Návrh by měl být kompromisem mezi sociálními partnery a vládní koalicí. Oproti původní verzi zveřejněné v září loňského roku tak návrh dostál několika změn. Ty z našeho pohledu nejvýznamnější vám nyní představíme.
Výkon práce na dálku
Jedním z nejčastěji skloňovaných témat, které novela zákoníku práce upravuje, je výkon práce na dálku. Ten by měl být možný jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Oproti původnímu návrhu, který byl zveřejněn v září loňského roku, však z předmětného ustanovení vypadly podstatné náležitosti, které musí dohoda obsahovat. Stejně jako za současné úpravy by tedy mělo být možné, aby si zaměstnavatelé se zaměstnanci klíčové náležitosti sjednávali v dohodě a ostatní, vztahující se na širší okruh zaměstnanců, upravili ve vnitřním předpisu. Vzhledem k tomu, že nová úprava již pravděpodobně podrobnější podmínky výkonu práce z domova nepřinese, i nadále doporučujeme pečlivě nastavit náležitosti výkonu práce z domova a nepodceňovat zejména oblasti jako jsou místo výkonu práce, úprava BOZP, zadávání a kontrola práce, povinnosti související s nakládáním s know-how a s mlčenlivostí obecně.
Stejně tak by zaměstnavatelé měli myslet na úpravu rozvrhování pracovní doby, když i nadále by měl být částečně odlišný režim pro zaměstnance, kteří si při práci na dálku rozvrhují pracovní dobu sami. Na tyto zaměstnance by se neměla vztahovat úprava týkající se rozvržení pracovní doby a některých překážek na straně zaměstnavatele. Takovým zaměstnancům by, až na výjimky, neměla náležet náhrada mzdy nebo platu při některých důležitých překážkách v práci.
Oproti původnímu návrhu došlo k úpravě úhrady nákladů, které zaměstnanec v souvislosti s prací na dálku vynaloží. Do návrhu bylo včleněno zcela nové ustanovení, které úhradu nákladů upravuje. Paušální náhrada by měla být možná, pokud se na ní zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou, nebo pokud tak zaměstnavatel stanoví ve vnitřním předpisu. Paušální částka zůstává nastavena jako minimální (2,80 Kč) za každou odpracovanou hodinu. Tato částka by měla být považována za daňově uznatelný náklad a její výši by mělo MPSV upravovat vyhláškou. Vedle paušální náhrady by mělo být i nadále možné hradit skutečně vynaložené a prokázané náklady. Pro zaměstnance vykonávající práci na základě DPČ nebo DPP platí v případě poskytování náhrad plná smluvní volnost. Dohodářům by tedy náhrady ze zákona příslušet neměly, avšak mělo by být možné si je sjednat. V této souvislosti však upozorňujeme, že při (ne)sjednávání nároku na náhrady a jejich výši by měli být zaměstnavatelé obezřetní a myslet na rovné zacházení.
V připomínkovém řízení byl dále vypuštěn nárok zaměstnanců pečujících o dítě, nově ve věku mladších 9 let, a dalších skupin zaměstnanců na výkon práce z domova. Nově mohou o práci na dálku pouze požádat s tím, že zamítavé stanovisko musí zaměstnavatel písemně odůvodnit.
Digitalizace pracovněprávního jednání
Změn doznala i úprava digitalizace pracovněprávního jednání. Oproti původnímu návrhu pracovněprávní dokumenty, na které se budou vztahovat přísnější pravidla pro doručování (mezi kterými i přes kritiku rovněž zůstávají mzdový a platový výměr), by měl zaměstnavatel moci doručit prostřednictvím pošty, jakmile je nebude možné zaměstnanci doručit na pracovišti nebo prostřednictvím datové schránky.
Dokumenty doručované zaměstnanci do vlastních rukou prostřednictvím sítě nebo služeb elektronických komunikací by mělo být možné doručit jen pokud k tomu zaměstnanec udělil souhlas v samostatném písemném prohlášení (souhlas může být zaměstnancem kdykoli odvolán). V prohlášení musí zaměstnanec současně uvést adresu pro doručování, která není v dispozici zaměstnavatele. Doručování prostřednictvím intranetu, po kterém mnozí zaměstnavatelé volali, tak v těchto případech pravděpodobně možné nebude. Pokud zaměstnanec převzetí písemnosti zaměstnavateli nepotvrdí, navrhuje se 15denní fikce doručení (oproti 10denní fikci doručení při doručování datovou schránkou).
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Změny se dostalo i navrhované úpravě práce na základě některé z dohod konaných mimo pracovní poměr (DPP/DPČ). Zaměstnavatelé by měli být povinni tzv. dohodářům rozvrhovat pracovní dobu, a to nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž se pracovní doba rozvrhuje. Přesto, že oproti původnímu návrhu se doba pro seznámení ještě podstatně zkrátila (původní návrh počítal s obdobím jednoho týdne), zaměstnavatelé by měli mít i nadále možnost se dohodnout se zaměstnanci na době jiné, a to při zachování předvídatelnosti pracovních podmínek, i kratší. Tato možnost může být důležitá zejména pro provozy, ve kterých je klíčová flexibilita práce.
Již původní návrh počítal s tím, že při splnění zákonných podmínek, budou mít „dohodáři“ nárok na překážky v práci, příplatky a dovolenou. Tato úprava byla zachována s tím, že podle přepracovaného návrhu by pro účely dovolené měla délka týdenní pracovní doby činit 20 hodin týdně. Ostatní změny zákoníku práce obsažené v původním návrhu by měly zůstat bez podstatnějších změn.
Přesto, že se podoba novely zákoníku práce začíná konkretizovat, na jeho finální podobu si budeme muset ještě počkat. Návrh nyní projedná legislativní rada vlády, vláda a následně projde legislativním procesem v parlamentu. Účinnost pro většinu ustanovení by měla nastat v polovině letošního roku. Výjimku tvoří úprava dovolené u dohodářů, kde se počítá s účinností k 1. lednu 2024.
Diskuze k článku ()