Sociální sítě a veřejný zájem

Text usiluje o základní reflexi jevu nárůstu významu sociálních sítí (jako jednoho z druhů tzv. digitálních platforem) a jejich právní regulace v kontextu veřejného zájmu.

TS
Katedra správní vědy a správního práva, Právnická fakulta Masarykovy univerzity
Sociální sítě
Foto: Shutterstock

Zjednodušeně lze říci, že tento jev je důsledkem přeměny komunikačních prostředků (z běžných podob komunikace na komunikaci online), která vytváří tlak na adaptaci právní úpravy v mnohých oblastech. Pro oblast sociálních sítí pak platí, že tyto digitální platformy začínají čím dál více plnit funkci jakéhosi nového veřejného prostoru, který je jimi fakticky spravován (zejména v podobě obsahové regulace). Veřejný prostor (v jeho běžném, "offline" významu) je ovšem tradičně spojen s jistou podobu veřejnoprávní regulace, respektive s určitým veřejným zájmem. Zdá se, že obdobně je tomu také v případě nejvlivnějších sociálních sítí. Text v této souvislosti zkoumá možné souvislosti sociálních sítí a veřejného zájmu a zejména argumentuje, že dosavadní fungování nejvlivnějších sociálních sítí nasvědčuje potřebě určité (dodatečné) právní reflexe. V základní rovině jsou v textu předestřeny také některé z možných regulatorních přístupů.

Úvod

Uvádí se, že se nacházíme v době přeměny komunikačních prostředků. Zatímco dříve používané komunikační prostředky ustupují, jejich místo zaujímá internet a různé formy digitální komunikace.[1] Tato změna přitom probíhá velmi rychle a právo na ni, jak je mu do značné míry vlastní, nestačí reagovat.[2] Významným projevem této změny jsou různé digitální platformy, zejména sociální sítě, na kterých se odehrává stále více soukromých i veřejných interakcí, přičemž právě se sociálními sítěmi je spojena řada otázek, včetně otázek právních.

Již delší dobu zaznívají v literatuře obavy z rizik obsahové regulace (neboli cenzury[3] či v širším smyslu filtrace[4]) projevů na sociálních sítích.[5] Tato obava je spojována s narůstajícím významem sociálních sítí jako novodobých veřejných fór (na která se přesouvá významná část veřejné, zejména politické diskuse)[6] či jako novodobých zdrojů informací.[7], [8]

Rostoucí význam sociálních sítí pak představuje zřetelnou výzvu pro pojetí a ochranu práv jednotlivců v tomto novém prostoru (zejména svobody projevu[9] a s tím související otázku (podoby a míry) ingerence státu ve vztahu k sociálním sítím.

Obecně lze říci, že určitá forma regulace obsahu sociálních sítí se zdá být nevyhnutelná, což souvisí již s vyloučením absolutní neomezitelnosti svobody projevu.[10] Její potřeba plyne jednak z povinností ukládaných právní úpravou směrem k odstraňování protiprávního obsahu, směřujících k ochraně veřejného pořádku. Může ale plynout již z legitimních právem chráněných zájmů sociálních sítí, respektive jejich provozovatelů, zejména ze zájmů ekonomických. 

Regulace obsahu prováděná sociálními sítěmi ovšem, jak se zdá, nemusí spočívat pouze v plnění právních povinností či uplatňování určitých obchodních modelů. V posledních letech (zvláště v posledním roce) lze zaznamenat také ovlivňování obsahu sociálních sítí zřetelně motivované veřejným zájmem. Čerstvými příklady tohoto působení mohou být pravidla sociálních sítí regulující projevy v návaznosti na šíření dezinformací týkajících se onemocnění covid-19. Pojetí nejvlivnějších sociálních sítí jako jakýchsi "ochránců veřejného zájmu" je ovšem problematické. Veřejný zájem totiž může sloužit nejen jako východisko pro tuto samoregulaci, ale také v její neprospěch, respektive ve prospěch (veřejno) právní regulace sociálních sítí. Naznačený kontext se pak článek pokouší alespoň v základní rovině přiblížit. 

Sociální sítě a veřejný zájem

Krátce k pojmu veřejný zájem

Veřejný zájem je konceptem, se kterým pracuje řada vědních oborů (ekonomií počínaje a etikou konče). V právní oblasti se veřejný zájem nejzřetelněji vyskytuje jako legální pojem, jakožto jeden z příkladů tzv. neurčitých právních pojmů. Veřejný zájem však má v právu svůj význam také tehdy, pokud není výslovně vyjádřen v pozitivním právu. Lze jej chápat také jako obecné právní východisko, a to v několika rovinách - od východiska základních práv a svobod (a na druhé straně také jejich omezitelnosti), přes širší východisko činnosti (či dokonce samotné existence) tzv. veřejných subjektů a jejich orgánů, až v nejširším smyslu po východisko samotného veřejného práva, respektive právní regulace jako takové.

