V předchozím článku bylo poukázáno na to, že tresty a jejich délky u odsouzených parafilních a neparafilních sexuálních delikventů jsou relativně podobné. Toto zjištění bylo stěžejní pro třetí a zároveň finální část analýzy 45 rozsudků krajských soudů České republiky z důvodu, že pro její účely byla vytvořena vlastní typologie pachatelů a skutečnost sexuální odchylky, proto nemusela být při tvorbě skupin pachatelů zohledněna.
Typologie byla inspirována zjednodušenou typologií obsaženou v příspěvku od Spilkové a Brichcína. Bylo tak dohromady vytvořeno pět skupin pachatelů, které posloužily pro přehled trestů uložených v těchto skupinách co do podobných znaků provedení trestného činu znásilnění osob mladších patnácti let (dále jen „dětí“). [1]
Předmětné znaky provedení znásilnění byly zohledněny v souladu s poskytnutým vzorkem rozsudků (Obrázek č. 1).
| Znaky provedení znásilnění | |
| A | osahávání oběti |
| B | nepeneterativní styk |
| C | penetrativní styk |
| D | autorita pachatele/ bezbrannost oběti |
| E | násilí na oběti |
| F | fyzický/verbální odpor oběti |
| G | rezignace oběti |
| H | pachatel jednání po projevení nelibosti oběti zanechal |
| I | pachatel s jednáním i přes projevenou nelibost oběti pokračoval |
Obrázek č. 1
Každá skupina by proto měla obsahovat relativně podobné tresty a jejich délky, jelikož se bude jednat o případy vykazující podobný způsob provedení znásilnění. Vyskytl-li se případ, jenž i přes příbuznost znaků vykazoval určité nuance, byl podroben analýze a skrze soudní odůvodnění došlo k posouzení, zda se jednalo o přiměřený trestv souladu s individualizací trestů. Jakmile bylo v závěru rozsudkům přiřazeno jednání obsahující jednotlivé druhy provedení, pomocí četnostní tabulky byla vytvořena vlastní typologie pachatelů dle způsobu provedení jejich skutku (Obrázek č. 2).[2]
| Pachatel | BD (H/I) | BE/FI (D/G) | BE/FH | CD | CFI (D/E) |
| Četnost zastoupení (celkem) | 17 x | 12 x | 4 x | 7 x | 5 x |
Obrázek č. 2
Skupina pachatelů BD (H/I)
charakteristika: nepenetrativní pohlavní styk (osahávání těla oběti, nucená masturbace a orální uspokojení pachatele, masturbace pachatele nad obětí, poskytování orálního styku oběti, zasouvání prstů do genitálií oběti, osahávání přirození, tření údu v oblastí genitálií oběti), nepoužití násilí, zneužití autoritativního postavení pachatele, důvěra oběti, zneužití bezbrannosti oběti ve smyslu jejího nízkého věku, převaha pachatelů pokračujících ve sledovaném sexuálním jednání i přes projevenou nelibost oběti.
BD pachatelé byli oproti jiné skupině pachatelů trestání nejmírněji, jelikož s obětí nevykonali penetrativní styk a nedonutili dítě k sexuální interakci násilím. Z celkem sedmnácti pachatelů typu BD osm z nich odcházelo s podmíněným trestem odnětí svobody. Ve zbylých případech se délky nepodmíněných trestů odnětí svobody pohybovaly od čtyř do devíti let a osmi měsíců (Obrázek č. 3).
