Pracovnělékařské prohlídky – jejich druhy a význam

Institut pracovnělékařských prohlídek (dále jen „prohlídka“) pomáhá zaměstnavateli plnit jednu z jeho základních povinností, tj. přidělovat zaměstnanci výhradně práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu. Nesplnění této povinnosti je přitom nejen porušením zákoníku práce, ale také přestupkem s možnou pokutou až ve výši 2 miliony korun. [1]

Zaměstnavatel obvykle nedisponuje odbornými znalostmi, na jejichž základě by byl schopen posoudit zdravotní způsobilost zaměstnance k práci a řádně tak splnit výše uvedenou povinnost, a současně zpravidla není oprávněn žádat od zaměstnance informace o jeho zdravotním stavu. Poskytovatel pracovnělékařských služeb (dále jen „PLS“) však potřebné odborné znalosti má, a je proto schopen konfrontovat informace získané od zaměstnavatele či vlastní činností, týkající se zejména povahy práce a pracovního prostředí, se zdravotním stavem posuzovaného zaměstnance. Výsledkem procesu hodnocení zdravotní způsobilosti zaměstnance k vykonávané práci je některý ze zákonem stanovených posudkových závěrů, které mohou mít zásadní vliv na vznik, změnu či zánik pracovněprávního vztahu, a jimž bude věnován některý z mých příštích článků.[3][2]

Cílem prohlídek je vyloučit nemoci, vady nebo stavy, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost uchazeče či zaměstnance ke konkrétní práci. Ochrana je však prostřednictvím prohlídek poskytována také všem osobám, se kterými přichází zaměstnanec při výkonu práce do styku, jako jsou jeho kolegové, klienti zaměstnavatele či jeho obchodní partneři. [5][4]

Výčet prohlídek nalezneme v ust. § 9 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče (dále jen „vyhláška PLS“). Jde o prohlídku vstupní, periodickou a prohlídku mimořádnou, jejichž účelem je preventivní posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci, a dále výstupní prohlídku a lékařskou prohlídku po skončení rizikové práce, pro kterou vyhláška PLS užívá legislativní zkratky následná prohlídka. Výstupní a následné prohlídky se neprovádějí za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci, ale toliko zdravotního stavu. 

Vyhláška PLS dále stanoví účel jednotlivých prohlídek, případy, kdy je nutné prohlídku podstoupit a současně obsah každé prohlídky; rozlišuje přitom mezi základním vyšetřením a dalšími odbornými vyšetřeními. Odborná vyšetření, která by zaměstnavatel požadoval, aniž by byla indikována posuzujícím lékařem nebo bylo jejich provedení uloženo právními předpisy, přitom nemá zaměstnanec povinnost podstupovat.[7][6]

Prohlídky se provádějí zpravidla na základě žádosti zaměstnavatele o provedení prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci. Žádost musí obsahovat údaje dle ust. § 15 vyhlášky PLS, jako jsou identifikační údaje zaměstnavatele, zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání, údaje o jeho pracovním zařazení, druhu a režimu práce, či o rizikových faktorech ve vztahu ke konkrétní práci.

Pokud zaměstnavatel nezajistí prohlídku, dopouští se přestupku, za nějž lze uložit pokutu až do výše 2 milionů korun.[8]

Zdravotní stav je v rámci prohlídky hodnocen na základě informací zjištěných při dohledu, který je součástí PLS, ledaže prohlídku vykonává registrující poskytovatel (jinými slovy praktický lékař zaměstnance), a údajů, které jsou obsaženy v písemné žádosti zaměstnavatele o provedení prohlídky. Zohlednit je třeba také závěry provedených vyšetření, případně údaje obsažené ve výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené o zaměstnanci registrujícím poskytovatelem, pokud se takový výpis vyžaduje. Při posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance je nutné vzít v úvahu všechny rizikové faktory, které jsou součástí výkonu práce, a pracovní podmínky, za nichž je práce vykonávána.[10][9]

Pracovnělékařská prohlídka jako překážka v práci na straně zaměstnance

Je-li to s ohledem na ordinační hodiny poskytovatele PLS možné, měla by být prohlídka zaměstnance provedena v rámci jeho pracovní doby; to se však samozřejmě nevztahuje na uchazeče o zaměstnání ve vztahu k jeho případnému současnému zaměstnavateli. Uvedené je plně v souladu s článkem 12 Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 161, podle něhož nesmí být dohled na zdraví pracovníků ve vztahu k práci pro ně spojen se ztrátou na výdělku, musí být bezplatný a je-li to možné, měl by být prováděn v pracovní době.

Podle bodu 2 přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, je prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce, tzv. jinou důležitou osobní překážkou v práci, kdy je zaměstnanci poskytnuto pracovní volno na nezbytně nutnou dobu. Tou bude jistě doba přepravy k prohlídce, čekání na její provedení, čas potřebný k samotnému provedení prohlídky, a dále cesta z prohlídky do zaměstnání či do místa bydliště zaměstnance. Zahrnovat bude i související odborná vyšetření a vyžádání výpisu ze zdravotnické dokumentace od registrujícího poskytovatele. Ust. § 103 odst. 1 písm. e) ZP navíc ukládá zaměstnavateli povinnost nahradit zaměstnanci, který se podrobí prohlídce, vyšetření nebo očkování, případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku. [12][11]

Cesta na prohlídku však není pracovní cestou a zaměstnanci proto nepřísluší cestovní náhrady; jízdní výdaje by měl nicméně zaměstnavatel proplatit. Současně je však prohlídka zaměstnance, resp. cesta na ní a z ní, úkonem v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, a proto by v případný úraz zaměstnance bylo třeba posuzovat jako pracovní úraz podle ust. § 274 odst. 1 ZP.[14][13]

Jednotlivým druhům prohlídek, včetně případů, kdy je nutné tyto prohlídky provádět, se budu věnovat v následujících článcích.

 

---

Ust. §§ 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce (dále jen „ZP“); ust. § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (dále jen „ZIP“), ve spojení s ust. § 17 odst. 2 písm. d) ZIP, resp. ust. § 30 odst. 1 písm. f) ZIP ve spojení s ust. § 30 odst. 2 písm. d) ZIP, resp. ust. § 92h odst. 7 písm. d) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále jen „ZOVZ“), ve spojení s ust. § 92h odst. 9 písm. c) ZOVZ.[1]

Tomšej, J. Pracovnělékařské služby. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2018, s. 12.[2]

Tamtéž, s. 13.[3]

Ust. § 6 odst. 1 vyhlášky PLS.[4]

Viz např. ust. § 11 odst. 1 vyhlášky PLS, podle kterého se periodická prohlídka provádí za účelem zjištění včasné změny zdravotního stavu vzniklé v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce nebo stárnutím organismu, kdy další výkon práce by mohl vést k poškození zdraví posuzovaného zaměstnance nebo k poškození zdraví jiných osob.[5]

Ust. § 7 vyhlášky PLS.[6]

A contrario ust. § 56 písm. a) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Shodně též Šubrt, B., Tuček, M. Pracovnělékařské služby: povinnosti zaměstnavatelů a lékařů. 3. zásadně doplněné vydání. Olomouc: ANAG, 2017, s. 162 a 163.[7]

Podle ust. § 17 odst. 1 písm. f) a odst. 2 písm. d) ZIP, resp. ust. § 30 odst. 1 písm. f) a odst. 2 písm. d) ZIP. Jako přestupek uvedené opomenutí klasifikuje také ust. § 92h odst. 7 písm. b) a odst. 9 písm. c) ZOVZ s horní hranicí pokuty 1 milion korun[8]