Od 1. 7. 2024 byla přes značné obavy veřejnosti spuštěna digitalizace stavebního řízení, která měla zjednodušit a urychlit jednotlivé procesy stavebního řízení podle nového zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, v platném znění (dále jen „stavební zákon“). V důsledku celé řady neblahých skutečností, od zrušení původního tendru na systémy stavebního řízení (zadaného předchozí vládou), přes komplikace se zadávacím řízením na nový tendr, se vývoj stávajících systémů stavebního řízení dostal pod neúnosný časový tlak. Jelikož z politických důvodů nedošlo k dalšímu odkladu účinnosti nového stavebního zákona, vývoj systémů, jejichž funkčnost by odpovídala potřebám nového zákona, se k 1. 7. 2024 jednoduše nestihl.
Výsledkem byl vývoj tzv. MVP (Minimum Viable Product), tedy polovičatého systému s naprostým minimem funkcí potřebných pro účely vedení stavebního řízení podle nového stavebního zákona, který se měl dále rozvíjet a přizpůsobovat potřebám úředníků i stavebníků „za běhu“. Jakkoliv se tato vývojová strategie vcelku běžně užívá v soukromé sféře, nebyla to dobrá volba pro značně nepružný veřejný sektor. Tento krok totiž zvedl velkou vlnu odporu ze strany nedostatečně proškolených úředníků, což v konečném důsledku vyústilo v rozhodnutí digitalizaci stavebního zákona ve své stávající podobě zrušit a zadat nový tendr na vývoj úplně nových systémů.
Legislativní bypass
Jelikož vývoj nových systémů potřebných pro digitalizaci stavebního řízení bude trvat až do konce roku 2027, bylo nutné akutně vyřešit přetrvávající paralýzu stavebních řízení tak, aby bylo možné stavby podle nového stavebního zákona začít rychleji a spolehlivěji povolovat. Dočasný návrat k předchozímu stavebnímu zákonu logicky nepřicházel v úvahu a vláda proto přistoupila k přijetí tzv. legislativního bypassu, který by měl začít platit od ledna 2025. Tento razantní krok by měl českému stavebnictví pomoci překlenout relativně dlouhé přechodné období (do konce roku 2027), v němž budou vyvíjeny nové IT systémy pro digitalizaci stavebního řízení. Bypass by měl problém vyřešit ve dvou základních rovinách – v rovině legislativní a v rovině technologické.
V legislativní rovině bypass stanoví možnost užívání nových IT systémů na dobrovolné (nikoliv povinné) bázi, čímž legalizuje užívání jak původních (starých) IT systémů používaných podle předchozího stavebního zákona, tak i těch nových. Užíváním starých i nových systémů tak úředníci po účinnost bypassu přestanou porušovat stavební zákon, k čemuž od 1. 7. 2024 docházelo vcelku běžně, jelikož v nových systémech nebylo prakticky možné pracovat a agendu stavebního řízení reálně vyřizovat.
V technologické rovině legislativní bypass umožní úředníkům na stavebních úřadech pracovat ve „starých“ systémech, určených pro vedení stavebního řízení podle „starého“ stavebního zákona, ovšem při současném zachování „nových“ systémů určených pro „nový“ stavební zákon. Staré systémy, s nimiž úředníci z minulosti umí dobře pracovat a které nevykazují zásadní systémové nedostatky, by měly sloužit jako podpůrný nástroj pro vyřizování úřední agendy společně s novými systémy. Staré i nové IT systémy by do 31. 1. 2025 měly být propojeny prostřednictvím univerzálních technologických rozhraní (API) tak, aby došlo k zachování práce se stavební dokumentací v digitální podobě a nemuseli jsme se vracet k listinnému vyřizování agendy. K vypnutí nových informačních systémů (např. Portálu stavebníka či Informačního systému stavebního řízení) tedy po dobu účinnosti legislativního bypassu nedojde a stavebníci nadále budou mít povinnost je využívat (např. k podávání žádostí o stavební povolení).
Po technologické stránce tedy budou úředníci na stavebních úřadech kombinovaně pracovat jak se starými, tak s novými IT systémy, kdy nové systémy budou ve tříletém přechodném období opraveny a „odladěny“ tak, aby byly stabilní, funkční, nevykazovaly zásadní nedostatky a nebrzdily české stavebnictví. Nové IT systémy už však nebudou dále rozvíjeny a pro účely digitalizace budou znovu vyvinuty úplně nové systémy. To vše na základě aktuálně připravovaného tendru, který (věřme že) bude důkladněji procesně navržen, proveden i zkonzultován se všemi zúčastněnými stranami, včetně stavebních úředníků.
Dopady nepovedené digitalizace a nejistota budoucího vývoje
Jakkoliv se dá očekávat, že legislativní bypass vytáhne momentálně nejpalčivější trn z paty českého stavebnictví, které se v důsledku nepovedené digitalizace ocitlo doslova na pokraji katastrofy, budoucnost je i nedále značně nejistá. Přechodné obdobní pro vývoj nových IT systémů je velmi dlouhé, přičemž v letošním roce po parlamentních volbách opět dojde ke změně vlády a nelze vyloučit, že tím může nastat další obrat v dosavadním přístupu k digitalizaci stavebního řízení.
Jistě si všichni pamatujeme, že nový stavební zákon (z dílny stávající opozice) byl nynější vládou významně novelizován (např. s ohledem na zrušení soustavy státních stavebních úřadů) a došlo i ke zrušení původního tendru na IT systémy zadaného předchozí vládou. Situace ohledně zachování kontinuity v přípravě nového tendru na systémy stavebního řízení i v obsahové podobě stavebního zákona je v příštích měsících přinejmenším nejistá.
Jakkoliv dopady nezvládnuté digitalizace v tuto chvíli ještě nelze patřičně kvantifikovat, je jasné, že nebudou pozitivní. Zmírnění rozsahu negativních dopadů nepovedené digitalizace bezesporu pomůže prozíravost českých developerů, kteří ve velkém podali žádosti o vydání stavebních povolení ještě podle předchozí právní úpravy, čímž stavební úřady na několik měsíců zaměstnali a snížili tak rozsah výpadku způsobeného nefunkční digitalizací.
Závěrem
Klíčovým faktorem však nyní bude úspěšnost a funkčnost legislativního bypassu. Pokud by se totiž nepovedl, pokračovala by paralýza celého systému v době, kdy stavebníci již nebudou mít na výběr a budou muset nové systémy začít naplno využívat tak, aby obsloužili své další připravované realitní projekty a zajistili si tím kontinuitu ve výstavbě. Takovýto výpadek už by Českou republiku mohl vyjít opravdu draho. Příprava a realizace stavebních projektů je totiž běh na dlouhou trať a pokud by došlo k dlouhodobému přerušení funkčnosti systému, mohlo by to vyústit nejen v masivní exodus developerů z tuzemského trhu, ale také v ještě o poznání vyšší ceny nemovitostí a nájmů.
Diskuze k článku ()