Průměrný výdělek je jedním ze základních institutů pracovního práva a slouží zejména k výpočtu výše plnění, na která má ze zákona zaměstnanec právo a která nejsou přímou odměnou za vykonanou práci. Problematiku upravují §§ 351 a násl. zákoníku práce (dále jen „ZP“).
Jedním z důvodů, pro které se průměrný výdělek zjišťuje, jsou náhrady za mzdu nebo plat, které zaměstnanci náleží za období, ve kterých práci nevykonává, nicméně která se za výkon práce považují, jako např. překážky v práci na straně zaměstnance či zaměstnavatele, při stanovení příplatků za práci či náhradě za nevyčerpanou dovolenou při skončení pracovního poměru podle § 222 odst. 2 ZP.
Základním stavebním kamenem pro konstrukci výpočtu průměrného výdělku jsou hrubá mzda nebo plat, odpracovaná doba a stanovení rozhodného období, kterým je dle stávající úpravy zásadně kalendářní čtvrtletí předcházející skutečnosti, pro kterou se průměrný výdělek zjišťuje.
Podle § 354 odst. 2 ZP se pak průměrný výdělek zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.
Plánovaná novela ZP obsažená ve sněmovním tisku č. 775, takzvaná flexibilní novela, obsahuje i návrh změny úpravy stanovení rozhodného období ve znění navrhovaného § 360 ZP tak, že „Má-li být průměrný výdělek použit po skončení pracovněprávního vztahu, použije se průměrný výdělek zjištěný naposledy v průběhu trvání pracovněprávního vztahu.“
Změna vůči stávající úpravě pak spočívá v tom, že den, ke kterému se průměrný výdělek zjišťuje nyní, nemusí spadat do doby trvání pracovněprávního vztahu. Nová úprava zavádí pravidlo, že den, ke kterému se průměrný výdělek bude zjišťovat, do doby trvání pracovněprávního vztahu spadat musí.
Situaci ilustruje následující příklad.
Při skončení pracovního poměru k 31.12. vznikne zaměstnanci 1.1. nárok na odstupné. Doposud platí, že průměrný výdělek se pro stanovení výše odstupného počítá z rozhodného období, kterým je podle § 354 odst. 1 ZP předchozí kalendářní čtvrtletí, tedy IV. kvartál.
Vzhledem k nově zavedené podmínce, aby den, ke kterému se průměrný výdělek zjišťuje, spadal do doby trvání pracovněprávního vztahu, bude muset být průměrný výdělek zjišťován již ke dni následujícímu po předchozím čtvrtletí, který zároveň spadá do doby trvání pracovního poměru, tedy v případě skončení pracovního poměru k 31.12. se bude průměrný výdělek zjišťovat již k 1. 10. a rozhodné období bude III. čtvrtletí.
Vzhledem k tomu, že průměrný výdělek se zjišťuje vždy ke dni, který následuje po předcházejícím kalendářním čtvrtletí, tj. k 1.1., 1.4., 1.7. a 1.10., bude platit následující:
- skončí-li pracovněprávní vztah v období od 1. 1. do 31. 3., bude průměrný výdělek zjištěn k 1. 1. a rozhodné období bude IV. kvartál,
- skončí-li pracovněprávní vztah v období od 1. 4. do 30. 6. bude průměrný výdělek zjištěn k 1. 4. za I. kvartál,
- skončí-li pracovněprávní vztah v období od 1. 7. do 30. 9. bude průměrný výdělek zjištěn k 1. 7. za II. kvartál a
- skončí-li pracovněprávní vztah v období od 1. 10. do 31. 12. bude průměrný výdělek zjištěn k 1. 10. za III. kvartál.
Tato úprava reaguje na dosavadní soudní praxi, kdy některá rozhodnutí zohledňovala výkyvy ve výdělku související s koncem roku (vánoční prázdniny, silvestr) a rozhodné období volila odlišně.
Závěrem dodáváme, že novela je ve sněmovně před prvním čtením a obecně se očekává, že bude přijata s účinností od 1. 1. 2025.
Zdroj:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Sněmovní tisk č. 775
Diskuze k článku ()