NFT sice nejsou ničím novým, ale na počátku roku 2021 náhle ovládly celý svět[1]. Stála za boomem tohoto fenoménu pandemie v roce 2020, která přesunula téměř vše do virtuálního prostředí? Digitální svět se stal hlavním místem pro setkávání a toto období zcela jistě přispělo k urychlení procesů digitalizace. Téma digitalizace však působí kontroverzně a přináší s sebou také celou řadu otázek.
Vzácné a jedinečné předměty jako mince, známky či baseballové karty bývaly omezeny jen na fyzický prostor. NFT však umožnily přenést tuto vzácnost a jedinečnost do online prostoru.[2] V roce 2021 dosáhl jejich prodej 25 miliard dolarů. NFT digitálního umělce Beepleho ,,Everydays: The First 5 000 Days“ se v březnu 2021 prodal v aukčním domě Christie‘s za 69,3 milionu dolarů, čímž byl dosažen nový rekord.[3] NFT otevřely nový trh s digitálním uměním a následně pokračovaly dále do spotřebitelského světa módy, filmu a hudby[4]. Do tohoto prostoru vstoupilo také mnoho velkých korporací, jako Nike nebo třeba Starbucks.
Od roku 2022 však lze zaznamenat částečné splasknutí NFT bubliny doprovázené poklesem prodejů. Současný stav celkového trhu s NFT ukazuje na dramatické zpomalení. Nejnovější průzkumy poukazují na fakt, že drtivá většina NFT je téměř bezcenná. V červenci 2023 byla týdenní zobchodovaná hodnota kolem 80 milionů dolarů, což jsou pouhá 3 % jejího maxima ze srpna 2021.[5] NFT nepopiratelně zažily pád ze svých maxim z roku 2021, přesto lze předpokládat, že NFT přežijí, avšak pravděpodobně dojde k jejich posunu od pouhých sběratelských předmětů na aktiva s hmatatelnou užitečností a významem, jako v případě frakčního vlastnictví nebo třeba digitální identity.
V souvislosti s evolucí technologie blockchainu a NFT se objevuje stále více právních otázek, avšak vzhledem k rychlému vývoji právo nestíhá dostatečně rychle reagovat. NFT jsou neodmyslitelně spjaty s prvkem autenticity, proto nejkritičtější právní otázky souvisejí s právem duševního vlastnictví.
V tomto článku se uplatňuje metoda analýzy platného práva a analýzy vybraného soudního rozhodnutí související s autorským právem, ochrannými známkami a problematikou možného porušení těchto práv v případě NFT․ Výchozím bodem je identifikace toho, co je NFT. Přínosem tohoto článku by tedy mělo být vymezení možných právních rizik pro subjekty obchodující s NFT, nebo pro ty, jejichž ochranné známky dosud nebyly rozšířeny na virtuální svět.
Co přesně je NFT?
NFT je zkratka pro anglický název „non-fungible token“, v překladu „nezaměnitelný token“. Jde o druh digitálního certifikátu pro ověření vlastnictvíaktiv pomocí technologie blockchain. Každé NFT obsahuje jedinečný identifikátor a metadata odkazující na fyzická nebo digitální aktiva, která nelze nahradit ani replikovat, takže NFT lze používat ke zjišťování a sledování vlastnictví jak digitálních, tak fyzických tokenizovaných předmětů.[6] Před vznikem NFT bylo obtížné určit originalitu digitálních uměleckých děl. Navíc bylo velmi obtížné prokázat vlastnictví těchto děl nebo vlastnictví převést. NFT však tyto překážky odstranily.[7]
NFT je v podstatě jen kód, který je zapsán do blockchai- nu. Skládá se především z ID tokenu, tedy čísla, které je vygenerováno při jeho vytvoření, a z adresy tzv. „smart kontraktu“[8] v blockchainu. Právě kombinace těchto dvou prvků obsažených v tokenu jej činí jedinečným. NFT jsou jednoduše tato dvě čísla.
