Nemovitosti s nedostatečně identifikovaným vlastníkem
Nemovitosti s nedostatečně identifikovaným vlastníkem jsou takové, u kterých není v katastru nemovitostí zapsán žádný vlastník, nebo nelze stávajícího vlastníka dostatečně identifikovat. V praxi to může třeba znamenat, že zapsaný vlastník již nežije, nebo u stávajícího vlastníka chybí jedna ze stěžejních informací (křestní jméno, příjmení, adresa, datum narození). Toto se týká především zemědělských pozemků, cest, lesů, ale i rodinných domů, chat a garáží.
Historický původ problému
Problematika nedostatečně identifikovaných vlastníků nemovitostí v České republice má kořeny v nedávné minulosti, neboť sahají do období po druhé světové válce a následného komunistického režimu. Klíčovým momentem bylo zrušení pozemkových knih v roce 1951. To vedlo k neregulovaným převodům nemovitostí, při kterých nebylo řádně evidováno vlastnictví. I po pozdějším obnovení evidence pozemků zůstaly mnohé údaje neúplné nebo nejasné. Během komunistického režimu nebylo soukromé vlastnictví nemovitostí prioritou, a tak tyto otázky byly soustavně opomíjeny.
Současná právní úprava
Nový občanský zákoník a nový katastrální zákon, účinné od 1. 1. 2014, přinesly řešení tohoto problému. Katastrální zákon uložil katastrálním úřadům povinnost shromáždit údaje o všech nemovitostech s nedostatečně identifikovanými vlastníky a předat je Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Tento úřad je zveřejnil na svých internetových stránkách a zároveň je sdílel s obcemi, v nichž se daná nemovitost nachází. Obce následně tyto údaje zveřejnily na svých úředních deskách. Současně začala od 1. ledna 2014 běžet desetiletá lhůta, během které se mohou vlastníci nemovitostí přihlásit.
Identifikace vlastníků
Proces identifikace vlastníků je složitý a předpokládá úzkou spolupráci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových s obecními úřady, zejména v oblasti evidence obyvatel. Důležitou roli hraje také spolupráce s regionálními státními archivy a v některých případech dokonce i pátrání v zahraničí. Nejčastějším výsledkem úspěšné identifikace je návrh na dodatečné projednání dědictví. K provedení změn nebo k opravě zápisu vlastnictví do katastru nemovitostí jsou vyžadovány odpovídající dokumenty, jako jsou rodné listy nebo oddací listy, které lze často nalézt v archivech, na obecních úřadech nebo v matrikách.
Podat potřebný návrh je třeba do 31. 12. 2023
Pokud vlastník nemovitosti do tohoto data nezahájí příslušné řízení, bude jako vlastník zapsán stát na základě předpokladu, že ji původní vlastník opustil. Po tomto datu bude možné provádět změny v zápisu v katastru nemovitostí pouze v určitých případech, a to na základě pravomocného rozhodnutí soudu. Státu začne běžet desetiletá vydržecí lhůta, během které bude stále možné uplatnit nárok na vlastnictví nemovitosti. Vlastník však bude muset prokázat, že nemovitost neopustil, a pokud stát nárok neuzná, bude se vlastník muset obrátit na soud s určovací žalobou.
Závěr
Problematika nemovitostí s nedostatečně identifikovanými vlastníky nemovitostí je komplexní a má kořeny v nedávné minulosti. Je klíčové, aby vlastníci nemovitostí byli během podzimu 2023 informováni o svých právech a povinnostech, a podnikli veškeré potřebné kroky k co nejrychlejšímu vyřešení své situace, pokud možno do 31.12.2023. Advokáti mohou prověřit situaci konkrétního vlastníka a navrhnout vhodný postup, jehož cílem je zápis žijícího vlastníka do katastru nemovitostí.
Diskuze k článku ()