Odpovědnost nájemce za vytopení bytu ve světle rozhodnutí Nejvyššího soudu
Nejvyšší soud se zabýval odpovědností nájemce za škodu způsobenou vytopením bytu v důsledku prasklého uzávěru vody pod umyvadlem.
Nájemce je ze zákona povinen provádět běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. Rozsah těchto povinností je podrobně upraven v nařízení vlády č. 308/2015 Sb., přičemž toto vymezení je poměrně široké. Nájemce je tak mj. povinen k opravám a výměnám elektrických koncových zařízení a rozvodných zařízení, zejména vypínačů či zásuvek, nebo k opravám, pravidelným prohlídkám a čištění digestoří, sporáků, sprch, umyvadel, vodovodních výtoků či vodovodních baterií. V případě zanedbání těchto povinností odpovídá nájemce za vzniklou škodu.
Jednou z hrozeb při zanedbání údržby a oprav je i vytopení pronajatého bytu, popřípadě bytu pod ním. Touto situací se nedávno zabýval i Nejvyšší soud, přičemž ve svém rozsudku ze dne 27. 3. 2023, sp. zn. 25 Cdo 1999/2022 se podrobně zabýval podmínkami pro vznik odpovědnosti nájemce za způsobenou škodu. V popisovaném případě došlo k vytopení spodního bytu v důsledku náhlého prasknutí uzávěru vody pod umyvadlem.
Nejvyšší soud konstatoval, že nájemce bytu odpovídá za škodu způsobenou na spodním bytě (není-li sjednáno ve smlouvě o nájmu něco jiného) v případech zanedbání prevenční povinnosti (např. nájemce bytu zapomněl uzavřít vodovodní kohout a přeteklo umyvadlo), škod způsobených jeho vlastním spotřebičem přineseným do pronajatého bytu (např. pračka ve vlastnictví nájemce) a v případech zanedbání povinné (běžné) údržby bytu ve smyslu § 2257 občanského zákoníku a uvedeného nařízení vlády. Nájemce se přitom může odpovědnosti zprostit, prokáže-li, že újmu nezavinil, tj. v tomto případě že neporušil povinnost provádět pravidelné prohlídky vodovodních kohoutů.
V popisovaném případě nájemce prokázal, že k prasknutí kohoutu došlo z důvodu chybné montáže a špatného (nekvalitního ventilu) nainstalovaného před začátkem nájmu. Podle soudu nájemce nemohl náhlou poruchu kohoutu předvídat ani při dodržení pravidelných kontrol vodovodních kohoutků a za škodu na vytopeném bytě tedy neodpovídá.
S ohledem na rozsah povinností, které nájemci bytu ukládají právní předpisy a potenciální důsledky jejich neplnění, lze nájemcům jednoznačně doporučit, aby se s těmito povinnostmi podrobně seznámili a jejich provádění v žádném případě nezanedbávali.
Zdroj:
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2023, sp. zn. 25 Cdo 1999/2022
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