Smart kontrakty lze chápat jako soubor příkazů zanesených ve zdrojovém kódu, které jsou vykonávány prostřednictvím počítačového programu, a to automaticky, nastane-li nějaká předvídaná okolnost.[9] Existence a obsah smlouvy jsou tak vyjádřeny pomocí určitého programovacího jazyka. Ve smart kontraktu mohou být obsaženy i další informace. Aby bylo snazší spojit NFT s jeho tvůrcem, bývá často uvedena adresa krypto peněženky tvůrce[10]. Většina NFTtaké běžně obsahuje URL adresu místa, kde lze podkladové dílo nalézt.
NFT může samozřejmě obsahovat název díla, jméno autora a mnoho dalších údajů. Je třeba zdůraznit, že token není samotné dílo, ale spíše jedinečný digitální podpis, který je spojen s podkladovým dílem.[11]
Když mluvíme o vytvoření NFT, hovoříme o ,,ražbě díla“, nicméně jde o to, že tvůrce jednoduše využije podkladové dílo k vygenerování výše zmíněného přiděleného čísla, které je následně zakódováno do blockchainu. NFT se často přirovnávají k podepsané kopii uměleckého díla. To je nepřesné, protože NFTsám o sobě není kopií, ale spíše podepsanou stvrzenkou za umělecké dílo, kde nejde o vlastnictví samotného díla, ale spíše o vlastnictví stvrzenky.[12] Samozřejmě existuje také NFT, při kterém se celé podkladové dílo přenáší přímo do blockchainu. Zde by se skutečně jednalo o vlastnictví tohoto díla. Těchto případů však není mnoho, protože náklady na uložení dat v blockchainu jsou velmi vysoké.
Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že umělecké dílo na jedné straně a token na straně druhé jsou dvě různé věci.
Vybrané otázky práva duševního vlastnictví související s NFT
Licence
Vlastnictví NFT neznamená automaticky všechna práva k dílu. Podkladové dílo může být samozřejmě chráněno právy duševního vlastnictví. Způsob, jakým může držitel NFT s příslušným dílem nakládat, by měl být řádně upraven licenční smlouvou. V ideálním případě by autor díla nebo aukční platforma propojili licenční smlouvu s meta- daty NFT. Způsob tohoto propojení je však stále předmětem diskuze.
Podle čl. 5 odst. 2 Bernské úmluvy[13] nepodléhá užívání a výkon autorských práv žádným formalitám. To naznačuje, že vznik a trvání autorského právanezávisí na splnění formálních podmínek. Práva budou platit tak dlouho, dokud bude dílo podléhat ochraně vnitrostátního práva. Některé jurisdikce však vyžadují určité formality týkající se postoupení těchto práv nebo poskytnutí licence. Vzhledem k tomu, že rozsah těchto formalit není harmonizován, je na každé jurisdikci, aby si podmínky stanovila sama.[14]
Například ve Spojeném království vyžaduje zákon o autorských právech, průmyslových vzorech a patentech z roku 1988 (CDPA) převod autorských práv, který je písemný a podepsaný převodcem nebo jeho jménem.[15] Je však vůbec možné, aby tyto požadavky splňoval token?
V českém právu jsou jak osobnostní práva (§ 11 odst. 4 zákona č. 121/2000 Sb., Autorský zákon[16]), tak majetková autorská práva (§ 26 odst. 1 autorského zákona) nepřevoditelná. Jediným způsobem, jak může nabyvatel získat právo k výkonu práv duševního vlastnictví, je licenční smlouva. Pokud je udělena výhradní licence, pak je vyžadována písemná forma. Oprávnění k výkonu těchto práv může být navíc omezeno nebo uděleno pouze pro určité území. Za písemnou formu mezi fyzickými osobami se považuje i prostá písemná elektronická forma (§ 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce). Může se tedy jednat i o dva e-maily obsahující tzv. prosté elektronické podpisy jednajících osob, v nichž se strany dohodnou na užití autorského díla.[17]
Teoreticky lze do smart kontraktu zakódovat jakýkoli typ smlouvy, ale zda zakódovaný token vůbec může splňovat písemný formalismus, je zatím ve všech jurisdikcích pravděpodobně sporné. Kromě těchto zatím nezodpovězených otázek, zda je v zemích s převoditelnými autorskými právy vůbec možné převést autorská práva nebo je licencovat pomocí NFT někomu jinému, či nikoliv, je podstatné věnovat pozornost tomu, co tvrdí tvůrci NFT a platforem.
