Kongres Právní prostor Levý
Právní Prostor

Svěřenský fond a veřejnoprávní souvislosti

Se založením a následným fungováním svěřenského fondu souvisí celá řada administrativních činností, zejména povinnosti související se zápisem některých údajů o svěřenském fondu do veřejnoprávních evidencí. V posledním díle našeho seriálu se proto zaměříme na vybrané oblasti veřejného práva – zápis do evidence svěřenských fondů, dopad novely zákona o skutečném majiteli na svěřenské fondy a otázku zápisu svěřenského fondu do obchodního rejstříku.

Svěřenský fond a veřejnoprávní souvislosti

Předchozí díl seriálu si můžete přečíst zde.

1. Evidence svěřenských fondů

Evidence svěřenských fondů je speciální evidencí, která je vedena Ministerstvem spravedlnosti a dle § 65a zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a evidenci svěřenských fondů (dále jen „rejstříkový zákon“) se do této evidence obligatorně zapisují všechny svěřenské fondy a rovněž i zahraniční svěřenské fondy.

Zápis do evidence svěřenských fondů, včetně následných změn zápisu či výmazu z evidence, zajištuje svěřenský správce.[1] Ten má možnost nechat zápis provést buď prostřednictvím návrhového formuláře, nebo prostřednictvím notáře. Návrhový formulář se podává příslušnému rejstříkovému soudu[2] a musí být doložen listinami osvědčujícími skutečnosti, které mají být zapsány. U prvozápisu svěřenského fondu půjde zejména o notářský zápis obsahující statut, smlouvu se svěřenským správcem o přijetí pověření ke správě, čestné prohlášení svěřenského správce a souhlasy zapisovaných osob se zápisem do evidence svěřenských fondů. Druhou a zároveň i rychlejší možností je přímý zápis prostřednictvím notáře, který jej provede na základě podkladového notářského zápisu a případně dalších listin, osvědčujících zapisované skutečnosti, jako tomu je u zápisu pomocí návrhového formuláře.[3]

Skutečnosti zapisované do evidence svěřenských fondů

Zápis do evidence svěřenských fondů má i některé zásadní právní účinky. Svěřenský fond totiž vzniká právě až zápisem do evidence svěřenských fondů.[4] Nutnost zápisu se projevuje také ve vztahu k osobám obmyšleným, jelikož jmenování obmyšleného svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu je účinné teprve dnem, kdy je obmyšlený zapsán do evidence svěřenských fondů.[5]

Náležitosti, které se o svěřenském fondu do evidence povinně zapisují, upravuje § 65d rejstříkového zákona. Jedná se zejména o následující:

  • označení, identifikační číslo a účel svěřenského fondu,
  • den vzniku a zániku svěřenského fondu,
  • údaje o svěřenském správci, zakladateli, obmyšlených a osobě vykonávající dohled nad správou majetku ve svěřenském fondu,
  • počet svěřenských správců a způsob, jakým jednají,
  • údaje týkající se dispozice s obchodním závodem,
  • další skutečnosti, o kterých to stanoví jiný zákon nebo o jejichž zápis požádá svěřenský správce,
  • den, k němuž byl zápis proveden.
Sdílet článek
TEST 2
X

Další články

Články

Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé

Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Články

Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný

Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Články

Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky

Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Články

Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí

Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Články

Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic

Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Kongres Právní prostor Levý