Institut pracovnělékařských prohlídek (dále jen „prohlídka“) pomáhá zaměstnavateli plnit jednu z jeho základních povinností, tj. přidělovat zaměstnanci výhradně práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu. Nesplnění této povinnosti je přitom nejen porušením zákoníku práce, ale také přestupkem s možnou pokutou až ve výši 2 miliony korun.[1]
Zaměstnavatel obvykle nedisponuje odbornými znalostmi, na jejichž základě by byl schopen posoudit zdravotní způsobilost zaměstnance k práci a řádně tak splnit výše uvedenou povinnost, a současně zpravidla není oprávněn žádat od zaměstnance informace o jeho zdravotním stavu.[2] Poskytovatel pracovnělékařských služeb (dále jen „PLS“) však potřebné odborné znalosti má, a je proto schopen konfrontovat informace získané od zaměstnavatele či vlastní činností, týkající se zejména povahy práce a pracovního prostředí, se zdravotním stavem posuzovaného zaměstnance. Výsledkem procesu hodnocení zdravotní způsobilosti zaměstnance k vykonávané práci je některý ze zákonem stanovených posudkových závěrů[3], které mohou mít zásadní vliv na vznik, změnu či zánik pracovněprávního vztahu, a jimž bude věnován některý z mých příštích článků.
Cílem prohlídek je vyloučit nemoci, vady nebo stavy, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost uchazeče či zaměstnance ke konkrétní práci.[4] Ochrana je však prostřednictvím prohlídek poskytována také všem osobám, se kterými přichází zaměstnanec při výkonu práce do styku, jako jsou jeho kolegové, klienti zaměstnavatele či jeho obchodní partneři.[5]
Výčet prohlídek nalezneme v ust. § 9 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče (dále jen „vyhláška PLS“). Jde o prohlídku vstupní, periodickou a prohlídku mimořádnou, jejichž účelem je preventivní posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci, a dále výstupní prohlídku a lékařskou prohlídku po skončení rizikové práce, pro kterou vyhláška PLS užívá legislativní zkratky následná prohlídka. Výstupní a následné prohlídky se neprovádějí za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci, ale toliko zdravotního stavu.
Vyhláška PLS dále stanoví účel jednotlivých prohlídek, případy, kdy je nutné prohlídku podstoupit a současně obsah každé prohlídky[6]; rozlišuje přitom mezi základním vyšetřením a dalšími odbornými vyšetřeními. Odborná vyšetření, která by zaměstnavatel požadoval, aniž by byla indikována posuzujícím lékařem nebo bylo jejich provedení uloženo právními předpisy, přitom nemá zaměstnanec povinnost podstupovat.[7]
Prohlídky se provádějí zpravidla na základě žádosti zaměstnavatele o provedení prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci. Žádost musí obsahovat údaje dle ust. § 15 vyhlášky PLS, jako jsou identifikační údaje zaměstnavatele, zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání, údaje o jeho pracovním zařazení, druhu a režimu práce, či o rizikových faktorech ve vztahu ke konkrétní práci.
Pokud zaměstnavatel nezajistí prohlídku, dopouští se přestupku, za nějž lze uložit pokutu až do výše 2 milionů korun.[8]
Zdravotní stav je v rámci prohlídky hodnocen na základě informací zjištěných při dohledu, který je součástí PLS, ledaže prohlídku vykonává registrující poskytovatel (jinými slovy praktický lékař zaměstnance), a údajů, které jsou obsaženy v písemné žádosti zaměstnavatele o provedení prohlídky. Zohlednit je třeba také závěry provedených vyšetření, případně údaje obsažené ve výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené o zaměstnanci registrujícím poskytovatelem, pokud se takový výpis vyžaduje.[9] Při posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance je nutné vzít v úvahu všechny rizikové faktory, které jsou součástí výkonu práce, a pracovní podmínky, za nichž je práce vykonávána.[10]
Pracovnělékařská prohlídka jako překážka v práci na straně zaměstnance
Je-li to s ohledem na ordinační hodiny poskytovatele PLS možné, měla by být prohlídka zaměstnance provedena v rámci jeho pracovní doby; to se však samozřejmě nevztahuje na uchazeče o zaměstnání ve vztahu k jeho případnému současnému zaměstnavateli. Uvedené je plně v souladu s článkem 12 Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 161, podle něhož nesmí být dohled na zdraví pracovníků ve vztahu k práci pro ně spojen se ztrátou na výdělku, musí být bezplatný a je-li to možné, měl by být prováděn v pracovní době.
