Ale smějí skutečně dělat všechno z toho? A musí žáci vždycky dělat to, co jim učitelé řeknou?
Zamysleli jsme se nad touto problematikou, o které se mezi naší právnickou veřejností moc nemluví. Jak učitelé, tak žáci ovšem mají řadu práv a povinností, které je třeba respektovat. Na následujících řádcích si vysvětlíme nejdůležitější práva a povinnosti učitelů na konkrétních příkladech.
Jaké předpisy upravují postavení učitelů a žáků?
Na úvod uvádíme, že nejdůležitějším předpisem, který musíme zohlednit při zhodnocování učitelské praxe, je školský zákon. Tento zákon například v § 2 odst. 1 stanoví, že: „Vzdělávání je založeno na zásadách (…) c) vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání“. Právě především optikou této zásady musíme nahlížet na jednotlivé níže popsané případy chování učitelů. Jak my právníci s oblibou říkáme – vždy je potřeba zohlednit okolnosti konkrétního případu.
Náš článek proto nevnímejte jako zobecnění toho, co je za všech okolností přípustné, a co je naopak za všech okolností zakázané – vždycky totiž musíme brát v potaz i intenzitu, se kterou došlo k případnému narušení výše uvedené zásady či jiných zákonem chráněných hodnot.
1. Musí Vás učitel pustit o hodině na záchod?
Pokud nutně potřebujete na záchod, učitel Vám to zakázat nesmí. Je to přece Vaše základní potřeba. Pokud Vás učitel odmítne pustit a Vy to poté nevydržíte, můžete učitele (nebo školu) žalovat z titulu zásahu do Vaší osobnosti. Pokud soud dospěje k závěru, že Vás tato událost poznamenala velmi citelně, nebo že dokonce poznamenala Vaše zdraví, můžete dokonce chtít po učiteli (/škole/zřizovateli), aby Vám zaplatil.
Učitel Vám ale rozhodně nemusí dovolit, abyste chodili na záchod častěji, než potřebujete. K chození na záchod slouží přestávka. A opakované žádosti o puštění na záchod narušují výuku, což si učitel nemusí nechat líbit. Učitel proto obecně může v závislosti na situaci zvážit, jestli se jedná o žáka, který žádá výjimečně, nebo o někoho, kdo se jenom snaží zneužít svého práva. Pokud si učitel není jistý, měl by žáka pro jistotu radši pustit.
V Německu se soudy zabývaly případem učitele, který dovolil žákovi chodit na záchod jenom o přestávkách. Jeden jeho žák ho během hodiny údajně třikrát požádal, jestli může na toaletu. Po třetí neúspěšné žádosti se žák pomočil. V důsledku toho podali rodiče na učitele trestní oznámení mj. za ublížení na zdraví. Jak dopadlo trestní řízení, již nevíme, máme však za to, že prohřešek učitele nebyl natolik závažný, že by ho bylo nutné řešit nejkrajnějším prostředkem, kterým je trestní odpovědnost. [1]
2. Jak může učitel trestat žáky za jejich neukázněnost?
Učitelé mají právo potrestat žáky, kteří jsou mimořádně neukáznění včetně těch, kteří chodí za školu. Učitelé mají právo používat výchovná opatření na podporu výuky a jednotlivých žáků. To zahrnuje celou řadu oprávnění, kterých se mnozí žáci obávají. Na druhou stranu je třeba uznat, že se najdou i žáci, se kterými hrozba těmito opatřeními nic moc nedělá.
Hlavními kázeňskými opatřeními jsou:
- napomenutí třídního učitele,
- důtka třídního učitele,
- důtka ředitele školy;
- (podmíněné) vyloučení žáka (jak plyne z § 31 školského zákona spolu s prováděcími vyhláškami).[2]
V podstatě žádné jiné kázeňské opatření by nebylo v souladu s právním řádem, byť by ho připouštěl školní řád.
3. Můžou učitelé rozdávat práce za trest?
Pokud to má smysl z pedagogického hlediska, může učitel zlobivému žákovi zadat i nějaký úkol navíc. Nemůžou mu ale poručit, aby opisoval školní řád, ani aby několikrát za sebou napsal stejnou větu, ani aby v kabinetu biologie čistil vycpaná zvířata, protože u žádné z těchto metod nelze najít žádný pedagogický přínos a zároveň mohou směřovat k narušení důstojnosti žáků.
