Svěřenský fond a veřejnoprávní souvislosti
Se založením a následným fungováním svěřenského fondu souvisí celá řada administrativních činností, zejména povinnosti související se zápisem některých údajů o svěřenském fondu do veřejnoprávních evidencí. V posledním díle našeho seriálu se proto zaměříme na vybrané oblasti veřejného práva – zápis do evidence svěřenských fondů, dopad novely zákona o skutečném majiteli na svěřenské fondy a otázku zápisu svěřenského fondu do obchodního rejstříku.
Předchozí díl seriálu si můžete přečíst zde.
1. Evidence svěřenských fondů
Evidence svěřenských fondů je speciální evidencí, která je vedena Ministerstvem spravedlnosti a dle § 65a zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a evidenci svěřenských fondů (dále jen „rejstříkový zákon“) se do této evidence obligatorně zapisují všechny svěřenské fondy a rovněž i zahraniční svěřenské fondy.
Zápis do evidence svěřenských fondů, včetně následných změn zápisu či výmazu z evidence, zajištuje svěřenský správce.[1] Ten má možnost nechat zápis provést buď prostřednictvím návrhového formuláře, nebo prostřednictvím notáře. Návrhový formulář se podává příslušnému rejstříkovému soudu[2] a musí být doložen listinami osvědčujícími skutečnosti, které mají být zapsány. U prvozápisu svěřenského fondu půjde zejména o notářský zápis obsahující statut, smlouvu se svěřenským správcem o přijetí pověření ke správě, čestné prohlášení svěřenského správce a souhlasy zapisovaných osob se zápisem do evidence svěřenských fondů. Druhou a zároveň i rychlejší možností je přímý zápis prostřednictvím notáře, který jej provede na základě podkladového notářského zápisu a případně dalších listin, osvědčujících zapisované skutečnosti, jako tomu je u zápisu pomocí návrhového formuláře.[3]
Skutečnosti zapisované do evidence svěřenských fondů
Zápis do evidence svěřenských fondů má i některé zásadní právní účinky. Svěřenský fond totiž vzniká právě až zápisem do evidence svěřenských fondů.[4] Nutnost zápisu se projevuje také ve vztahu k osobám obmyšleným, jelikož jmenování obmyšleného svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu je účinné teprve dnem, kdy je obmyšlený zapsán do evidence svěřenských fondů.[5]
Náležitosti, které se o svěřenském fondu do evidence povinně zapisují, upravuje § 65d rejstříkového zákona. Jedná se zejména o následující:
- označení, identifikační číslo a účel svěřenského fondu,
- den vzniku a zániku svěřenského fondu,
- údaje o svěřenském správci, zakladateli, obmyšlených a osobě vykonávající dohled nad správou majetku ve svěřenském fondu,
- počet svěřenských správců a způsob, jakým jednají,
- údaje týkající se dispozice s obchodním závodem,
- další skutečnosti, o kterých to stanoví jiný zákon nebo o jejichž zápis požádá svěřenský správce,
- den, k němuž byl zápis proveden.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



