Výběr nejbizarnějších soudních rozhodnutí z celého světa – epizoda I.
Během naší cesty nezvyklými případy ze soudních síní se podíváme napříč různými jurisdikcemi.
Projdeme si společně několik rozhodnutí, která mohou vést k úžasu, smíchu, či dokonce znechucení.
Příběhy, které Vám postupně představím, jsem sesbíral především pro účely své přednášky v rámci Noci fakulty 2022, která se konala na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Nepůjde ani tak o překvapivé zvraty či nečekané výklady zákona. Případy, o kterých si budete moci přečíst, jsou většinou podivné především svými skutkovými okolnostmi. Právě bizarní skutkové okolnosti často vyžadují od soudců maximální kreativitu, a tak občas vznikají i rozhodnutí, která jsou opravdu vtipná.
Pokud byste raději poslouchali, než četli, existuje i nahrávka přednášky, kterou najdete např. na tomto odkazu.
V dnešním dílu se konkrétně zaměříme na velmi zajímavý příběh z oblasti rodinného práva:
Mohou být dvojčata otcem jednoho stejného dítěte?
Asi logicky odpovíte: „Jistěže ne – něco takového přeci není biologicky možné!“ Biologické zákonitosti je však třeba odlišovat od práva, které někdy může biologické zákonitosti dokonce zcela popřít. Dokládá to nedávný případ, který řešily soudy v jižní Americe.
Po skutkové stránce šlo o to, že vzhledově takřka zcela identická dvojčata odmala ráda využívala své fyzické zaměnitelnosti k tomu, aby si tropila vtípky z okolí. Často se také oba bratři scházeli se stejnými ženami, které přitom netušily, že jejich „zákoutí“ poznávají dva různí lidé.
V duchu starého přísloví: „tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne,“ se z jednoho takovéhoto vztahu narodila dcera. Žádné z proutnických dvojčat se však k nesení rodičovské odpovědnosti vůbec nemělo. Matka dítěte proto podala soudu návrh na určení otcovství. V návrhu uvedla jméno, pod kterým se jí představovalo to z dvojčat, se kterým se stýkala.
Tento muž ale své otcovství popřel a naopak řekl, že otcem je jeho bratr. Situaci nevyjasnily ani provedené testy otcovství. U obou dvojčat totiž vyšlo, že jsou na 99,9 % otci novorozené dívky. Provedený test otcovství totiž zkoumal pouze některé sekvence genomu a pro přesný výsledek by bylo třeba provedení složitějšího testu (tzv. testu zygozity). Tento test ale soud I. stupně odmítl nechat provést pro jeho větší nákladnost.
Jaké právní závěry soud I. stupně přijal?
Prvostupňový soud nakonec rozhodl, že se bratři snaží skrýt, kdo je skutečným otcem, a že si toto jejich nepoctivé jednání nezaslouží právní ochranu. Z těchto důvodů byli za otce malého děvčete prohlášena obě dvojčata a oběma z nich byla uložena vyživovací povinnost.
Konec však nakonec není tak kuriózní
Nakonec však vše dopadlo o poznání méně překvapivě – a zároveň se ukázalo, že je chybou, pokud se soudy snaží za každou cenu šetřit na nákladech dokazování.
Odvolací soud totiž nakonec šalamounské prvostupňové rozhodnutí zrušil a nařídil provedení zmíněného nákladnějšího, ale výrazně přesnějšího testu. Příběh bratří šprýmařů tedy nakonec neskončil ani zdaleka tak bizarně, jak začal.[1]
… Příště přineseme další podobně absurdní příběh. Navštěvujte proto i nadále Právní prostor a sledujte jeho sociální sítě, aby Vám nic neuniklo.
[1] Jde o rozhodnutí Soudního dvora státu Goiás (Tribunal Justiça do Estado de Goiás) ze dne 21. 3. 2019, které přijal samosoudce Filipe Luis Peruca. Rozhodnutí je dostupné zde (a můžete si ho také stáhnout, a to na tomto odkazu: http://www.colectivoderechofamilia.com/wp-content/uploads/2019/04/FA.-EXT.-TRIBUNAL-DE-JUSTIÇA-DO-ESTADO-DE-GOIÁS-BRASIL.-Filiación-y-alimentos.-.pdf)
Další články
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
Kryptoměny a realitní úschova v roce 2026: Legislativní limity tokenizovaných transakcí a smart kontraktů
Vstup kryptoaktiv do hlavního proudu realitního trhu v roce 2026 již není pouhou technologickou kuriozitou, ale pragmatickou výzvou pro právní praxi.
Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok
Kongres Právní prostor se dočkal již svého 14. ročníku. V Seči u Chrudimi se sešlo přes 150 účastníků a 16 přednášejících, aby se věnovali tématům, která aktuálně hýbou světem práva – od legislativních změn přes AI až po aktuální otázky justice.
Kdo s koho: procesněprávní ochrana zaměstnanců ve světle zákona o státních zaměstnancích
Debata o převedení právní úpravy státních zaměstnanců do režimu zákoníku práce otevírá zásadní otázku: nezhorší se tím jejich ochrana?