Naopak mohou učitelé přikázat zlobivému žákovi třeba to, aby se např. písemně zamyslel nad svým špatným chováním.
Všechny úkoly či práce za trest ale budou představovat úkoly na doma – nelze studenta nutit, aby kvůli nim zůstával „po škole“ (a patrně ani to, aby kvůli nim přišel do školy dřív). Tím se dostáváme k další otázce:
4. Může Vás učitel nutit, abyste zůstali „po škole“?
Nutit žáky, aby zůstali „po škole“ za trest kvůli špatnému chování v hodině, není právně v pořádku. Povinnost zůstat „po škole“ totiž nikdy nemůže být trestem. Není přípustné ani to, aby učitel nechal žáky „po škole“ a poté po nich nic nechtěl – taková praktika by v podstatě nutila studenty, aby byli ve škole jako ve vězení. Dále poukazujeme na povinnost každé školy vést rozvrh hodin, který není pouze cárem papíru, leč klíčovým vnitřním dokumentem [§ 28 odst. 1 písm. g) školského zákona]. Rozvrh hodin je třeba respektovat.
Podle našeho názoru ale můžou učitelé nutit zůstat „po škole“ ty žáky, kteří bez vážného důvodu zameškají vyučování (záškoláci). A to proto, aby dohonili látku, o kterou přišli. V tomto případě tak půjde spíš o doučování než o „klasický pobyt po škole“. Rodiče každopádně musí být o tomto prodlouženém pobytu ve škole informováni a ideálně by s ním měli i dopředu souhlasit.[3]
5. Může škola zakázat žákům používání mobilních telefonů?
Škola je oprávněna zakázat ve školním řádu používání mobilů (i třeba tabletů) s výjimkou jejich používání ze zdravotních důvodů (§ 30 odst. 3 školského zákona).
Školní řád Vám proto může zakázat i používání telefonů o přestávkách. To se zdá jako zbytečně přísné, ale některé školy taková pravidla skutečně zavedly. Podle našeho názoru není toto řešení přiměřené, neboť použití mobilu o přestávce nemusí být nutně nijak škodlivé. Navíc rodiče někdy potřebují dětem sdělit, že jim např. odpadl trénink, popř. že je nebudou moci po vyučování vyzvednout. A je určitě žádoucí, aby se děti o těchto změnách dozvěděli co nejdřív. Lze tedy doporučit, aby škola případný zákaz mobilů projednala s rodiči např. v rámci rodičovských schůzek.[4]
Není ale přípustné, aby školní řád zakázal smartphony do školy nosit. Je tomu tak proto, že žáci musí být přístupní rodičům aspoň cestou do školy a z ní.
6. Může učitel zabavit dětem mobil, tablet nebo jinou věc?
Pokud jako žáci neoprávněně používáte mobil, může učitel skutečně zasáhnout a vyzvat Vás, abyste mu telefon předali. Už ale nesmí kontrolovat, co jste zrovna na telefonu dělali (ani Vás vyzývat k tomu, abyste mu telefon odemknuli). V žádném případě si učitel nesmí pročítat zprávy, které na Vašem telefonu najde. Už vůbec nesmí tyto zprávy předčítat před celou třídou. Stejně tak nemůže ani prohlížet fotografie a videa z galerie telefonu ani je třeba posílat svým kolegům, známým či ředitelce školy.
Příklad: Žák Karel Neposeda používá o hodině telefon. Učitel pan Komenský mu telefon zabaví a zadá třídě úkol k vypracování. Zatímco se studenti zabývají úkolem, pan Komenský se v mobilu „přehrabuje“, např. si pročítá komunikaci v aplikaci WhatsApp.
Takové učitelovo chování není přípustné. Učitel se nemůže jen tak přehrabovat v mobilu žáka, nemá k tomu žádný právní důvod. Mimochodem, v zásadě to samé platí i pro školní tašky, batohy, aktovky či kabelky.