Mnoho platforem NFT začlenilo licence do podmínek regulujících transakce s NFT. Mezi různými licencemi se nejčastější obchodní model na trhu opíra o otevřené licence, které umožňují odvozená díla a komercializaci autorských práv vlastníky NFT, kteří platí licenční poplatky za další prodej držitelům práv duševního vlastnictví.[18]
Některé projekty NFT, jako jsou CryptoKitties nebo CryptoPunks, poskytují licenci NFT[19], která vlastníkům NFT nevýhradně licencuje práva včetně obecného bezplatného užití, ale také komerčního užití do určité předem stanovené výše.[20]
Další projekty NFT nebo tržiště používají jiný přístup, kdy držitelé právduševního vlastnictví výhradně licencují nebo převádějí svá práva na vlastníky NFT. Například Bored Ape Yacht Club (BAYC) slibuje vlastníkům NFT veškerá práva, která se na umělecká díla vztahují.[21]
Je nepopiratelné, že většina soudních sporů týkajících se NFT se týká porušování práv duševního vlastnictví, zejména pak práv autorských, ale také ochranných známek, kterými se ještě budeme zabývat. Proto jsou otázky duševního vlastnictví nepochybně hlavním problémem v komunitách NFT.[22]
Právo na odměnu při opětovném prodeji originálu díla
Autorům uměleckých děl přísluší tzv. „Droit De Suite“, tedy právo na dodatečnou odměnu. Dle § 24 odst. 1 a odst. 2 autorského zákona v případě, že originál uměleckého díla je dále prodáván za kupní cenu, která činí 1 500 EUR a více, a jestliže se takového prodeje jako prodávající, kupující nebo zprostředkovatel účastní provozovatel galerie, dražebník nebo jiná osoba, která soustavně obchoduje s uměleckými díly, tedy obchodník, pak má autor v souvislosti s každým dalším prodejem díla právo na odměnu. Tuto dodatečnou odměnu je povinen platit prodávající a obchodník společně a nerozdílně.[23]
NFT představují technologickou revoluci zejména pro právo na odměnu při opětném prodeji. Mnoho NFT automaticky zahrnuje deseti až dvacetiprocentní odměnu zakódovanou v základním smart kontraktu, takže při dalším prodeji se automaticky spustí výplata odměny. Odměny za další prodej jsou vypláceny přímo do digitální peněženky umělce, místo toho, aby se spoléhalo na dodržování pravidel jednotlivými kupujícími. Navíc je odměna založena na hrubé částce realizované v důsledku dalšího prodeje tokenu.[24]
Ochranné známky a NFT
Jak Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), tak Úřad Spojených států pro patenty a ochranné známky (USPTO) zaznamenaly rostoucí počet žádostí obchodních společností o registraci ochranných známek pro své virtuální výrobky v tzv. „metaversu“, tedy ve virtuálním prostředí. Do virtuálního světa vstupuje např. americký obchodní řetězec Walmart, který chce vytvořit svou vlastní kryptoměnu a kolekci NFT. V budoucnu se chystá také vyrábět a prodávat virtuální zboží. Dalším příkladem je německý výrobce gumových medvídků Haribo, který si v dubnu minulého roku zaregistroval u Úřadu Spojených států pro patenty a ochranné známky přihlášku ochranné známky související s NFT. Přihláška zahrnuje mj. stahovatelné zvukové a obrazové nahrávky, digitální avatary a kreslené filmy týkající se sladkostí.[25]
Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví řadí virtuální výrobky do třídy 9 a tuto třídu také doplňuje o nové výrobky „stahovatelné digitální soubory autentizované pomocí nezaměnitelných tokenů“. V aktualizovaných pokynech pro přihlášky ochranných známek uvádí Úřad svůj přístup ke klasifikaci NFT, virtuálního zboží a virtuálních služeb. Uvádí, že pojem „virtuální zboží“ postrádá jasnost a přesnost a musí být blíže specifikován, zatímco pojem NFT jakotakový není přijatelný a musí blíže specifikovat položku, ke které se vztahuje.[26]
Úřad Spojených států pro patenty a ochranné známky eviduje také rostoucí zájem o patentovou ochranu NFT. Patenty chrání vynálezy, včetně vynálezů souvisejících s kryptoměnami a blockchainem, např. nové způsoby ražby kryptoměn.