| BD (H/I) skupina pachatelů | |
| Podmíněný trest odnětí svobody |
|
| 1. případ | 3 roky TOS + 5 let zkušební doba |
| 2. případ | 3 roky TOS + 5 let zkušební doba |
| 3. případ | 3 roky TOS + 5 let zkušební doba |
| 4. případ | 3 roky TOS + 5 let zkušební doba |
| 5. případ | 3 roky TOS + 5 let zkušební doba |
| 6. případ | 2 roky + 4 měsíce zkušební doba |
| 7. případ | 2 roky a 6 měsíců + 3 roky zkušební doba |
| 8. případ | 2 roky a 6 měsíců + 4 roky zkušební doba |
| Nepodmíněný trest odnětí svobody |
|
| 9. případ | 3 roky a 6 měsíců |
| 10. případ | 3 roky a 6 měsíců |
| 11. případ | 4 roky |
| 12. případ | 4 roky |
| 13. případ | 5 let |
| 14. případ | 6 let |
| 15. případ | 7 let |
| 16. případ | 9 let |
| 17. případ | 9 let a 8 měsíců |
Obrázek č. 3
Co se týče důvodnosti zaměření se na nejdelší tresty v případě 14., 15., 16., 17., bylo tak učiněno zejména v porovnání s nejčastěji se opakujícím trestem odnětí svobody v případě nepenetrativního styku, ve kterém se objevuje znak násilí a fyzického odporu oběti. Z osmi případů byl uložen pachatelům skupiny BE/FI (D/G) trest odnětí svobody v délce pěti let a pěti a půl roku, dohromady ve čtyřech případech.
Případ 14.
Domnívám se, že délka trestu se odvíjela od opakujícího se provedení trestného činu na oběti a také z důvodu negativního dopadu, kterým byla oběť postihnuta. Bohužel se však jednalo konkrétně o zjednodušený rozsudek, ve kterém nebylo obsaženo soudní odůvodnění. Vyvozuji však, že pachatelem nebyla s největší pravděpodobností deviantní osoba, jelikož pachateli nebylo uloženo ochranné sexuologické léčení.
Případ 15.
V předmětném případě nebyla pachatelem deviantní osoba. Důvodem vyšší trestní sazby bylo způsobení zvlášť těžké újmy osobě, která již v inkriminované době trpěla mentálním a intelektovým deficitem. U oběti se vyvinula posttraumatická stresová porucha.
Případ 16.
Důvodnost výše trestu spočívá především v povaze individuálního případu. Konkrétně se jednalo o deviantního pachatele – v předchozím článku zmíněného „krále pedofilů“. Soud by s největší pravděpodobností pachateli uložil daleko vyšší trest, nicméně tento se ke svému jednání doznal a aktivně v trestním řízení spolupracoval, což soud posoudil jako polehčující okolnosti.
Případ 17.
Posledním pachatelem je pedofilní děda oběti, který znásilňoval svou vnučku, a zneužíval tak svého autoritativního postavení a bezbrannosti oběti v důsledku jejího nízkého věku, kdy vnučka nerozuměla povaze pachatelova jednání. V případu se sice objevila polehčující okolnost doznání pachatele, kterou soud ve svém odůvodnění zohlednil, nicméně v rámci rozhodnutí soud nemohl opomenout to, že pachatel se již dvakrát v minulosti dopustil sexuální recidivy, konkrétně pohlavního zneužívání. Soud explicitně vyslovil, že skutečnost sexuální recidivy a neponaučení pachatele vede k závěru vyšší délky trestu.
Skupina pachatelů BE/FI (D/G)
charakteristika: nepenetrativní pohlavní styk, použití násilí vůči oběti, starší oběti než u předchozí skupiny BD (H/I), které rozuměly povaze pachatelova jednání a aktivně se mu fyzicky bránily nebo vykazovaly verbální odpor, či při dlouhodobém a opakovaném sexuálním násilí postupně rezignovaly a pachateli se podvolily; výskyt autoritativního postavení pachatele, pachatel pokračoval v jednání i přes projevenou nelibost oběti
Tresty oproti skupiny BD (H/I) byly vzhledem k prvku násilí přísnější. Z celkem devatenácti případů bylo jen třem pachatelům uloženo podmíněné odsouzení. Ve zbylých případech se nepodmíněné tresty pohybovaly v délce od třech let do osmi let odnětí svobody (Obrázek č. 4).
| Skupina pachatelů BE/FI (D/G) | |
| Podmíněný trest odnětí svobody |
|
| 1. případ | 2 roky a 9 měsíců TOS+ 4 roky zkušební doba |
| 2. případ | 2 roky TOS + 4 roky zkušební doba |
| 3. případ | 3 roky TOS + 5 let zkušební doba |
| Nepodmíněný trest odnětí svobody |
|
| 4. případ | 3 roky TOS |
| 5. případ | 3 roky a 9 měsíců |
| 6. případ | 5 let |
| 7. případ | 5 let |
| 8. případ | 5 let |
| 9. případ | 5 let a 6 měsíců |
| 10. případ | 5 let a 6 měsíců |
| 11. případ | 6 let a 6 měsíců |
| 12. případ | 8 let |
Obrázek č. 4
Konkrétně bude cíleno na nejnižší podmíněné tresty odnětí svobody v případu 1., dále na nejnižší nepodmíněný trest odnětí svobody v případu 4. a dále na nejpřísnější trest v případě 12.