Podle bodu 2 přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, je prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce, tzv. jinou důležitou osobní překážkou v práci, kdy je zaměstnanci poskytnuto pracovní volno na nezbytně nutnou dobu. Tou bude jistě doba přepravy k prohlídce, čekání na její provedení, čas potřebný k samotnému provedení prohlídky, a dále cesta z prohlídky do zaměstnání či do místa bydliště zaměstnance. Zahrnovat bude i související odborná vyšetření a vyžádání výpisu ze zdravotnické dokumentace od registrujícího poskytovatele.[11] Ust. § 103 odst. 1 písm. e) ZP navíc ukládá zaměstnavateli povinnost nahradit zaměstnanci, který se podrobí prohlídce, vyšetření nebo očkování, případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku.[12]
Cesta na prohlídku však není pracovní cestou a zaměstnanci proto nepřísluší cestovní náhrady; jízdní výdaje by měl nicméně zaměstnavatel proplatit.[13] Současně je však prohlídka zaměstnance, resp. cesta na ní a z ní, úkonem v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, a proto by v případný úraz zaměstnance bylo třeba posuzovat jako pracovní úraz podle ust. § 274 odst. 1 ZP.[14]
Jednotlivým druhům prohlídek, včetně případů, kdy je nutné tyto prohlídky provádět, se budu věnovat v následujících článcích.
[1] Ust. §§ 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce (dále jen „ZP“); ust. § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (dále jen „ZIP“), ve spojení s ust. § 17 odst. 2 písm. d) ZIP, resp. ust. § 30 odst. 1 písm. f) ZIP ve spojení s ust. § 30 odst. 2 písm. d) ZIP, resp. ust. § 92h odst. 7 písm. d) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále jen „ZOVZ“), ve spojení s ust. § 92h odst. 9 písm. c) ZOVZ.
[2] Tomšej, J. Pracovnělékařské služby. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2018, s. 12.
[3] Tamtéž, s. 13.
[4] Ust. § 6 odst. 1 vyhlášky PLS.
[5] Viz např. ust. § 11 odst. 1 vyhlášky PLS, podle kterého se periodická prohlídka provádí za účelem zjištění včasné změny zdravotního stavu vzniklé v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce nebo stárnutím organismu, kdy další výkon práce by mohl vést k poškození zdraví posuzovaného zaměstnance nebo k poškození zdraví jiných osob.
[7] A contrario ust. § 56 písm. a) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Shodně též Šubrt, B., Tuček, M. Pracovnělékařské služby: povinnosti zaměstnavatelů a lékařů. 3. zásadně doplněné vydání. Olomouc: ANAG, 2017, s. 162 a 163.
[8] Podle ust. § 17 odst. 1 písm. f) a odst. 2 písm. d) ZIP, resp. ust. § 30 odst. 1 písm. f) a odst. 2 písm. d) ZIP. Jako přestupek uvedené opomenutí klasifikuje také ust. § 92h odst. 7 písm. b) a odst. 9 písm. c) ZOVZ s horní hranicí pokuty 1 milion korun
[9] Ust. § 6 odst. 2 vyhlášky PLS.
[10] Ust. § 6 odst. 4 vyhlášky PLS.
[11] Šubrt, B., Tuček, M. Pracovnělékařské služby: povinnosti zaměstnavatelů a lékařů. 3. zásadně doplněné vydání. Olomouc: ANAG, 2017, s. 164.
[12] Porušení této povinnosti je sankcionováno jako přestupek podle ust. § 17 odst. 1 písm. f) ZIP, resp. ust. § 30 odst. 1 písm. f) ZIP; za uvedený přestupek lze podle ust. § 17 odst. 2 písm. d) ZIP, resp. ust. § 30 odst. 2 písm. d) ZIP uložit pokutu až do výše 2 milionů korun.
[13] Šubrt, B., Tuček, M. Pracovnělékařské služby: povinnosti zaměstnavatelů a lékařů. 3. zásadně doplněné vydání. Olomouc: ANAG, 2017, s. 165.
[14] Tamtéž, s. 165.
Diskuze k článku ()