. Slyšeli jsme různé zkazky o tom, že právě tato událost byla příčinou krize a podobné věci. Samozřejmě, že nebyla, těch příčin bylo víc. Ale skutečnost nebo situace, kdy se takřka milion zákazníků, když to zjednoduším, ocitlo ze dne na den v režimu DPI v kontextu českého trhu byla velmi významná. Zákazníci ze dne na den vlastně zažili přechod na aktuálně vysoké, už tehdy velmi zvyšující se tržní ceny a obzvláště z cen, které měli u Bohemia Energy. Z důvodů, proč Bohemia Energy ukončila svoji činnost a neustála tu situaci, tak to byl opravdu velký náraz. A byl to zároveň takový “STRESS TEST” právní úpravy, která do té doby vlastně nebyla pořádně použita, nebo byly to minimální případy. V průběhu doby, kdy se to řešilo, se objevily různé, řekněme, šedé zóny a díry právní úpravy, které vynikly v kontextu množství dotčených zákazníků a odběrných míst.

A ze zpětného pohledu musím říct, že se ta situace zvládla a zvládla se velmi dobře, nikdo nebyl odpojen, nikdo nepřišel o dodávky. A myslím si, že se to zvládlo i díky té velké koordinaci, která od prvního dne nastala mezi námi, ministerstvem průmyslu, operátorem trhu a dodavateli poslední instance, kdy se od prvního dne řešilo například předávání kontaktních údajů, aby zákazníci mohli být kontaktováni, aby se vůbec dozvěděli, že jsou v dodávce poslední instance, co to pro ně znamená. Dále se řešily například zálohy, objevily se nedostatky nebo mezery v energetickém zákoně, které musely být nějakým způsobem překlenuty tak, aby to co nejméně zasáhlo ty zákazníky. Až na konci toho šestiměsíčního období se řešily situace, kdy ještě tisíce zákazníků byly nekontaktní a nedařilo se je vůbec dostat z režimu DPI do standardních smluv, aby nedospěli do toho stadia, kdy by museli být odpojeni. Takže ze zpětného pohledu se to v podstatě zvládlo. Musím říct, že to bylo velmi, velmi náročné období, do toho my jsme jako úřad samozřejmě ještě čelili různým takovým výpadům, že jsme tomu měli zabránit, měli jsme jim vzít licenci, měli jsme jim nařídit, aby měli takovou či makovou obchodní strategii a podobné věci. Myslím si, že bylo velmi těžké to vysvětlovat, jaká je vlastně role našeho úřadu.

Možná udělám takovou menší vsuvku. Role našeho úřadu je zejména v tom, že reguluje monopolní činnosti a ceny za ně, tzn. dopravu elektřiny a plynu, distribuci, přenos, přepravu a ceny za ně tam, kde jsou přirozené monopoly a je potřeba regulace, a naopak, jak už tady bylo mnohokrát řečeno, trh, dodávka jako taková je plně neregulovaná, což tedy platilo do konce minulého roku. Od letošního roku máme zastropování cen, což je vlastně regulace komoditní složky. Čili obchodníci neměli jakkoliv stanoveny povinnosti ve vztahu ke svým obchodním strategiím, k tomu, že mají mít nakoupeno tolik a tolik na své fixované zákazníky, takže logicky to po nich nemohlo být vyžadováno, vynucováno nebo z toho zkrátka vyvozovány nějaké důsledky.

“STRESS TEST” té právní úpravy samozřejmě vyvolal nějaký požadavek nebo poptávku po tom, aby byla více regulována činnost obchodníků, aby byly větší bariéry přístupu k licenci na obchodování a do těchto plánů zasáhla událost nejvýznamnější, a to válka na Ukrajině, která změnila priority i v legislativě a nastoupila, řekněme, krizová legislativa. Pokud bych měla vyjmenovat z našeho pohledu klíčové, většinou legislativní, akty plynoucí z Evropské unie, byl by to:

• Dočasný krizový rámec, to je vlastně určité zjemnění pravidel pro veřejnou podporu, pro velké podniky.
• Plán „REPOWEREU“ - sdělení komise, které směřuje k opatřením na odklon od ruských fosilních paliv.
• “SOS” nařízení plyn, jak tomu pracovně říkáme – to bylo nařízení, které upravovalo plnění zásobníků na další zimu tak, aby byly co nejvíce naplněné a aby Evropa byla připravena na výpadek zásob z Ruska nebo výpadek dodávek plynu z Ruska.
• V říjnu následovalo nařízení o intervenci v mimořádné situaci a toto nařízení přineslo tzv. odvody nadměrných příjmů výrobců.
• Následoval tzv. windfall tax.
• V prosinci to byl rámec pro urychlení zavádění energie z OZE – tedy zrychlení povolovacích procesů.
• A poslední důležitou věcí, která “vypadla” z Evropské unie, je návrh reformy trhu s elektřinou, kdy ještě na konci minulého roku se uvažovalo o naprosto radikální reformě. Nakonec ten návrh není revolucí, ale spíše evolucí. Později se k němu ještě dostanu podrobněji.