Případ 1.
V případě prvního pachatele se jednalo o dohodu o vině a trestu, která postrádala část odůvodnění.
Případ 4.
Po vyhodnocení všech okolností soud shledal při ukládání trestu u tohoto nedeviantního pachatele důvody pro mimořádné snížení trestu, i přestože se pachatel ke svému činu nepřiznal. Stanovil mu nepodmíněný trest odnětí svobody v délce tří let za předmětný skutek, kdy svou nevlastní dceru po několik let nutil k dráždění penisu, zatímco on ji dráždil jazykem na přirození a opakovaně osahával. Byl usvědčen především výpovědí nezletilé a také listinným důkazem v podobě facebookové komunikace přes zprávy.
Případ 12.
Pachatel nejpřísněji trestaný ve skupině BE/FI (D/G) byl usvědčen z několika trestných činů a dosouzen zjednodušeným rozsudkem. Jeho trestněprávní jednání naplňovalo svou povahou znaky několika trestných činů, a to zločinu znásilnění, přečinu ohrožení výchovy dítěte, přečinu šíření pornografie, přečinu výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií, přečinu zneužití dítěte k výrobě pornografie, zločinu vydírání a zločinu sexuálního nátlaku. S největší pravděpodobností se jednalo o deviantního pachatele, jelikož mu byla v rozsudku uložena ochranná sexuologická léčba v ústavní formě.
Skupina pachatelů BE/FH
charakteristika: nepenetrativní pohlavní styk, použití násilí, fyzický/verbální odpor oběti, pachatel jednání po projevení nelibosti oběti zanechal
Tuto skupinu zastupují čtyři pachatelé, z čehož jednomu z nich byla uložena podmínka. Dalším pachatelům byl vyměřen nepodmíněný trest v délce od tří do sedmi let (Obrázek č. 5)
| Skupina pachatelů BE/FH | |
| Podmíněný trest odnětí svobody |
|
| případ 1. | 3 roky TOS+ 5 let zkušební doba |
| Nepodmíněný trest odnětí svobody |
|
| případ 2. | 3 roky |
| případ 3. | 4 roky |
| případ 4. | 7 let |
Obrázek č. 5
Určení, zda byly tresty mírnější než v případě skupiny BE/FI (D/G), je vzhledem k menšímu výzkumnému vzorku těžší zodpovědět, a právě z toho důvodu podchytím všechny čtyři předmětné případy.
Případ 1.
Po zhodnocení důkazů soud dospěl k podmíněnému odsouzení zejména z důvodu polehčující okolnosti ve formě doznání pachatele, jednorázového provedení pod vlivem střední opilosti, kdy u pachatele došlo k odbrzdění morálních zábran, a konstatování, že vzhledem k povaze provedení skutku by bylo uložení nepodmíněného trestu příliš přísné.
Případ 2.
Soud v odůvodnění konstatoval, že je na místě uložit pachateli trest odnětí svobody pod dolní hranicí trestní sazby vzhledem k okolnostem případu, neboť od skutku upustil v situaci, kdy oběť vykazovala známky odporu. Přihlédl také k doznání se pachatele a k tomu, že se jednání dopustil ve stavu zmenšené příčetnosti, jelikož došlo k zjištění výskytu kombinované pedofilie s fetišistickými rysy, jejíž přítomnost si pachatel nemusel uvědomovat.
Případ 3.
Soud uložil pachateli trest pod dolní hranici trestné sazby vzhledem k jeho duševnímu stavu, ve kterém jeho ovládací schopnosti byly do jisté míry sníženy vzhledem ke zjištěné pedofilní odchylce.
Případ 4.
