Analýza rozsudků krajských soudů ČR, část III.: Mírné a nespravedlivé tresty za znásilnění dětí?
Medializované případy, kdy pachatel odešel od soudu „pouze s podmínkou“, prohlubují veřejné mínění ohledně nespravedlivých a mírných trestů a vedou až k narušení důvěryhodnosti české justice. Je dostačující poukazovat na ty případy, které mají za úkol především šokovat čtenáře, ale zároveň jsou oproštěny od skutkových okolností případů, které jsou v souladu s individualizací trestů neodmyslitelně spojeny?
V předchozím článku bylo poukázáno na to, že tresty a jejich délky u odsouzených parafilních a neparafilních sexuálních delikventů jsou relativně podobné. Toto zjištění bylo stěžejní pro třetí a zároveň finální část analýzy 45 rozsudků krajských soudů České republiky z důvodu, že pro její účely byla vytvořena vlastní typologie pachatelů a skutečnost sexuální odchylky, proto nemusela být při tvorbě skupin pachatelů zohledněna.
Typologie byla inspirována zjednodušenou typologií obsaženou v příspěvku od Spilkové a Brichcína[1]. Bylo tak dohromady vytvořeno pět skupin pachatelů, které posloužily pro přehled trestů uložených v těchto skupinách co do podobných znaků provedení trestného činu znásilnění osob mladších patnácti let (dále jen „dětí“).
Předmětné znaky provedení znásilnění byly zohledněny v souladu s poskytnutým vzorkem rozsudků (Obrázek č. 1).
Znaky provedení znásilnění
A
osahávání oběti
B
nepeneterativní styk
C
penetrativní styk
D
autorita pachatele/ bezbrannost oběti
E
násilí na oběti
F
fyzický/verbální odpor oběti
G
rezignace oběti
H
pachatel jednání po projevení nelibosti oběti zanechal
I
pachatel s jednáním i přes projevenou nelibost oběti pokračoval
Další články
Obdržení daňového dokladu a uplatnění odpočtu daně
V prvním čtvrtletí roku 2026 vydaly Soudní dvůr a Tribunál Evropské unie dvě rozhodnutí, která se dotýkají téhož praktického problému: zda lze uplatnit nárok na odpočet DPH ve zdaňovacím období, v němž plátce přijal zdanitelné plnění, avšak daňový doklad obdržel až později.
Zločiny sportovních fanoušků
Strhnout divákovi klubovou šálu soupeře může na fotbalovém stadionu během utkání působit jako neškodná legrace. Trestní zákoník však takové jednání vykládá mnohem přísněji. Jako zločin loupeže s odnětím svobody na dvě léta až deset let.[1]
Odpovědnost zaměstnanců za škodu při hackerských a phishingových útocích: kde leží hranice?
Kybernetické útoky v dnešním světě bohužel již nejsou otázkou „zda“, ale „kdy“.
Problém zneužití zranitelností nultého dne a možnosti jeho řešení nástroji mezinárodního práva veřejného
Jaké jsou možnosti mezinárodní spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti při řešení problému zneužití zranitelností nultého dne?
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