Pro všechny naznačené významy ovšem shodně platí, že veřejný zájem je obtížné, či spíše nemožné definovat. To pak může vést až k určité skepsi nad obsahem tohoto pojmu.[11] 

Důvodů k této skepsi je vícero. Veřejný zájem souvisí se zájmem soukromým. Situaci ovšem komplikuje, že se nemusí jednat o pojmy obsahově protikladné. V praxi je naopak časté, že realizace soukromého zájmu v důsledku sleduje zájem veřejný či že rozměrem veřejného zájmu je taktéž ochrana subjektivních (individuálních) práv, neboli zájmů soukromých. Veřejný zájem dále jistě není univerzální, nýbrž může kolidovat nikoli pouze se zájmem soukromým, ale taktéž s jiným zájmem veřejným. Stejně tak veřejný zájem (či zájmy) nepochybně není obsahově konstantní. 

Veřejný zájem však přeci jen základním způsobem vymezit lze. Ze své podstaty by veřejný zájem měl být zájmem nikoli individuálním, nýbrž zájmem určité společenské skupiny, neboli zájmem společenským (či potenciálně až celospolečenským).[12] Někdy se v této souvislosti hovoří také o zájmu obecném, respektive všeobecném. Byť pohledy na možné dimenze veřejného zájmu se mohou významně lišit. Jedná se o koncept překvapivě komplikovaný.[13]

Jedná-li se o sociální sítě, rovin veřejného zájmu se nabízí řada. A priori lze veřejný zájem v kontextu sociálních sítí ztotožňovat se zájmem jejich uživatelů, tedy veřejnosti. Také ochrana legitimních (právních) zájmů sociálních sítí je nepochybně rozměrem veřejného zájmu (či jedním z potenciálně kolidujících veřejných zájmů). Ostatně již samotné sociální sítě (jako tzv. online či digitální platformy) lze chápat jako "produkt" veřejného zájmu v podobě technického rozvoje. První rovinou tak mohou být veřejné zájmy, které jsou v kontextu činnosti sociálních sítí "ve hře". Druhou rovinou však může být otázka, kdo má veřejný zájem v kontextu sociálních sítí prosazovat. Jak již bylo naznačeno v úvodu, aktuálně lze identifikovat zřetelné ambice nejvlivnějších sociálních sítí k regulaci svého obsahu (také) z důvodu ochrany veřejného zájmu, a to aniž by se současně jednalo o případy, které plynou z určité právní povinnosti sociálních sítí. 

Regulace obsahu sociálních sítí ve veřejném zájmu 

Přímo realizovanou ochranu veřejného zájmu sociálními sítěmi lze, jak již bylo naznačeno, rozdělit do dvou rovin - obligatorní a fakultativní obsahové regulace. V případě obligatorní regulace jde o právem vyžadovanou regulaci, která směřuje na nedovolené projevy či jiné právem nedovolené chování, ke kterému dochází na sociálních sítích. Tato regulace je logickým důsledkem skutečnosti, že projevy činěné na sociálních sítích mohou kolidovat s jinými právem chráněnými právy, svobodami či jinými veřejnými statky (a v důsledku také s veřejným zájmem),[14] na což státy v principu nemohou nereagovat.[15]

V současném unijním kontextu je tato obligatorní regulace založena na uplatnění mechanismu notice-and-takedown.[16]

Jako problematičtější se ovšem jeví případy, kdy dochází k regulaci obsahu sociálních sítí ve veřejném zájmu fakultativně, tedy bez zřetelné návaznosti na existenci přímé právní povinnosti k této regulaci. Zřejmě dosud nejvýznamnějším případem takového postupu je zrušení twitterového účtu Donalda Trumpa dne 8. 1. 2021 (tedy ještě v době, kdy byl 45. prezidentem Spojených států amerických). Tento krok o několik dní později zdůvodnil Jack Dorsey, ředitel sociální sítě Twitter, na svém twitterovém účtu.[17] Je zde argumentováno zejména mimořádnými okolnostmi a z toho plynoucí potřebou ochrany veřejné bezpečnosti (public safety). Taktéž je zde např. konstatováno, že zrušení předmětného účtu je selháním Twitteru prosazovat zdravou diskusi (healthy conversation).

