Pět otázek pro Leoše Brantála: Komunitní energetika
Komunitní energetika. To je téma příspěvku, se kterým vystoupí Leoš Brantál již příští týden na kongresu Právní prostor 2023. Advokát, který spolupracuje s advokátní kanceláří SOLID LEGAL, se energetickému právu věnuje dlouhodobě.
Na kongresu vystoupíte s tématem komunitní energetiky. Co si pod tím můžeme představit?
Komunitní energetika je moderní způsob distribuované výroby elektřiny a dalších energií. Princip energetické komunity spočívá v tom, že se skupina občanů, obec či drobní podnikatelé dohodnou na vybudování (nebo provozování) zdroje energie v rámci energetického společenství. Vyrobenou energii (např. elektřinu) pak mohou jako podílníci či členové komunity odebírat za výhodnějších podmínek a případné přebytky následně prodávat do veřejné sítě. Zisk z prodeje je pak využíván pro další rozvoj dané komunity.
Jak je tato oblast v současné době regulována?
První vlaštovka v této oblasti bývá označována jako Lex OZE I. (zákon č. 19/2023 Sb., který vstoupil v účinnost 24. 1. 2023), kterým došlo k novelizaci energetického zákona a stavebního zákona. Ve spojení s novelizací vyhlášky č. 408/2015 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou umožňuje sdílení energie vyrobené z OZE (FVE) v bytových domech.
Chystají se nějaké změny?
Aktuálně se v legislativním procesu nachází další významná novela energetického zákona a souvisejících předpisů označována jako Lex OZE II., která má právně ukotvit tzv. energetická společenství a společenství pro obnovitelné zdroje. Tato novela by měla vytvořit právní prostředí pro sdílení elektřiny a dalších energií v rámci těchto společenství v České republice.
Vnímáte, jestli se díky energetické krizi rozvinul zájem o energetické právo v Čechách?
V profesním i soukromém životě vnímám, že se rozrostl zájem o výstavbu obnovitelných zdrojů energie (OZE), zejména fotovoltaických elektráren (FVE). V případě FVE se veřejnost hodně zajímá o možnosti využití přebytků elektřiny vyrobených FVE, o jejich rentabilitu apod., přičemž množství těchto témat souvisí s právní úpravou (např. možnosti sdílení vyrobené energie, licence pro provozování FVE). Řadu subjektů rovněž zajímá možnost nákupu energií za spotové ceny. Tedy odpověď na položenou otázku zní ano, vnímám rozvoj zájmu o energetické právo ve specifických oblastech.
I další řečníci budou mít příspěvky z oblasti energetiky. Na který se nejvíce těšíte?
Domnívám se, že všechny příspěvky by mohly být přínosné, hodnotné a zajímavé, i s ohledem na to, že je budou přednášet významné osobnosti českého právního prostředí.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