Důvod delšího trestu odnětí svobody spočívá zejména v tom, že se trestné činnosti dopouštěl dlouhou dobu v celkové délce pěti let a mnoha dílčími útoky zároveň.
Skupina pachatelů CD
charakteristika: penetrativní pohlavní styk (vaginální/anální) s obětí, využití autoritativního postavení dospělé osoby či osoby blízké, anebo využití bezbrannosti oběti ve smyslu jejího nízkého věku; nekladení odporu oběti
V mém výzkumném vzorku byla tato skupina zastoupena pěti pachateli. Ani jednomu z nich nebyl uložen podmíněný trest odnětí svobody. Nepodmíněný trest odnětí svobody se vyskytoval v délce čtyř až osmi let (Obrázek č. 6)
| Skupina pachatelů CD | |
| Nepodmíněný trest odnětí svobody |
|
| případ 1. | 4 roky |
| případ 2. | 5 let |
| případ 3. | 6 let |
| případ 4. | 7 let |
| případ 5. | 8 let |
Obrázek č. 6
Zpravidla by tito pachatelé měli být trestání přísněji než v případě skupiny BD, pro niž byl charakteristický nepenetrativní způsob provedení znásilnění, a právě z toho důvodu se nezaměřím na případy, ve kterých byla délka trestu delší šesti let, jako tomu bylo v případě skupiny BD. Cíleně analyzuji z hlediska odůvodnění rozsudky, ve kterých byl stanoven trest mírnější.
Případ 1.
V předmětném případě otec za použití omamné látky, konkrétně nitrožilní aplikací nezjištěného množství pervitinu, znásilnil svou nezletilou dceru. Soud však v odůvodnění uvedl, že vzhledem k poměrům pachatele lze dosáhnout nápravy i trestem kratšího trvání a snížil trest odnětí svobody pod dolní hranici, jelikož pachatel prohlásil svou vinu, a také z důvodu těžké nemoci pachatele, kdy pachateli byla diagnostikována akutní myeloidní leukémie bez vyzrávání.
Případ 2.
Dle závěru soudu by mírnější trest vzhledem k opakovaní skutku na oběti nepřicházel v úvahu a k dosažení účelu trestu je postačující uložení trestu odnětí svobody při samé spodní hranici trestní sazby.
Skupina pachatelů CFI (D/E)
charakteristika: penetrativní pohlavní styk, použití násilí, pachateli oběť kladla odpor, pachatel i přes vážně projevený nesouhlas oběti ve svém jednání pokračoval až do dokonaného penetrativního styku; okrajový výskyt pachatelů využívající svého autoritativního postavení
Skupinu zastupovalo celkem sedm pachatelů. Ve výzkumném vzorku se objevil jeden podmíněný trest a šest nepodmíněných trestů odnětí svobody v délce od šesti do dvaceti let. Obecně lze říct, že tresty v případě nejzávažnějšího provedení znásilnění jsou relativně podobné. Nachází se zde však jeden nejmírnější a jeden nejpřísnější, kterými se budu blíž zaobírat v souvislosti s jejich odůvodněním (Obrázek č. 7).
| Skupina pachatelů CFI (D/E) | |
| Podmíněný trest odnětí svobody |
|
| 1. případ | 3 roky TOS + 4 roky a 6 měsíců zkušební doba |
| Nepodmíněný trest odnětí svobody |
|
| 2. případ | 6 let |
| 3. případ | 7 let |
| 4. případ | 7 let |
| 5. případ | 7 let |
| 6. případ | 7 let |
| 7. případ | 20 let |
Obrázek č. 7
Případ 1.
Pachatel provedl penetrativní pohlavní styk pod vlivem alkoholu na dítěti i přes jeho fyzický i verbální odpor. Polehčující okolností v tomto případě bylo, že obžalovaný spáchal čin na oběti ve věku blízkém věku mladistvým, dále pachatel napomáhal při objasnění své trestné činnosti a svého jednání upřímně litoval. Při ukládání trestů sehrála roli i zmenšená příčetnost pachatele v inkriminovaném čase z důvodu požití alkoholu a bylo přihlédnuto k jeho rodinným a osobním poměrům s dostatečným odůvodněním naděje na normalizaci života pachatele stejně jako oběti.
Případ 7.