Značka Nike jako jedna z prvních získala od Úřadu Spojených států pro patenty a ochranné známky patent na tenisky „CryptoKicks“. Patent obsahuje systém, pomocí kterého lze blockchain použít k propojení kryptograficky zabezpečených digitálních aktiv s fyzickým produktem, v tomto případě sportovní obuví. Nike má v úmyslu také pomocí tohoto systému na blockchainu sledovat vlastnictví a ověřovat pravost svých tenisek. Při koupi páru CryptoKicks obdrží kupující také digitální aktivum připojené k jedinečnému identifikátoru dané boty.[27]
Soudní spor Hermès vs. Rothschild[28]
Rychlý nárůst přihlášek k registraci ochranných známek však znamená také nárůst vznikajících problémů s ochrannými známkami týkajícími se NFT. Známé značky jako Nike nebo třeba luxusní módní dům Hermès již o tyto ochranné známky vedou soudní spory.
Módní dům Hermès podal v lednu roku 2022 žalobu na umělce Masona Rothschilda u soudu ve Spojených státech, v níž uplatnil nároky z porušení práva k ochranné známce, rozmělnění ochranné známky, ale také ze cybersquattingu[29] a nekalé soutěže. Rothschild vytvořil digitální repliky ikonických kabelek Birkin a použil kolekci stovky NFT nazvaných „MetaBirkins“ k autentizaci těchto digitálních obrázků.
Rothschild ve svém vyjádření tvrdil, že digitální obrázky kabelek Birkin jsou uměním, a proto mají nárok na ochranu, pokud výslovně neuvádí spotřebitele v omyl. Rothschild tvrdí, že ústava Spojených států mu dává právo vytvářet a prodávat umělecká díla zobrazující „Birkinky“, stejně jako umělci Andymu Warholovi dala právo vytvářet a prodávat umělecká díla zobrazující plechovky Campbellovy polévky.[30]
Naproti tomu Hermès tvrdil, že NFT byly jednoduše nelicencovaným digitálním využíváním jeho exkluzivních ochranných známek. Hermès jednání Rothschilda považoval za parazitování na své pověsti a klamání spotřebitele ohledně původu NFT tokenů.
Soudní spor byl hojně sledován především proto, že je jedním z prvních, který se soustředí na ochranné známky ve vztahu k NFT, a také proto, že se zaměřuje na klíčové otázky, jako třeba v jakém rozsahu se práva k ochranným známkám ve „fyzickém“ světě rozšiřují na svět virtuální.[31]
Soud konstatoval, že Rothschildovo dílo sice může být formou uměleckého vyjádření, ale jeho cílem bylo zmást potenciální spotřebitele. Soud také uvedl, že použití jména MetaBirkins je zavádějící a klamavé, pokud by ve veřejnosti vyvolalo domněnku, že Hermès užívání povolilo, a zároveň zmínil případy, kdy spotřebitelé na sociálních médiích poukazovali na nejasnost, zda Hermès byl nějak spojen s kolekcí NFT MetaBirkins. Časopisy jako Elle a The New York Post také chybně informovaly o tom, že Hermès spolupracoval s Rothschildem na představení kolekce NFT MetaBirkins.
Nakonec soud v červnu 2023 rozhodl, že Rothschild je odpovědný za porušení ochranné známky, rozmělnění ochranné známky a cybersquatting, a přiznal společnosti Hermès odškodné. Soud také vyhověl žádosti Hermès o trvalý soudní zákaz Rothschildovi používat ochrannou známku Birkin nebo jinak uvádět veřejnost v omyl ohledně zdroje NFT MetaBirkins. Soud dále nařídil, aby Rothschild převedl doménu metabirkins.com na společnost Hermès, ale nenařídil převod NFT s odůvodněním, že užší soudní zákaz napravuje případné pokračující matení spotřebitelů a zároveň se vyhýbá případným ústavním problémům, protože MetaBirkins NFT jsou alespoň v některých ohledech uměleckými díly.
Přestože tedy Hermès nemá zapsané ochranné známky zahrnující virtuální výrobky a služby, je možné na závěr shrnout, že dle výše uvedeného soudního rozhodnutí má být poskytnuta ochrana i ve virtuálním světě.