Pokud by ale měl pan Komenský důvod se např. domnívat, že jste jeho nebo jiné žáky na svůj telefon nahráli, může požadovat, abyste mu ukázali, co v telefonu máte (pokud nepřekročí meze tzv. svépomoci ani nutné obrany). Pokud to odmítnete, může pan Komenský nejprve zavolat rodičům, případně – v závislosti na tom, jak ochotní jsou rodiče – i policii.
7. Může Vám učitel sebrat mobil, tablet nebo jinou věc např. do konce školního roku?
I kdybyste s mobilem vyrušovali sebevíc (např. byste na něj natáčeli spolužáky), není možné, aby Vám ho učitel nevrátil nejpozději na konci vyučování. To samé platí i o dalších věcech, které učitel během hodiny zabaví žákům proto, aby zamezil vyrušování. Učitel Vám tedy nemůže sebrat (zabavit) v podstatě žádnou věc na delší dobu, než jeden vyučovací den. Pokud si učitel chce např. nechat do konce školního roku Vaše pravítko, se kterým jste vyrušovali o hodině češtiny, zasahuje do Vašeho vlastnického práva a Vy ho můžete klidně žalovat na vydání věci (in eventum na náhradu škody). V zájmu urychleného řešení můžete případně podat návrh na vydání předběžného opatření, nebo žalovat tzv. na ochranu držby. Sám bych některou z takových žalob mohl podat – vzpomněl jsem si totiž, že mi asi ve třetím ročníku gymnázia náš chemikář Melichar zabavil hokejový časopis a do dneška mi ho nevrátil.
Zabrání telefonu či jiné věci na nepřípustně dlouhou dobu může být i přestupkem a v krajním případě dokonce trestným činem.
Na hraně dovolenosti je situace, když učitel zabaví žákovi např. telefon do dalšího dne s tím, že si ho mohou vyzvednout jenom rodiče. V jednom případě, který skončil u soudu v Berlíně, odebral učitel žákovi jeho mobil v pátek a předal ho zpět matce až teprve v pondělí. Soudci se však případem věcně nezabývali, protože podle nich nedošlo k zásahu do základních práv. Pouze zásah do základních práv by přitom zakládal příslušnost správního soudu, u kterého byla daná žaloba podána.[5]
8. Může učitel vyhodit Váš mobil do koše?
Učitel má právo usměrňovat chování žáků. To jsme už zmínili. Nemůže k tomu ale používat nepřiměřené prostředky. Proto není možné, aby učitel vyhazoval dětem mobily, tablety ani jiné věci, které může poškodit, do koše, z okna, ani aby je házel na zem. To platí i tehdy, když učitel žáky na tento svůj krok předem upozorní. Příklad nepřiměřeného jednání učitelky můžete vidět na tomto videu: https://www.youtube.com/watch?v=3Bu3Z3Xdynw
Učitel, který Váš mobil při jeho vyhazování poškodí, Vám musí nahradit škodu – jinými slovy, musí Vám zaplatit opravu telefonu. Pokud byste navíc prokázali, že učitel Váš telefon vyhodil nejen za účelem potrestání, ale i proto, aby měl potěšení z Vašeho neštěstí, musel by zaplatit i tzv. cenu zvláštní obliby (zaplatil by Vám tak třeba i za to, že se už nikdy nedostane k fotkám Vašeho zatoulaného kocoura nebo k videím, na kterých s kamarádkami tancujete macarenu).[6]
Správný postup učitele, kterému vadí nedovolené používání telefonu žákem, spočívá v tom, že žáka vyzve k vydání telefonu a následně telefon odloží na učitelskou lavici. V případě opakovaných prohřešků je určitě na místě kontaktovat rodiče, popř. udělit žákovi poznámku, napomenutí či důtku.
9. Může Vás učitel vyloučit ze třídy a poslat za dveře za to, že vyrušujete?
Záleží na situaci, ale obecně můžeme říci, že ano. Nikdo nemůže po učiteli chtít, aby prostě ignoroval narušování výuky. Koneckonců kdyby tak činil, zasahoval by do práv ostatních žáků na vzdělání.
