Právní význam emoticonů

Cílem tohoto krátkého pojednání je upozornit na skutečnost, kterou – dovolíme si tvrdit – si možná velká část našich čtenářů při užívání emoticonů vůbec neuvědomuje. Podíváme se na to, zda lze smajlíky v běžné komunikaci užívat neomezeně a takřka „beztrestně“ anebo zda jsou tyto roztomilé emoticony schopny vyvolávat právní následky.

Od doby, kdy Japonec Shigetaka Kurita v roce 1999 naprogramoval první emoji, staly se tyto veselé obrázky bez debaty nedílnou a naprosto běžnou součástí komunikace. Jejich používání má za cíl nahradit běžně užívané výrazy, pomáhají ve zkratce vyjádřit, či zdůraznit pocity pisatele a přenést je adresátovi zprávy. Ačkoliv jsou některé emoticony poměrně významově neutrální, některé mohou být v závislosti na situaci vykládány i poměrně hanlivě.

V době, kdy navíc převládá komunikace skrz sociální sítě a online prostor, může mít užití emoticonů mnohem širší dosah, než vyvolává běžná komunikace mezi dvěma soukromoprávními subjekty. Dokonce není výjimkou, že se právním významem emoticonů zabývají také soudy. Své o tom ví zejména německé soudy, které řešily případ zaměstnance strojírenské firmy, který v rámci soukromé diskuze na sociální síti použil k charakteristice jednoho ze svých nadřízených emoticon „prasečí a opičí hlavy“. Celý případ začal prakticky nevinnou diskuzí pod fotografií zlomené ruky, kdy zaměstnanci komentovali pracovní úraz svého kolegy. Jeden z nich přitom využil zvířecího emoticonu „prasečí a opičí hlavy“, aby tak – nutno říct posměšně – označil jednoho z nadřízených, který měl navíc výrazné, charakteristické črty tváře. Poté, co se o tomto dozvěděl zaměstnavatel, okamžitě ukončil se zaměstnancem, který v tomto významu velice urážlivý emoticon použil, pracovní poměr, a to i přes to, že byl u zaměstnavatele zaměstnán více jak 15 let. Takové posměšné označení jednoho z nadřízených na sociální síti před dalšími zaměstnanci, považoval zaměstnavatel přímo za ponižující.

Dotčený zaměstnanec se však rozhodl bránit a na zaměstnavatele podal žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru. Německý pracovní soud prvního i druhého stupně sice uznal, že urážka nadřízeného skrze emoji „prasečí a opičí hlavy“ byla obzvláště intenzivní, a že obecně není vyloučeno, ukončit se zaměstnancem pracovní poměr právě z důvodu hrubé urážky, avšak rovněž vyhodnotil, že okamžité ukončení nebylo vhodně zvoleným způsobem a místo toho mělo dojít nejdříve k výtce zaměstnanci. Soudy obou stupňů pak shledaly, že s ohledem na dosavadní bezproblémovost daného zaměstnance, který pracoval pro zaměstnavatele více jak 15 let, je třeba zohlednit a vyhodnotit zájem zaměstnance na dalším zaměstnávání jako silnější než zájem zaměstnavatele okamžitě se takového zaměstnance „zbavit“. Použité emoticony zde nepochybně právní následky vyvolaly a nedá se tedy říct, že by se dalo za tyto ikonky jednoduše skrýt. To, co je schopné vyvolat právní následky v psaném anebo mluveném projevu, nelze jednoduše bagatelizovat tím, že místo slova ve snaze vyhnout se následkům, použijeme emoticon.

V podmínkách České republiky jsme dosud podobné případy nezaznamenali, byť se emoticony v soudních případech vyskytují. Jedná se však spíše o situace, kdy vyjádření emocí za pomoci emoticonu bývá pro posouzení právních následků spíše marginální a soudy zkoumají jejich užití v kontextu celého případu. Jinými slovy, používání emoticonů v našich podmínkách dosud nenaznalo takové intenzity, aby takové užití mělo přímo trestněprávní či pracovněprávní důsledky. Vývoj výkladu emotikonů v českém právu pro vás budeme dále sledovat.

Zajímá Vás téma umělé inteligence a práva? Na kongresu Právní prostor 2024 se budeme AI a jejímu vztahu k právu věnovat hned v několika příspěvcích. Program kongresu najdete na adrese https://kongrespravniprostor.cz/.