Může cukrárna odmítnout upéct svatební dort s tématikou podporující sňatky osob stejného pohlaví?
Před nejvyššími soudy Spojeného království a Spojených států amerických se objevily dva obdobné případy, kdy byla řešena rovnováha mezi antidiskriminačními předpisy chránící LGBTIQ a svobodou náboženského vyznání.
Jednalo se ve věcech Masterpiece Cakeshop v. Colorado Civil Rights Commission (rozsudek ze dne 4. června 2018, číslo 16-111) a Lee v. Ashers Baking Co (rozsudek ze dne 10. října., sp. zn. [2018] UKSC. 49). V obou případech došlo k tomu, že pekaři odmítli vzhledem k jejich náboženskému přesvědčení připravit dort, který měl být ozdoben tématikou podporující sňatky osob stejného pohlaví.
Nejvyšší soud ve věci Masterpiece Cakeshop, Ltd. v. Colorado Civil Rights Commission[1] rozhodl, že nebyl porušen antidiskriminační zákon a pekárna mohla odmítnout z důvodu svého přesvědčení připravit dort pro svatbu homosexuálního páru.
Přes podobnost obou případů, blíže rozebereme případ Lee v. Ashers Baking Co., který je přínosnější pro doktrinální debatu. V britském případu totiž došlo k ostrému rozlišení mezi přípustným a nepřípustným odmítnutím obsloužení zákazníka. Navíc jasněji naznačuje, že respektování svobody projevu a svobody náboženského vyznání nemusí ohrozit životaschopnost antidiskriminačních zákonů.
Případ Lee v. Ashers Baking Co., který se dostal do Štrasburku, začal v roce 2014, kdy si Gareth Lee objednal na podporu manželství homosexuálů (slogan podpořte gay manželství) dort v pekařství Ashers Baking Co. (dále jen „Ashers“) v Belfastu, které objednávku přijalo, nicméně po bližším zkoumání povahy tuto objednávku odmítlo, s tím že je to v rozporu s jejich náboženským přesvědčením. Komise pro rovnost (the Equality Commission of Northern Ireland) podpořila pana Leeho v podání žaloby proti Ashers z důvodu porušení několika vnitrostátních antidiskriminačních předpisů. Pan Lee nejprve zvítězil u soudu první instance, rovněž u odvolacího soudu, ale Nejvyšší soud Spojeného království rozhodnutí nižších instancí poté zrušil. Nejvyšší soud zde dospěl k závěru, že za účelem respektování práv žalovaného podle článku 9 a 10 Evropské úmluvy o lidských právech (dále jen „Úmluva“) nelze vykládat příslušná vnitrostátní ustanovení tak, že zakazují podnikatelům odmítnout podporu určitého politického sdělení. A rovněž nelze říci, že Ashers diskriminovali pana Leeho na základě jeho sexuální orientace, ale je patrné že by došlo k odmítnutí přípravy dortu s podobným sdělením (nebo naopak se sloganem opačným) komukoliv.
Pan Lee se obrátil na Evropský soud pro lidská práva (dále jen „ESLP“). ESLP se ocitl v této otázce v delikátním postavení, kdy měl za úkol vyvažovat konkurující si práva plynoucí z Úmluvy. Z rozhodnutí Lee v. UK (stížnost č. 18860/19) z 6. ledna 2022[2] ESLP je ale patrné, že směřuje k trendu vyšších nároků na podání k němu směřujících. ESLP se zde prve zabýval přijatelností stížnosti, s tím, že upozornil, že musí dojít k projednání věci při uplatnění práv vyplývajících z Úmluvy před vnitrostátními soudy, jinak se dostanou do rozporu se subsidiární povahou rozhodování ESLP, respektive, že nebudou vyčerpány vnitrostátní prostředky nápravy. Uvedl, že se pan Lee ve vnitrostátním řízením neodvolal na články Úmluvy. Stěžovatel toto rozporoval a trval na tom, že byť nepřímo, tak se logicky dovolával i práv plynoucích z Úmluvy, navíc že Nejvyšší soud rovněž vyvážil práva žalovaných podle Úmluvy. ESLP shrnul, že stěžovatel se nedovolal před vnitrostátními soudy svých práv dle Úmluvy a tím zbavil vnitrostátní soud možnosti posoudit použitelnost článku 14 Úmluvy. Stížnost pana Lee byla z důvodu nevyčerpání vnitrostátních prostředků proto zamítnuta.
Rozhodnutí ve věci Lee se tedy jeví jako předzvěst snahy Štrasburku zpřísnit standardy pro přípustnost podávání návrhu k ESLP. ESLP zde poměrně restriktivně vyložil, co dle jeho názoru znamenají práva vyplývající z Úmluvy. Právní zástupci by tak nyní měli v očekávání podání ESLP formulovat nároky klientů z hlediska práv plynoucích z Úmluvy, aby se vyhnuli případnému zamítnutí podání. Tyto tendence by patrně mohly vést k tomu, že vnitrostátní soudy budou klást větší důraz na práva plynoucí z Úmluvy a zároveň ESLP tak bude uplatňovat větší pravomoc nad obsahem práv na vnitrostátní úrovni. Pokud totiž budou rozsudky vnitrostátních soudů formulovány především v rovině práv Úmluvy, tak bude mít ESLP větší pravomoc konstatovat, že došlo k nesprávnému vyložení ustanovení Úmluvy. Navíc je možné, že se ESLP chtěl vyhnout rozhřešení otázky vyvažování práv LGBTIQ komunity a svobodou náboženského vyznání, nicméně tímto konečnou odpověď pouze oddálil, neboť je jasné, že se podobná věc před ESLP dostane dřív nebo později znovu.
Rozhodnutí ve věci Lee v. Ashers Baking Co. je velmi zajímavé, nejen díky jeho možnému významu pro zpřísnění nároku při podáních k ESLP, ale rovněž i pro jeho význam ve světle probíhající diskuse o otázkách svobody a rovnosti.
<p><a class="text-note" href="#link-note-1" id="note-1" name="" title="">[1]</a> <a href="https://www.supremecourt.gov/opinions/17pdf/16-111_j4el.pdf">https://www.supremecourt.gov/opinions/17pdf/16-111_j4el.pdf</a></p>
[2] https://hudoc.echr.coe.int/eng#{%22appno%22:[%2218860/19%22],%22itemid%22:[%22001-214966%22]}
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