Učitel se může rozhodnout, jaké opatření považuje za pedagogicky vhodné – od napomenutí až po poslání žáka ke dveřím. Takové opatření však musí být vždy přiměřené a pochopitelně nesmí ani nijak zasahovat do důstojnosti žáka.
Při posílání za dveře si učitel zároveň musí dávat pozor na to, aby neporušil svoji povinnost dohledu. Lze zobecnit, že na vyšším stupni školy si nemusí dělat takové starosti jako na základní škole. Po vyloučení ze třídy může učitel např. nechat otevřené dveře, aby měl pod kontrolou pohyb vykázaného provinilce. Ale pozor! Pokud učitel např. ví o tom, že student trpí ADD či ADHD (popř. k nim má sklony) a že se nesmí začít nudit, musí být mimořádně obezřetný, aby vykázaného studenta nenapadlo např. vyhodit školu do povětří.
10. Může učitel trestat žáky např. tak, že jim přikáže, aby po zbytek hodiny stáli v rohu?
Učitel nesmí udělovat tresty, které jsou ponižující, a které by proto mohly narušovat žákovu důstojnost. Patří sem i tresty, jako je dřep, otočení čelem ke zdi, sezení s rukama za zády, či stání v koutě, popř. na jedné noze do konce hodiny. Tato opatření nemají vzdělávací ani výchovný charakter, ale pouze studenta ponižují.
Dalších 10 zodpovězených otázek naleznete v pokračování tohoto článku.
Srov. např. tento článek: https://www.news4teachers.de/2017/12/der-pinkel-skandal-von-muenchen-oder-warum-lehrer-heutzutage-allen-ernstes-mit-klagen-ueberzogen-werden/[1]
Jde o v § 17 odst. 3 vyhlášky č. 48/2005 Sb. (napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele a důtka ředitele školy); a § 10 odst. 3 vyhlášky č. 13/2005 Sb. (napomenutí třídního učitele, napomenutí učitele odborného výcviku, důtka třídního učitele, důtka učitele odborného výcviku a důtka ředitele školy).[2]
Například v Německu se připouští, aby byl student nechán po škole, a v případě, když zameškal polovinu hodiny, protože si pod lavicí hrál s chytrým telefonem – viz https://www.herole.de/blog/wie-kann-ich-meine-schueler-erziehen-diese-rechte-haben-lehrer/.[3]
Není ovšem protiprávní. Pokud tedy není zmíněné ustanovení školského zákona v rozporu s ústavním pořádkem, což si však spíše nemyslíme.[4]
Šlo o rozhodnutí správního soudu v Berlíně ze dne 4. 4. 2017, č. j.: VG 3 K 797.15: V pátek 29. 5. 2015 odebral učitel žákovi mobilní telefon za rušení výuky. Škola nejprve odmítla mobil žákovi vrátit a přístroj si ponechala přes víkend. Teprve následující pondělí si matka mohla mobil vyzvednout v kanceláři školní sekretářky. Žák a jeho rodiče podali stížnost ke správnímu soudu, kterou chtěli dosáhnout rozhodnutí, že zabavení a zadržování mobilu byly nezákonné. Podle správního soudu tomu tak nebylo. Soud zejména konstatoval, že nemožnost používat mobilní telefon o víkendu dostatečnou měrou nezasahovala do práva rodičů na výchovu dětí. I kdyby byl jejich syn „nenadále nezastižitelný", nepředstavovalo by jednání školy nepřiměřený zásah do jejich základních práv.“[5]
Musíme ale varovat před jednou věcí. Je možné, že by soudy chtěly, abyste místo učitele žalovali spíš školu (popř. jejího zřizovatele). To dovozujeme z rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně tzv. nesamostatného pomocníka (rozsudek ze dne 26. 10. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1029/2021). Toto rozhodnutí ale má své mouchy – na což trefně poukazují třeba SZTEFEK, M., KRÁL, T. K přímé odpovědnosti zaměstnance (či jiného pomocníka) za škodu. https://www.pravniprostor.cz/clanky/pracovni-pravo/k-prime-odpovednosti-zamestnance-ci-jineho-pomocnika-za-skodu[6]
Diskuze k článku ()