Co přináší od nového roku novela zákona o DPH?
Novela zákona o DPH přináší klíčové změny, které mají vliv na všechny plátce DPH. O změně podmínek pro povinnou registraci k DPH, zkrácení lhůty pro uplatnění odpočtu DPH i dalších změnách se dočtete v tomto článku.
S účinností od 1. 1. 2025 nabyla účinnosti novela zákona o DPH. Ta přináší klíčové změny, které ve svém důsledku dopadnou na všechny plátce DPH. Některé úpravy, např. zásadní změny v oblasti nemovitých věcí, však mají odloženou účinnost a platí od 1. 7. 2025. O těch Vás budeme informovat v příštím článku.
Jaké změny tedy nastaly od nového roku?
Obrat a povinná registrace k DPH
V souvislosti se zavedením režimu pro malé podniky dochází ke změně v počítání obratu. Do konce roku 2024 se obrat počítal za 12 předcházejících kalendářních měsíců. Od 1. 1. 2025 se obrat počítá za kalendářní rok.
Nově jsou stanoveny dva registrační limity. První limit zůstává ve výši 2 miliony korun. Při jeho překročení však dochází ke vzniku plátcovství až od 1. ledna následujícího roku. Druhý limit platí v celé EU a je nastaven na částku 2.536.500,- Kč (100 tis. Eur). Plátcovství k DPH vzniká v tomto případě již dnem následujícím po překročení obratu.
Pokud podnikatel překročí obrat ve výši 2 mil. korun, může se nově stát plátcem dobrovolně, a to již ode dne následujícího. Nezbytnou podmínkou je však podání přihlášky k registraci do 10 dnů po překročení obratu.
Více informací na:
https://financnisprava.gov.cz/cs/financni-sprava/novinky/novinky-2025/informace-ke-zmenam-v-platcovstvi-dph-2025
Lhůta pro opravu základu daně (např. zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění)
Lhůta pro opravu základu daně je nyní stanovena na 7 let (doposud 3 roky). Důvodem prodloužení této lhůty je zejména návaznost na reklamace a poskytování záruk. U záloh zůstává lhůta na provedené opravy tříletá.
Lhůta pro opravu odpočtu DPH na vstupu
Lhůta je stanovena v závislosti na směru opravy. Pokud je odpočet snižován, lhůta kopíruje výše uvedenou sedmiletou lhůtu, pokud je odpočet zvyšován, uplatní se základní lhůta pro uplatnění odpočtu.
Zkrácení lhůty pro uplatnění odpočtu
Lhůta pro uplatnění odpočtu je zkrácena na dva roky. Nárok na odpočet nelze uplatnit po uplynutí druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl. Lhůta se odvíjí od okamžiku vzniku nároku, tedy od data uskutečnění zdanitelného plnění. Doposud přitom platilo, že lhůta pro uplatnění odpočtu je tři roky.
Tato změna platí až pro plnění uskutečněná po 1. lednu 2025, tedy pro plnění s DUZP v roce 2025. Např. pro DUZP s datem 1.1.2025 lhůta končí 31. 12. 2027.
Opravy základu daně u nedobytných pohledávek
Dochází k rozvolnění pravidel, přičemž nejzásadnější změnou je, že dlužník již nemusí být plátcem DPH (za podmínky, že byl plátcem DPH při uskutečnění nezaplaceného plnění).
Přibývá rovněž nový titul pro automatické provedení opravy, a to neuhrazení tzv. malých pohledávek. Malými pohledávkami se pro účely provedení opravy základu daně rozumí pohledávky do 10 tis. Kč, které jsou šest měsíců po splatnosti. Po zaslání dvou písemných výzev dlužníkovi k zaplacení je možné snížit základ daně na straně věřitele.
Splatnost pohledávek bude muset sledovat také odběratel. Nové znění zákona totiž ukládá odběrateli povinnost provést opravu nároku na odpočet a snížit odpočet daně, pokud pohledávku neuhradil do šesti měsíců po splatnosti, a to do výše neuhrazené pohledávky.
Generální finanční ředitelství má v úmyslu problematiku oprav odpočtu daně u nedobytných, resp. neuhrazených pohledávek komentovat v samostatné informaci k nedobytným pohledávkám.
I k některým dalším novelizovaným oblastem by měly být Generálním finančním ředitelstvím zveřejněny později podrobnější informace.
Kromě výše uvedeného přinesla novela zákona o DPH výrazné změny i do nemovitostí, které nabývají účinnosti až v druhé polovině tohoto roku, tj. od 1. 7. 2025. Tyto změny Vám představíme v navazujícím článku.
Zdroj:
_Zákon č. 235/2004 Sb., zákon o dani z přidné hodnoty
_https://financnisprava.gov.cz
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




