Pracovnělékařské prohlídky – periodická a mimořádná

Tento článek navazuje na mé dva březnové příspěvky, a sice „Pracovnělékařské prohlídky – jejich druhy a význam“, a dále „Vstupní prohlídka a důsledky jejího neprovedení“.

Periodická prohlídka

Jak periodická, tak mimořádná pracovnělékařská prohlídka, slouží k preventivnímu posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance ve vztahu k práci. Jde-li o povinnost zaměstnavatelů pravidelně vysílat zaměstnance na periodické prohlídky, vyplývá tato z ust. § 11 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče (dále jen „vyhláška PLS“). 

Jejím účelem je zjištění včasné změny zdravotního stavu vzniklé v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce nebo stárnutím organismu, kdy by další výkon práce mohl vést k poškození zdraví posuzovaného zaměstnance, nebo k poškození zdraví jiných osob. Jak je z uvedeného patrné, právní úprava předpokládá, že se zdravotní stav zaměstnance může měnit, a to jak v důsledku výkonu práce, tak v důsledku přibývajících let.

Jak často se periodické prohlídky provádí?

Periodicitu prohlídek stanoví přímo vyhláška PLS, a to v závislosti na kategorizaci prací podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále jen „ZOVZ“) a věku zaměstnance. [1]

Periodická prohlídka se tak provádí u zaměstnanců vykonávajících práci v kategorii první jednou za 6 let, a jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku, jednou za 4 roky. 

Jde-li o zaměstnance v kategorii druhé, provádí se periodická prohlídka jednou za 4 roky, resp. jednou za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku. [2]

Častěji je také třeba provádět periodické prohlídky u kategorie druhé rizikové a kategorie třetí, a to jednou za 2 roky, bez ohledu na věk zaměstnance. 

V kategorii čtvrté pak zaměstnanec navštíví poskytovatele pracovnělékařských služeb každoročně, a to také bez ohledu na jeho věk. 

Pokud zaměstnanec vykonává práci nebo činnost, jejichž součástí je riziko ohrožení zdraví, a současně není-li stanovena kratší lhůta, provádí se periodická prohlídka jednou za 4 roky, resp. jednou za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku. 

Jiná úprava platí v případech stanovených zvláštním právním předpisem či přílohou č. 2 k vyhlášce PLS, jak tomu je např. u noční práce, pro kterou je stanovena dvouletý cyklus provádění periodických prohlídek.[3]

Periodické prohlídky se dále provádějí v případě prací stejného druhu vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud zaměstnavatel provádění těchto prohlídek vyžaduje, případně pokud je stejný druh práce vykonáván na základě těchto dohod opakovaně a součet dob, po které je práce vykonávána, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky.[5][4]

Kdy přesně je nutné periodickou prohlídku provést?

Dnem rozhodným pro stanovení termínu periodické prohlídky je podle ust. § 11 odst. 6 vyhlášky PLS (i) den vydání lékařského posudku na základě:

• vstupní prohlídky;
• mimořádné prohlídky provedené z důvodu, že (i) při pracovnělékařské prohlídce byla zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je lhůta pro provedení periodické prohlídky, nebo že (ii) výkon práce byl přerušen na dobu delší než 6 měsíců;
• periodické prohlídky, pokud dosavadní lékařský posudek pozbyl platnosti; 

nebo (ii) den započetí výkonu práce stejného druhu poprvé sjednaného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Periodickou prohlídku lze v souladu s ust. § 43 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen „ZSZS“) provést nejdříve 90 dnů před koncem platnosti dosavadního lékařského posudku, jehož časová platnost, resp. lhůta k provedení další periodické prohlídky, se nemění, ledaže posuzující lékař zjistí změnu zdravotního stavu vedoucí k vydání lékařského posudku se závěrem o dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou, která je stanovena poprvé. Pokud bude v lékařském posudku uveden závěr o zdravotní způsobilosti posuzované osoby nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou, která je v lékařském posudku vydaném pro stejný účel uvedena opakovaně, bude lékařský posudek platný po celou dobu, na kterou byl vydán. Teprve dnem, kdy skončí platnost tohoto posudku, nastanou právní účinky lékařského posudku nového; nedochází tak ke zkrácení intervalu periodických prohlídek. [6]

Devadesátidenní interval před koncem platnosti dosavadního lékařského posudku umožňuje zaměstnavateli včasné splnění jeho povinností – poskytovatel pracovnělékařských služeb a jiní poskytovatelé zdravotních služeb mají prostor pro provedení potřebných lékařských vyšetření, aniž by se výsledky těchto vyšetření staly nepoužitelnými.[7]

Mimořádná prohlídka

Nastane-li v průběhu pracovního poměru potřeba provést lékařskou prohlídku nad rámec periodických prohlídek, je třeba využít institutu mimořádné prohlídky zakotvené v ust. § 12 vyhlášky PLS. 