 S odstupem se přitom jeví, že Trumpovy projevy, pro které mu byl zrušen uživatelský účet, nedosahovaly intenzity projevů, pro které by mohl být (po skončení prezidentské funkce) trestně stíhán či jinak veřejnoprávně postižen. Byť pro úplnost je třeba dodat, že hlavním důvodem jsou zejména velmi široké hranice svobody projevu v americkém právu.[18] Z toho ovšem na druhou stranu plyne závěr, že Twitter (a návazně některé další sociální sítě, na kterých byly Trumpovy účty zrušeny) vůči předmětným projevům uplatnil[19] přísnější nežli právní standard existující ve vztazích jednotlivce a státu. 

Uplatňování přísnějšího než právního standardu při regulaci obsahu sociálními sítěmi (fakticky regulace chování jinak praeter legem) nicméně není ničím ojedinělým, respektive plyne již z obsahu soukromoprávního vztahu mezi sociální sítí a uživatelem, který se řídí určitými smluvními podmínkami.[20] Přísnější regulace obsahu je patrná např. na Zásadách komunity, které tvoří tyto podmínky v rámci sociální sítě Facebook.[21] Tyto podmínky, respektive uživatelská pravidla ve své první části explicitně omezují "násilí a kriminální jednání", současně ovšem v části třetí obsahují regulace "závadného obsahu" (objectionable content). Jednou z kategorií zde identifikovaného závadného obsahu jsou především tzv. nenávistné projevy (hate speech). Ty jsou zásadami komunity definovány jako útoky proti jednotlivcům s určitou skupinovou charakteristikou. Zatímco výčet těchto charakteristik příliš překvapivý není,[22] vymezení "útoku" se již jeví jako velmi široké. Tímto útokem se tak rozumí např. pouhé projevy opovržení (expressions of contempt) či škodlivé stereotypy (harmful stereotypes).[23]

V uvedeném případě může být diskusní, do jaké míry je důraz Facebooku (a obdobně jiných sociálních sítí) na "bezpečné prostředí" odrazem obchodního modelu, zejména snahy neodradit inzerenty "problematickými projevy".[24] Nicméně i kultivaci veřejné diskuse lze přisuzovat určitý veřejný rozměr.[25] Upozornit však lze i na zřetelnější případy "ochrany" veřejného zájmu sociálními sítěmi prostřednictvím formulace uživatelských pravidel, aktuálně zejména v kontextu problematiky dezinformací. Vzhledem k tomu, že dezinformace se ukazují jako fenomén způsobilý ohrozit demokratické právní státy,[26] lze za veřejný zájem považovat také omezení jejich šíření. K tomu sice nedochází výhradně v prostředí sociálních sítí, ale zdá se, že právě sociální sítě jsou k šíření dezinformací zvláště náchylné.[27]

Článek byl publikován v časopise Právník, č. 7, 2021. Pokračování článku dostupné zde.


[1] Srov. např. POKEMPNER, Dinah. Regulating Online Speech: Keeping Humans, and Human Rights, at the Core. In: BRISON, Susan J. a Katharine GELBER (eds). Free Speech in the Digital Age. Oxford University Press, 2019, s. 224.

[2] Dnes již spíše úsměvným příkladem může být, že správní řád výslovně počítá s možností učinit podání správnímu orgánu prostřednictvím dálnopisu (§ 37 odst. 4 spr. ř.), ačkoli provoz dálnopisné sítě byl v ČR ukončen nedlouho po vstupu správního řádu v účinnost.

[3] V jejím obecném smyslu, nikoli nutně smyslu ústavním (srov. čl. 17 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, dále "Listina" či dílo cit. v pozn. 14).

[4] K tomu viz POLČÁK, Radim. Odpovědnost ISP. In: POLČÁK, Radim a kol. Právo informačních technologií. Praha: Wolters Kluwer, 2018, s. 65 an.

[5] V zahraniční literatuře lze odkázat na celou řadu monografií na téma svobody projevu, které ve větším počtu vycházejí zejména v posledních zhruba třech letech. V domácí literatuře viz zejména HANYCH, Monika - PIVODA, Marek. Facebook, Twitter a YouTube jako garanti svobodného projevu? Kritika současného systému notice-and-takedown. Revue pro práva a technologie. 2017, č. 16, s. 177-220.

[6] Srov. např. BRANNON, Valeria C. Free Speech and the Regulation of Social Media Content. Congressional Research Service, 2019, s. 21 an.

[7] Jak plyne např. z výzkumů Pew Research Center z roku 2019, sociální sítě Facebook a YouTube používá zhruba 70 % dospělých Američanů, přičemž řada významných sociálních sítí se pohybuje na úrovni kolem 20 %; viz Share of U.S. adults using social media, including Facebook, is mostly unchanged since 2018. Pew Research Center [online]. c2021, april 10, 2019 [cit. 2021-03-21].