Závěr
Vzestup NFT způsobil revoluci na trhu s uměním i mimo něj. Tento trend přilákal velkou pozornost médií a také investorů, kteří investovali obrovské množství peněz. Nadšení postupně opadá, ale kdo ví, třeba se ještě tato technologie stane součástí našeho života v budoucnosti v jiné podobě.
Otázkou však zůstává aplikace práva a zejména práva duševníhovlastnictví na tuto vývojovou tendenci. Jako vždy v historii, když se objeví nová technologie, kterou zákon nepředvídá. Zatímco technologie se rychle vyvíjí, legislativa nestačí na tyto změny včas reagovat. Soudy zatím také nezaujaly jednoznačná stanoviska.
Dokud tato problematika nebude upravena legislativou nebo pokryta příslušnými soudními rozhodnutími, musí si osoby působící v této oblasti být vědomy rizik, zejména toho, že ne všechny NFT mohou obsahovat licenci nebo ujednání o postoupení práv duševního vlastnictví, a i když ano, nemusí splňovat požadavky příslušných právních předpisů. Pokud mají v plánu rozšířit své působení také do virtuálního světa, pak je třeba vřele doporučit rozšíření registrace ochranných známek, případně patentů, také do tohoto prostoru.
Článek byl publikován v časopise Duševní vlastnictví č. 1/2024, jehož elektronická podoba je dostupná zde.
[1] KAMPAKIS, Stylianos. Non-fungible Tokens as an Alternative Investment – Evidence from CryptoPunks. Online. The Journal of The British Blockchain Association. 2022, č. 5(1), s. 1–12. ISSN 2516-3957. Dostupné z: https://doi-org.ezproxy.is.cuni.cz/10.31585/jbba-5-1-(2)2022.
[2] ÖZTÜRK, Özgün. Intellectual Property in NFTs and Legal Challenges. Online. 2023. Dostupné z: https://doi-org.ezproxy.is.cuni.cz/10.2139/ssrn.4322697.
[3] CHRISTIE‘S AUCTIONS & PRIVATE SALES | FINE ART, ANTIQUES, JEWELRY & MORE. Digital Art & NFTs. Online. Dostupné z: https://www.christies.com/auctions/christies-encrypted#overview_Nav.
[4] GIBSON, Johanna. The thousand-and-second tale of NFTs, as foretold by Edgar Allan Poe. Online. Queen Mary Journal of Intellectual Property. 2021, č. 11(3), s. 249–269. Dostupné z: https://doi-org.ezproxy.is.cuni.cz/10.4337/qmjip.2021.03.00.
[5] HATEGAN, Vlad. Dead NFTs: The Evolving Landscape of the NFT Market. Online. Dostupné z: https://dappgambl.com/nfts/dead-nfts/.
[6] IDELBERGER, Florian a MEZEI, Péter. Non-fungible tokens. Online. Internet Policy Review. 2022, č. 11(2). ISSN 2197-6775. Dostupné z: https://doi-org.ezproxy.is.cuni.cz/10.14763/2022.2.1660.
[7] KUGLER, Logan. Non-fungible tokens and the future of art. Online. Communications of the ACM. 2021, č. 64(9), s. 19–20. ISSN 1557-7317. Dostupné z: https://doi-org.ezproxy.is.cuni.cz/10.1145/3474355.
[8] Smart kontrakt není typický smluvní dokument. Je to digitální smlouva, přičemž smluvní podmínky jsou pevně dané. Jedná se spíše o soubor příkazů, které se samy provedou, naplní-li se určité podmínky.
[9] KUČERA, Zdeněk. Smart contracts pohledem právníka. Online. Právní prostor. 2017. Dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/smart-contracts-pohledem-pravnika.
[10] Krypto peněženky slouží k uložení kryptoměny a uskutečňování krypto transakcí. Adresa peněženky je obdobou čísla bankovního účtu. Jde o náhodně vygenerovaný řetězec znaků připojený k peněžence. Slouží k přijímání kryptoměnových transakcí do této peněženky a majitel peněženky si může adresu kdykoli vygenerovat.
[11] GUADAMUZ, Andres. The treachery of images: non-fungible tokens and copyright. Online. Journal of Intellectual Property Law & Practice. 2021, č. 16(12), s. 1367–1385. ISSN 1747-1540. Dostupné z: https://doi-org.ezproxy.is.cuni.cz/10.1093/jiplp/jpab152.
