trestní zákoník

Na zdánlivě jasné téma – trestní odpovědnost statutárních orgánů se dnes podíváme jiným úhlem pohledu.

Praha 11. června (ČTK) - Policie pravděpodobně získá snadnější přístup do rejstříku trestů a evidence přestupků. Umožnit to má Senátem schválená novela, která upravuje pravidla přeshraničního předávání informací policií v EU kvůli prevenci a potírání trestné činnosti.

Brno 10. června (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh Nejvyššího správního soudu na zrušení části zákona o auditorech. Zákon stanovuje, že pokud auditorská společnost čelí trestnímu stíhání pro úmyslný trestný čin, Komora auditorů ČR jí pozastaví výkon činnosti. Pozastavení platí až do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, jímž stíhání skončí.

Praha 30. května (ČTK) - K omezení počtu vězňů, snížení recidivy i k úsporám státního rozpočtu by měly pomoci širší změny trestního práva, které dnes schválila Sněmovna. Vládní novela trestního zákoníku dává větší přednost alternativním trestům včetně peněžitých a některé činy částečně dekriminalizuje.

Brno 29. května (ČTK) - Slovák Daniel Madarász odsouzený za to, že shodil z hradeb Špilberku německého turistu, neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu. Za pokus o vraždu si tak s konečnou platností odpyká 10,5 roku ve vězení.

JUDr. Lucie Hrdá je známou českou advokátkou, která se ve své praxi dlouhodobě věnuje problematice sexualizovaného domácího násilí. O tom, zda byly změny v trestání sexualizovaného násilí nutné nebo jen aktivisticky vynucené, bude podrobněji hovořit již koncem května na kongresu Právní prostor.

Přestože existuje obecné povědomí o povinnosti oznámit či překazit trestný čin, setkávám se v praxi s některými rozšířenými omyly u profesí, které se z povahy své práce s trestnou činností setkávají. Tyto zkušenosti mne přivedly k sepsání tohoto článku, který shrnuje klíčové zásady a upozorňuje na některé možné chyby v posouzení. Navíc má za cíl upozornit na změny, které nastaly v rámci úpravy trestního zákoníku ohledně sexuálního násilí.

V nové epizodě Právních kontroverzí se Petr Agha vydává s Tomášem Sokolem na cestu napříč proměnami trestního práva, které zdaleka nejsou jen technickou úpravou paragrafů. Každá změna v této oblasti totiž zároveň říká něco hlubokého o společnosti, o jejích hodnotách, obavách i ambicích.

Vláda předložila dne 19. 11. 2024 Poslanecké sněmovně poměrně rozsáhlou novelu zákona č. 40/20009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“), která má navázat na evropské trendy a modernizovat trestní právo, zejména pak v oblasti ukládání trestních sankcí. Novela v prosinci minulého roku prvním čtením v Poslanecké sněmovně a v dalším čtení se očekává vypjatá diskuse kolem velkého množství pozměňovacích návrhů.

Služební poměr státních zaměstnanců je upraven zákonem č. 234/2014 Sb., o státní službě, který stanoví pravidla pro vznik, průběh a ukončení služebního poměru. Jedním ze způsobů ukončení služebního poměru je jeho zrušení ve zkušební době, což je specifický institut umožňující oběma stranám – služebnímu orgánu i státnímu zaměstnanci – ukončit služební poměr rychle a bez složitých procedur. Podle § 74 odst. 1 písm. f) zákona o státní službě může být služební poměr zrušen „z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu“.