Mimořádná prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek. Mimořádná prohlídka se provádí i v případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.[8]

Případy, kdy je nutné provést mimořádnou prohlídku

Podle ust. § 55 odst. 1 písm. e) ZSZS může o provedení mimořádné prohlídky požádat zaměstnavatele sám zaměstnanec, zaměstnavatel je však oprávněn vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku i z vlastní vůle, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci, a to podle ust. § 55 odst. 2 ZSZS.[10][9]

Mimořádná prohlídka se provádí také v případě, že ji nařídil orgán ochrany veřejného zdraví podle ZOVZ nebo v dalších případech stanovených ust. § 12 odst. 2 vyhlášky PLS:[11]

• pokud to v daném období vyžaduje zdravotní náročnost konkrétních pracovních podmínek,
• došlo ke zhoršení pracovních podmínek ve smyslu zvýšení míry rizika u rizikového faktoru, k němuž již byla posuzována zdravotní způsobilost zaměstnance,
• bylo opakovaně zjištěno překročení limitní hodnoty ukazatelů biologického expozičního testu, popřípadě na základě závěrů jiných vyšetření prováděných za účelem sledování zátěže organizmu působením rizikových faktorů pracovních podmínek,
• byla při pracovnělékařské prohlídce zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je lhůta pro provedení periodické prohlídky, nebo
• byl výkon práce přerušen:
  1. z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů, s výjimkou výkonu práce v kategorii první podle ZOVZ a nejde-li o práci nebo činnost, jejíž součástí je riziko ohrožení zdraví nebo nestanoví-li jiný právní předpis jinak,
  2. v důsledku úrazu s těžkými následky, nemoci spojené s bezvědomím nebo jiné těžké újmy na zdraví, nebo
  3. z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců;

V případě přerušení výkonu práce musí být mimořádná prohlídka provedena nejdéle do 5 pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu dosavadní práce.

Mimořádná prohlídka se dále provádí na základě informace sdělené ošetřujícím lékařem. Ošetřující lékař, který má důvodné podezření, že změnou zdravotního stavu pacienta došlo ke změně zdravotní způsobilosti k práci, je podle ust. § 45 odst. 2 ZSZS povinen o této skutečnosti informovat pacienta a poskytovatele pracovnělékařských služeb příslušného k vydání lékařského posudku, je-li mu poskytovatel znám nebo jestliže mu jeho adresu zaměstnanec sdělil. Součástí informace jsou údaje o zdravotním stavu zaměstnance, které vedly k podezření, že došlo ke změně jeho zdravotní způsobilosti. Nezná-li ošetřující lékař poskytovatele pracovnělékařských služeb, je povinen oznámit své důvodné podezření kromě zaměstnance též jeho zaměstnavateli, je-li mu znám nebo jestliže mu jeho adresu zaměstnanec sdělil. Povinnost provést mimořádnou prohlídku mohou stanovit také zvláštní předpisy.[14][13][12]

S výjimkou mimořádných prohlídek podle ust. § 12 odst. 2 písm. e) nebo písm. f) bodu 3 vyhlášky PLS, kdy se stanoví nová lhůta pro provedení další periodické prohlídky, a při kterých se provedou základní a další odborná vyšetření (tzv. plnohodnotné mimořádné prohlídky), nedochází provedením mimořádné prohlídky (tj. neplnohodnotné, kdy se provádí základní vyšetření a z odborných vyšetření pouze ta, která jsou nezbytná s ohledem na důvod prohlídky) ke změně lhůty provedení periodické prohlídky stanovené při předchozí prohlídce podle ust. § 11 vyhlášky PLS, pokud z lékařského posudku nevyplývá jinak; současně platí, že v případě těchto neplnohodnotných prohlídek není třeba požadovat výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele, pokud od vydání posledního lékařského posudku uplynula doba kratší než 6 měsíců. Plnohodnotná prohlídka by měla být provedena také v případě mimořádné prohlídky podle ust. § 12 odst. 3 písm. a) vyhlášky PLS, tj. na základě žádosti předložené zaměstnavatelem z vlastního podnětu nebo podnětu zaměstnance; vyhláška PLS jí však nepřiznává důsledky periodické prohlídky. [17][16][15]

Souběh mimořádné a periodické prohlídky

Má-li platnost dosavadního lékařského posudku uplynout v době kratší než 90 dnů nebo dosavadní lékařský posudek již není platný, a dojde-li v této době k souběhu mimořádné a periodické prohlídky, provede se periodická prohlídka; přitom se provedou i vyšetření potřebná pro mimořádnou prohlídku stanovená posuzujícím lékařem s ohledem na důvod provedení mimořádné prohlídky, nebo vyšetření stanovená v rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Skutečnost, že se jedná o souběh periodické a mimořádné prohlídky uvede zaměstnavatel v žádosti o provedení prohlídky.[19][18]

---

Viz ust. § 11 odst. 2 a odst. 3 vyhlášky PLS. Shodně též Tomšej, J. Pracovnělékařské služby. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2018, s. 12.[1]

V případě zaměstnanců starších 50 let se periodická prohlídka provede poprvé v návaznosti na poslední periodickou prohlídku, která byla provedena předtím, než zaměstnanec dovršil 50 let, viz ust. § 11 odst. 2 písm. a) bod 2, resp. písm. b) bod 2 vyhlášky PLS.[2]