[12] Tamtéž.
[13] SVĚTOVÁ ORGANIZACE DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ (WIPO). Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl. Dostupné z: https://wipolex.wipo.int/en/text/283693.
[14] GUADAMUZ, Andres. The treachery of images: non-fungible tokens and copyright. Online. Journal of Intellectual Property Law & Practice. 2021, č. 16(12), s. 1367–1385. ISSN 1747-1540. Dostupné z: https://doi-org.ezproxy.is.cuni.cz/10.1093/jiplp/jpab152.
[15] Tamtéž.
[16] Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (dále jen autorský zákon).
[17] SRSTKA, Jiří. Autorské právo a práva související. Praha: Leges, 2017. ISBN 9788075022400.
[18] WANG, Runhua; LEE, Jyh-An a LIU, Jingwen. Thriving NFTs in the Shadow of IP Law. Online. American Business Law Journal. 2023, č. 61. Dostupné z: https://ssrn.com/abstract=4475077.
[19] ANTHONY, Daniel. Commercializing NFTs – Generating Value from Digital Assets and Intellectual Property Rights. Online. 2022. Dostupné z: https://www.jdsupra.com/legalnews/commercializing-nfts-generating-value-1110648/.
[20] NFT License. Online. Dostupné z: https://www.nftlicense.org/.
[21] BAYC. Online. Dostupné z: https://boredapeyachtclub.com/#/terms.
[22] WANG, Runhua; LEE, Jyh-An a LIU, Jingwen. Thriving NFTs in the Shadow of IP Law. Online. American Business Law Journal. 2023, č. 61. Dostupné z: https://ssrn.com/abstract=4475077.
[23] Toto právo je harmonizováno Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/84/ES ze dne 27. září 2001 o právu na opětný prodej ve prospěch autora originálu uměleckého díla, přičemž některé detaily vnitrostátních úprav se liší, např. minimální kupní cena.
[24] NOH, Megan E.; ODENKIRK, Sarah C. a SHIONOIRI, Yayoi. GM! Time to Wake Up and Address Copyright and Other Legal Issues Impacting Visual Art NFTs. Online. The Columbia Journal of Law & the Arts. 2022, č. 45(3). ISSN 2161-9271. Dostupné z: https://doi-org.ezproxy.is.cuni.cz/10.52214/jla.v45i3.10007.
[25] AGARAJAN, Shalini. These 5 Companies Have Filed Web3 or NFT Patents. Online. 2023. Dostupné z: https://blockworks.co/news/web3-patents-companies-filing.
[26] The 2023 EUIPO Guidelines. Online. Dostupné z: https://euipo.europa.eu/tunnel-web/secure/webdav/guest/document_library/contentPdfs/law_and_practice/guidelines/Summary_guidelines_edition_2023_en.pdf.
[27] Nike now holds patent for blockchain-based sneakers called ‘CryptoKicks’. Online. 2019. Dostupné z: https://thenextweb.com/news/nike-blockchain-sneakers-cryptokick-patent .
[28] Hermes International v. Rothschild, U.S. District Court for the Southern District of New York, No. 1:22-cv-00384. Online. Dostupné z: https://fingfx.thomsonreuters.com/gfx/legaldocs/akpeqbebbpr/HERMES%20NFTS%20LAWSUIT%20pi.pdf.
[29] Cybersquatting spočívá v registraci doménového jména, jež je shodné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou, firmou nebo obchodní značkou jiného, pokud držitel doménového jména nemá žádné legitimní záměry s předmětnou doménou a registroval doménové jméno ve zlé víře.
[30] MoMA: Andy Warhol. Campbell‘s Soup Cans. 1962. Online. In: Dostupné z: https://www.moma.org/learn/moma_learning/andy-warhol-campbells-soup-cans-1962/.
[31] Hermès v. Rothschild: A Timeline of Developments in a Case Over Trademarks, NFTs. Online. The Fashion Law. 2023. Dostupné z: https://www.thefashionlaw.com/hermes-v-rothschild-a-timeline-of-developments-in-a-case-over-trademarks-nfts/.
Diskuze k článku ()