Odmítnutí při silniční kontrole
aneb "odmítačka" jako přestupek odmítnutí podrobit se kompletnímu lékařskému vyšetření ke zjištění ovlivnění alkoholem či jinou návykovou látkou při řízení vozidla.
aneb "odmítačka" jako přestupek odmítnutí podrobit se kompletnímu lékařskému vyšetření ke zjištění ovlivnění alkoholem či jinou návykovou látkou při řízení vozidla.
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) konstatoval rozsudkem z 27. 6. 2024 v řízení o stížnosti S. Zadeha proti České republice, že trváním vazby u nenásilného činu v délce 2 let 3 měsíců a 2 dnů došlo její délkou k porušení práva na svobodu s tím, že každý má právo být souzen v přiměřené lhůtě nebo propuštěn.
Programy zacházení jako prvky nápravy odsouzených se v České republice praktikují již více než patnáct let. Nejprve vznikala celá řada kurzů věnovaná konkrétním aktivitám. Postupem času však projekty začaly cílit na specifické skupiny odsouzených.
Praha 23. září (ČTK) - Za to, že svou činností rozložili kapelu Pražský výběr a zavinili zákaz jejich veřejného vystupování, dostali dnes bývalí příslušníci Státní bezpečnosti (StB) Jiří Karásek a Václav Sklenář dvouleté podmíněné a peněžité tresty.
Praha 23. září (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti dnes poslalo vládě novelu trestního zákoníku a dalších trestních předpisů. Navržené změny spočívají v podpoře ukládání alternativních trestů, v úpravě trestání drobné kriminality či v částečné dekriminalizaci a legalizaci samopěstování i držení konopí.
Před více než padesáti lety roku 1972 v brazilském São Paulu přišel Mario Ottoboni, významný právník a novinář, s novou metodou na poli vězeňství tak potřebnou právě v kontextu brazilského vězeňského systému.
Karviná 18. září (ČTK) - Okresní soud v Karviné dnes z vězení podmínečně propustil Jaromíra Lukeše odsouzeného k 22 letům za rasově motivovaný žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově v roce 2009.
Nejen díky kauze Dozimetr rezonuje ve společnosti téma týkající se provokace k trestnému činu, a to nikoli pouze provokace ze strany bezpečnostních složek, ale i provokace soukromými osobami, jednajícími např. na popud policejního orgánu.
Současná kriminalistická, resp. trestně-právní teorie i praxe ve značné míře předjímá, že identifikace pachatelů trestných činů podle analýzy DNA je víceméně neomylná, přičemž této kategorii důkazů je přikládán klíčový význam. Co když je to ale jinak?
Nejen díky kauze Dozimetr rezonuje ve společnosti téma týkající se provokace k trestnému činu, a to nikoli pouze provokace ze strany bezpečnostních složek, ale i provokace soukromými osobami, jednajícími např. na popud policejního orgánu.