Pracovnělékařské prohlídky – periodická a mimořádná
Jednou z nejdůležitějších součástí pracovnělékařských služeb jsou pracovnělékařské prohlídky. Dnes se věnuji dvěma z jejich pěti druhů – periodické a mimořádné prohlídce.
Tento článek navazuje na mé dva březnové příspěvky, a sice „Pracovnělékařské prohlídky – jejich druhy a význam“, a dále „Vstupní prohlídka a důsledky jejího neprovedení“.
Periodická prohlídka
Jak periodická, tak mimořádná pracovnělékařská prohlídka, slouží k preventivnímu posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance ve vztahu k práci. Jde-li o povinnost zaměstnavatelů pravidelně vysílat zaměstnance na periodické prohlídky, vyplývá tato z ust. § 11 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče (dále jen „vyhláška PLS“).
Jejím účelem je zjištění včasné změny zdravotního stavu vzniklé v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce nebo stárnutím organismu, kdy by další výkon práce mohl vést k poškození zdraví posuzovaného zaměstnance, nebo k poškození zdraví jiných osob. Jak je z uvedeného patrné, právní úprava předpokládá, že se zdravotní stav zaměstnance může měnit, a to jak v důsledku výkonu práce, tak v důsledku přibývajících let.
Jak často se periodické prohlídky provádí?
Periodicitu prohlídek stanoví přímo vyhláška PLS, a to v závislosti na kategorizaci prací podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále jen „ZOVZ“) a věku zaměstnance.[1]
Periodická prohlídka se tak provádí u zaměstnanců vykonávajících práci v kategorii první jednou za 6 let, a jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku, jednou za 4 roky.
Jde-li o zaměstnance v kategorii druhé, provádí se periodická prohlídka jednou za 4 roky, resp. jednou za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku.[2]
Častěji je také třeba provádět periodické prohlídky u kategorie druhé rizikové a kategorie třetí, a to jednou za 2 roky, bez ohledu na věk zaměstnance.
V kategorii čtvrté pak zaměstnanec navštíví poskytovatele pracovnělékařských služeb každoročně, a to také bez ohledu na jeho věk.
Pokud zaměstnanec vykonává práci nebo činnost, jejichž součástí je riziko ohrožení zdraví, a současně není-li stanovena kratší lhůta, provádí se periodická prohlídka jednou za 4 roky, resp. jednou za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku.
Jiná úprava platí v případech stanovených zvláštním právním předpisem či přílohou č. 2 k vyhlášce PLS, jak tomu je např. u noční práce, pro kterou je stanovena dvouletý cyklus provádění periodických prohlídek.[3]
Periodické prohlídky se dále provádějí v případě prací stejného druhu vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud zaměstnavatel provádění těchto prohlídek vyžaduje, případně pokud je stejný druh práce vykonáván na základě těchto dohod opakovaně[4] a součet dob, po které je práce vykonávána, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky.[5]
Kdy přesně je nutné periodickou prohlídku provést?
Dnem rozhodným pro stanovení termínu periodické prohlídky je podle ust. § 11 odst. 6 vyhlášky PLS (i) den vydání lékařského posudku na základě:
- vstupní prohlídky;
- mimořádné prohlídky provedené z důvodu, že (i) při pracovnělékařské prohlídce byla zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je lhůta pro provedení periodické prohlídky, nebo že (ii) výkon práce byl přerušen na dobu delší než 6 měsíců;
- periodické prohlídky, pokud dosavadní lékařský posudek pozbyl platnosti;
Další články
Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?
Jak ochránit rodinný majetek?
Český právní řád nabízí nástroj, který umožňuje vyčlenit majetek tak, že jej formálně nevlastní nikdo, je chráněn před věřiteli, exekucí i důsledky úpadku jeho původního vlastníka. Svěřenský fond, inspirovaný anglosaským trustem, funguje v Česku od roku 2014 a v praxi je často využíván k ochraně a mezigeneračnímu předání rodinného majetku.
Omnibus I a reporting udržitelnosti: zmírnění pravidel CSRD
Během posledních let se rámec nefinančního reportingu v Evropě vyvíjel dynamicky. Od směrnice 2014/95/EU („NFRD“) ke směrnici (EU) 2022/2464 („CSRD“) a dále v oblasti náležité péče ke směrnici (EU) 2024/1760 („CSDDD“). Nyní přichází další zásadní obrat, a to legislativní balíček EU Omnibus I, jakožto soubor opatření, které mají zjednodušit a zacílit povinnosti tak, aby se snížila administrativní zátěž a nepřiměřené dopady zejména na menší a střední subjekty v dodavatelských řetězcích.
Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Prokazování užívání ochranné známky představuje významný procesní nástroj, který může zásadně ovlivnit výsledek jak námitkového řízení, tak řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou.