V předmětném rozsudku byl odsouzen již výše zmíněný pedofil, který hledal své oběti na dětském hřišti, ze kterého odváděl především chlapce. V jednom z případů se pokusil zabít dítě, které mu vzdorovalo a volalo o pomoc. Soud zvažoval uložení výjimečného trestu, ovšem nebyly pro nej splněny podmínky. Nápravu pachatele soud zvážil jako obzvláště ztíženou a s ohledem na riziko opakování sexuálně nekonformního jednání vůči sexuálně nazrálým objektům s agresivní komponentou uložil pachateli rovněž psychiatricko-sexuologické ochranné léčení v ústavní formě.
Po přečtení všech odůvodnění zdánlivě vyčnívajících případů s ohledem na jejich uložené délky trestů jsem zhodnotila ve všech případech jejich přiměřenost. Jestliže se napříč skupiny objevil velmi mírný trest v podobně podmínky, a naopak velmi tvrdý nepodmíněný trest odnětí svobody například v délce dvaceti let, musela jsem pochopit okolnosti případu a poměry pachatele k činění závěrů. S poukazem na pouhý způsob provedení a trest je rozhodnutí možná zarážející, ovšem po rozvedení a vysvětlení rozsudku skrze odůvodnění se dle mého jeví jako přiměřené a především odůvodněné.
Myslím si, že hodnotit tresty jako mírné u jakéhokoliv trestného činu je neprobádaná oblast a účastnit se takových diskuzí mohou opravdu jen ti, kteří mají jasné a podložené informace ohledně rozhodovací praxe, nikoliv pouhý přehled výseče rozsudků, představu či v tabulce vypsané holé tresty. Adekvátním způsobem, jak pomeřit stav rozhodovací praxe, může být komparace výsledků analýzy rozsudků dvou skutkových podstat obdobné typové závažnosti. Příkladem může být mnou zkoumaná kvalifikovaná skutková podstata dle § 185 odst. 3 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“) komparovaná s trestným činem těžkého ublížení na zdraví dítěte dle §145 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku, případně je možností provést komparaci výsledků s písmenem b) nebo c) v rámci analyzovaného ustanovení § 185 odst. 3 trestního zákoníku.
Jestliže bych zmíněnou komparaci provedla, dovolila bych si činit na samotném konci práce závěry ohledně mírnosti, nebo naopak tvrdosti trestání. V případě mého výzkumného vzorku si však dovoluji tvrdit, že soudy rozhodly vždy přiměřeně a v rámci rozdělené typologie pachatelů dle závažnosti způsobu provedení trestněprávního jednání spravedlivě. Z toho důvodu by nebylo důvodné a v rámci informací v mé dispozici ani možné kritizovat trestní sazby zakotvené v trestním zákoníku či samotné soudní rozhodování.
Měla-li bych uzavřít svou práci vlastním závěrem, v rámci svého výzkumného vzorku si dovozuji tvrdit, že podmíněné tresty nejsou u opravdu zhýralých skutků pachatelů běžnou praxí. Šokující případy uváděné v médiích, za které byly pachatelům uloženy směšně nízké tresty nebo podmínky, se ani v jednom z případů neobjevily.
Nutno podotknout, že publikované výsledky a závěry z nich vzešlé, jsou ovlivněny a pohybují se v intencích výzkumného materiálu, který byl poskytnut na základě spolupráce krajských soudů ČR.
Spilková, J., Brichcín, S. Pachatelé pohlavního zneužívání u dětí. In: Násilí na dětech „Násilí nezná hranice, ale zanechává stopy.“. Sborník z 2. národní a I. Středoevropské konference konané pod záštitou veřejného ochránce práv. Praha: Humanitas-Profes, 2003, 35.[1]
Přiměřeným trestem se pro účely mé práce rozuměl trest, který je sice přísnější nebo mírnější, než tresty objevující se v rámci stejné skupiny pachatelů vykazující podobné znaky způsobu provedení znásilnění, ovšem odlišný přístup soudního rozhodnutí spočívá v odůvodněném přihlédnutí k polehčujícím nebo přitěžujícím okolnostem daného případu v souladu s individualizací trestů.[2]
Diskuze k článku ()