Odpovědnost nájemce za vytopení bytu ve světle rozhodnutí Nejvyššího soudu
Nejvyšší soud se zabýval odpovědností nájemce za škodu způsobenou vytopením bytu v důsledku prasklého uzávěru vody pod umyvadlem.
Nájemce je ze zákona povinen provádět běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. Rozsah těchto povinností je podrobně upraven v nařízení vlády č. 308/2015 Sb., přičemž toto vymezení je poměrně široké. Nájemce je tak mj. povinen k opravám a výměnám elektrických koncových zařízení a rozvodných zařízení, zejména vypínačů či zásuvek, nebo k opravám, pravidelným prohlídkám a čištění digestoří, sporáků, sprch, umyvadel, vodovodních výtoků či vodovodních baterií. V případě zanedbání těchto povinností odpovídá nájemce za vzniklou škodu.
Jednou z hrozeb při zanedbání údržby a oprav je i vytopení pronajatého bytu, popřípadě bytu pod ním. Touto situací se nedávno zabýval i Nejvyšší soud, přičemž ve svém rozsudku ze dne 27. 3. 2023, sp. zn. 25 Cdo 1999/2022 se podrobně zabýval podmínkami pro vznik odpovědnosti nájemce za způsobenou škodu. V popisovaném případě došlo k vytopení spodního bytu v důsledku náhlého prasknutí uzávěru vody pod umyvadlem.
Nejvyšší soud konstatoval, že nájemce bytu odpovídá za škodu způsobenou na spodním bytě (není-li sjednáno ve smlouvě o nájmu něco jiného) v případech zanedbání prevenční povinnosti (např. nájemce bytu zapomněl uzavřít vodovodní kohout a přeteklo umyvadlo), škod způsobených jeho vlastním spotřebičem přineseným do pronajatého bytu (např. pračka ve vlastnictví nájemce) a v případech zanedbání povinné (běžné) údržby bytu ve smyslu § 2257 občanského zákoníku a uvedeného nařízení vlády. Nájemce se přitom může odpovědnosti zprostit, prokáže-li, že újmu nezavinil, tj. v tomto případě že neporušil povinnost provádět pravidelné prohlídky vodovodních kohoutů.
V popisovaném případě nájemce prokázal, že k prasknutí kohoutu došlo z důvodu chybné montáže a špatného (nekvalitního ventilu) nainstalovaného před začátkem nájmu. Podle soudu nájemce nemohl náhlou poruchu kohoutu předvídat ani při dodržení pravidelných kontrol vodovodních kohoutků a za škodu na vytopeném bytě tedy neodpovídá.
S ohledem na rozsah povinností, které nájemci bytu ukládají právní předpisy a potenciální důsledky jejich neplnění, lze nájemcům jednoznačně doporučit, aby se s těmito povinnostmi podrobně seznámili a jejich provádění v žádném případě nezanedbávali.
Zdroj:
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2023, sp. zn. 25 Cdo 1999/2022
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



