Odpovědnost nájemce za vytopení bytu ve světle rozhodnutí Nejvyššího soudu
Nejvyšší soud se zabýval odpovědností nájemce za škodu způsobenou vytopením bytu v důsledku prasklého uzávěru vody pod umyvadlem.
Nájemce je ze zákona povinen provádět běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. Rozsah těchto povinností je podrobně upraven v nařízení vlády č. 308/2015 Sb., přičemž toto vymezení je poměrně široké. Nájemce je tak mj. povinen k opravám a výměnám elektrických koncových zařízení a rozvodných zařízení, zejména vypínačů či zásuvek, nebo k opravám, pravidelným prohlídkám a čištění digestoří, sporáků, sprch, umyvadel, vodovodních výtoků či vodovodních baterií. V případě zanedbání těchto povinností odpovídá nájemce za vzniklou škodu.
Jednou z hrozeb při zanedbání údržby a oprav je i vytopení pronajatého bytu, popřípadě bytu pod ním. Touto situací se nedávno zabýval i Nejvyšší soud, přičemž ve svém rozsudku ze dne 27. 3. 2023, sp. zn. 25 Cdo 1999/2022 se podrobně zabýval podmínkami pro vznik odpovědnosti nájemce za způsobenou škodu. V popisovaném případě došlo k vytopení spodního bytu v důsledku náhlého prasknutí uzávěru vody pod umyvadlem.
Nejvyšší soud konstatoval, že nájemce bytu odpovídá za škodu způsobenou na spodním bytě (není-li sjednáno ve smlouvě o nájmu něco jiného) v případech zanedbání prevenční povinnosti (např. nájemce bytu zapomněl uzavřít vodovodní kohout a přeteklo umyvadlo), škod způsobených jeho vlastním spotřebičem přineseným do pronajatého bytu (např. pračka ve vlastnictví nájemce) a v případech zanedbání povinné (běžné) údržby bytu ve smyslu § 2257 občanského zákoníku a uvedeného nařízení vlády. Nájemce se přitom může odpovědnosti zprostit, prokáže-li, že újmu nezavinil, tj. v tomto případě že neporušil povinnost provádět pravidelné prohlídky vodovodních kohoutů.
V popisovaném případě nájemce prokázal, že k prasknutí kohoutu došlo z důvodu chybné montáže a špatného (nekvalitního ventilu) nainstalovaného před začátkem nájmu. Podle soudu nájemce nemohl náhlou poruchu kohoutu předvídat ani při dodržení pravidelných kontrol vodovodních kohoutků a za škodu na vytopeném bytě tedy neodpovídá.
S ohledem na rozsah povinností, které nájemci bytu ukládají právní předpisy a potenciální důsledky jejich neplnění, lze nájemcům jednoznačně doporučit, aby se s těmito povinnostmi podrobně seznámili a jejich provádění v žádném případě nezanedbávali.
Zdroj:
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2023, sp. zn. 25 Cdo 1999/2022
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
