Nákup lajků a fanouškovských stránek může vést k žalobám od Vašich konkurentů
Účet na sociální síti s mnoha fanoušky, sledujícími nebo kladnými recenzemi může mít pozitivní vliv na image společnosti.
Některé společnosti si tuto skutečnost uvědomují, a snaží se proto najít cestu ke sledujícím, fanouškům či lajkům. Někdy volí i určité zkratky, což se však nemusí vyplatit.
I na sociálních sítích totiž platí mj. pravidla o nekalé soutěži. Co byste z tohoto hlediska neměli na sociálních sítích dělat, si ukážeme v tomto příspěvku.
Kupování lajků či followerů – dobrý nápad, nebo ne?
Nákup lajků i followerů je protiprávní a může vyvolat vlnu právních nepříjemností.[1]
Pro ilustraci se podívejme na zajímavé rozhodnutí Zemského soudu ve Stuttgartu.[2] Podnikatel si založil firemní stránku na Facebooku. Protože chtěl urychlit svůj růst na této síti, nakoupil značné množství lajků – konkrétně během několika měsíců získal 14 500 lajků.
Podezřele rychlý nárůst počtu lajků však nezůstal bez povšimnutí konkurenta, který si všiml také toho, že řada lajků pochází od lidí ze vzdálených zemí, ve kterých společnost zakladatele stránky vůbec nepůsobí (především šlo o Asii a jižní Ameriku – konkrétně hlavně Indii, Indonésii a Brazílii).
„Pozorný“ konkurent proto podnikatele vyzval, aby s nákupem lajků přestal. Argumentoval tím, že nákup lajků uvádí cílovou klientelu v omyl, což znamená nekalosoutěžní jednání. Soud tuto argumentaci vyslyšel, a dal tedy zapravdu právě konkurentovi. Koupené lajky vyvolávají ve spotřebitelích představu, že je zde určitá míra popularity a určitá kvalita daného podnikatele, která ovšem ve skutečnosti (v uvedeném rozsahu) neexistuje.
Přebírání stránek na Facebooku spolu s lajky
Problematické však není jenom kupování lajků či sledujících, ale také přebírání celých fanouškovských stránek Facebooku. To dokládá případ, který řešil Zemský soud v Drážďanech.[3]
O co šlo? Dva (dnes již bývalí) obchodní partneři založili na Facebooku stránku své společnosti. V určitém okamžiku tato společnost zanikla a oba obchodní partneři se rozhodli jít vlastní cestou a věnovat se jiným projektům.
Nicméně jeden z nich měl stále přístup k fanouškovské stránce jejich společného businessu. Rozhodl se tedy, že si tuto fanouškovskou stránku přivlastní pro svůj nový projekt tím, že zkrátka změní název a design stránky. Všichni fanoušci i lajky, které byly původně určeny pro společný projekt, mu díky tomu zůstali.
Nicméně podle soudu byl i tento postup v rozporu s právem. Bylo tomu tak proto, že počet lajků neodpovídal skutečné vůli „fanoušků“, protože ti původně lajkovali fanouškovskou stránku úplně jiného projektu. Soud proto vyhodnotil shora popsané jednání jako klamavou reklamu.
Závěrem
Již delší dobu můžeme pozorovat, jak různé osoby nabízejí podnikatelům lajky na Facebooku „za drobné“, čímž jim údajně pomáhají získat žádanou reputaci. Nicméně tato nabídka není ani zdaleka tak lákavá, jak se na první pohled jeví. To jsme si ukázali mj. v dnešním příspěvku.
Bude zajímavé sledovat, jak se vyvine česká judikatura týkající se nákupu lajků či followerů a jejich přebírání. Německá rozhodnutí, o kterých pojednáváme v tomto článku, pro nás mohou být přinejmenším inspirativní. Nicméně podle našeho názoru by české soudy dospěly k obdobným závěrům. Nákup i přebírání lajků shora popsaným způsobem je tedy v rozporu se zákonem, a proto důrazně doporučujeme podnikatelům, aby ponechali na každém uživateli, aby se svobodně rozhodl, jestli je podpoří svým lajkem, nebo ne.
Převod fanouškovských stránek podle našeho názoru možný je. Nicméně abyste předešli protiprávnímu jednání, je zapotřebí „kreativní“ přístup. Spolu s převodem účtu byste vždy měli svým sledujícím, fanouškům a recenzentům sdělit, že se určité okolnosti změnily. Konkrétních možných řešení je hned několik. Pokud chcete takové řešení nalézt, doporučujeme konzultaci s advokátem.
[1] Srov. např. SOLMECKE, C. Social Media Recht. Norimberk: Telelex, 2015, s. 65-66, a dále náš starší příspěvek DRACHOVSKÝ, O., FISCHER, K. Je nákup followerů cestou k úspěchu? Ale kdeže, leda cestou k mnohomilionovým pokutám! Advokátní deník. [online]. [cit. 9. 9. 2023]. Dostupné z: https://advokatnidenik.cz/2022/11/21/je-nakup-followeru-na-socialnich-sitich-cestou-k-uspechu-ale-kdeze-leda-cestou-k-mnohamilionovym-pokutam/.
[2] Jde o rozsudek LG Stuttgart ze dne 6. 8. 2014, sp. zn. 37 O 34/14 KfH: „Pokud chce soutěžitel prostřednictvím zakoupených lajků na Facebooku vyvolat dojem, že lidé klikli na tlačítko ‚To se mi líbí ’, protože se jim líbí právě tento soutěžitel nebo jeho produkty, jedná se o narušení hospodářské soutěže.“
[3] Jde o rozsudek LG v Drážďanech ze dne 15. 11. 2016, sp. zn.: 3 O 2125/16 EV. Správnost tohoto rozhodnutí potvrdil i odvolací soud (usnesení OLG v Drážďanech ze dne 24. 4. 2017, sp. zn. 14 W 328/17).
Další články
Ekocida: Chybějící dílek v mozaice nejzávažnějších zločinů podle mezinárodního práva
Mezinárodní trestní právo dnes připomíná precizně vyskládanou mozaiku spravedlnosti. Její čtyři dílky, genocida, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese, chrání lidstvo před těmi nejtěžšími zločiny ohrožujícími mezinárodní mír a bezpečnost. Přesto v tomto zdánlivě uceleném obrazu zůstává prázdné místo, skrze které nezadržitelně uniká odpovědnost za činy, které neútočí přímo na integritu jednotlivců, ale na environmentální stabilitu nezbytnou pro zachování civilizace.
Uznání postoupené pohledávky za pravou
Postoupenému dlužníku zůstávají v souladu s § 1884 odst. 1 o. z. zachovány námitky vůči pohledávce, které měl v době postoupení. Občanský zákoník však v § 1884 odst. 2 o. z. rovněž stanoví, že jestliže dlužník proti poctivému postupníkovi uznal pohledávku jako pravou, je povinen jej uspokojit jako svého věřitele
Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?
Jak ochránit rodinný majetek?
Český právní řád nabízí nástroj, který umožňuje vyčlenit majetek tak, že jej formálně nevlastní nikdo, je chráněn před věřiteli, exekucí i důsledky úpadku jeho původního vlastníka. Svěřenský fond, inspirovaný anglosaským trustem, funguje v Česku od roku 2014 a v praxi je často využíván k ochraně a mezigeneračnímu předání rodinného majetku.