[8] Či případně výzkum posledně zmíněného institutu z roku 2018, dle kterého až 68 % dospělých Američanů konzumovala zprávy na sociálních sítích, přičemž 47 % tak činí občas či často, kdy nejčastěji jsou takto konzumovány zprávy prostřednictvím sociálních sítí Facebook, YouTube a Twitter; viz News Use Across Social Media Platforms 2018: Most Americans continue to get news on social media, even though many have concerns about its accuracy. Pew Research Center [online]. c2021, september 10, 2018 [cit. 2021-03-21].

[9] Ale taktéž práva na informace, k oběma srov. čl. 17 Listiny a čl. 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

[10] Jak např. výstižně konstatoval soudce Oliver Wendel Holmes jr. v rozsudku Nejvyššího soudu ve věci Schenck proti Spojeným státům, 249 U.S. 47 (1919), "[a]ni nejpřísnější ochrana svobody projevu by nechránila člověka, který v divadle nepravdivě křičí hoří a vyvolává paniku."

[11] V tomto směru viz např. UERPMANN-WITTZACK, Robert - TICHÝ, Luboš - TROUP, Tomáš. Veřejný zájem jako klíčový pojem či prázdná floskule. Správní právo. 2020, č. 3, s. 176-188.

[12] PRŮCHA, Petr. Správní právo: obecná část. 8., doplněné a aktualizované vydání. Brno: Doplněk, 2012, s. 55.

[13] K pojmu veřejný zájem v aktuální právní doktríně viz TICHÝ, Luboš - POTACS, Michal (eds). Public Interest in Law. Cambrigde: Intersentia, 2021.

[14] Jak konstatuje Jiří Bartoň ve vztahu svobody projevu k jiným právům a svobodám, "[t]ypicky půjde o kolizi s právem na ochranu cti, dobrého jména či soukromého života. Zároveň se výkon svobody projevu může ocitat v kolizi s ochranou určitých veřejných statků, které jsou chráněny právem veřejným, zpravidla v podobě postihu určitého projevu formou trestných činů či přestupků, resp. správních deliktů" - BARTOŇ, Jiří. Čl. 17 [Svoboda projevu a právo na informace]. In: HUSSEINI, Faisal a kol. Listina základních práv a svobod: komentář. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 15.

[15] Bylo by např. těžko představitelné, pokud by byly akceptovány sociální sítě zaměřené na otevřené vyzývání k násilí k určité společenské skupině, dětskou pornografii či na přípravu teroristických útoků apod. V širším kontextu pak lze odkázat na koncept obranyschopné demokracie ve vztahu k potlačování zejména projevů politického extrémismu (viz ibidem, s. 562 an.).

[16] Podrobněji viz HANYCH, Monika - PIVODA, Marek. Facebook, Twitter a YouTube jako garanti svobodného projevu?, s. 202 an.

[17] Viz vlákno tweetů na uživatelském účtu "jack". In: Twitter [online]. 14. 1. 2021 [cit. 2001-03-21].

[18] K tomu viz zejména rozsudek Nejvyššího soudu ve věci Brandenburg v. Ohio, 395 U.S. 444 (1969).

[19] Aniž by tento krok měl být v tomto textu jakkoli dále hodnocen.

[20] Podrobněji k právnímu vztahu sociálních sítí a uživatelů viz např. HANYCH, Monika - PIVODA, Marek. Facebook, Twitter a YouTube jako garanti svobodného projevu?, s. 194 an.

[21] Viz Facebook [online] [cit. 2021-05-22]. 

[22] Jelikož zhruba odpovídá domácímu antidiskriminačnímu zákonu (srov. § 2 odst. 3 zák. č. 198/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

[23] Proti smluvním podmínkám Facebooku tak potenciálně mohou být projevy, které sice budou společensky nevkusné či nemravné, avšak nikoli protiprávní. Příkladem může být humor, jehož "terčem" jsou osoby se zmíněnou chráněnou charakteristikou; pro některé praktické příklady excesivní regulace obsahu sociálních sítí viz HANYCH, Monika - PIVODA, Marek. Facebook, Twitter a YouTube jako garanti svobodného projevu?, s. 184 an.

[24] Srov. ibidem, s. 190.

[25] Jelikož umožňuje účast širším skupinám osob, které by se této diskuse jinak neúčastnily, viz STARK, Birgit a kol. Are Algorithms a Threat to Democracy? The Rise of Intermediaries: A Challenge for Public Discourse. Governing Platforms. 2020, s. 4.

[26] Srov. např. ibidem, s. 38.

[27] Ibidem.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články