Svěřenský fond a veřejnoprávní souvislosti

Předchozí díl seriálu si můžete přečíst zde.

1. Evidence svěřenských fondů

Evidence svěřenských fondů je speciální evidencí, která je vedena Ministerstvem spravedlnosti a dle § 65a zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a evidenci svěřenských fondů (dále jen „rejstříkový zákon“) se do této evidence obligatorně zapisují všechny svěřenské fondy a rovněž i zahraniční svěřenské fondy.

Zápis do evidence svěřenských fondů, včetně následných změn zápisu či výmazu z evidence, zajištuje svěřenský správce.[1] Ten má možnost nechat zápis provést buď prostřednictvím návrhového formuláře, nebo prostřednictvím notáře. Návrhový formulář se podává příslušnému rejstříkovému soudu[2] a musí být doložen listinami osvědčujícími skutečnosti, které mají být zapsány. U prvozápisu svěřenského fondu půjde zejména o notářský zápis obsahující statut, smlouvu se svěřenským správcem o přijetí pověření ke správě, čestné prohlášení svěřenského správce a souhlasy zapisovaných osob se zápisem do evidence svěřenských fondů. Druhou a zároveň i rychlejší možností je přímý zápis prostřednictvím notáře, který jej provede na základě podkladového notářského zápisu a případně dalších listin, osvědčujících zapisované skutečnosti, jako tomu je u zápisu pomocí návrhového formuláře.[3]

Skutečnosti zapisované do evidence svěřenských fondů

Zápis do evidence svěřenských fondů má i některé zásadní právní účinky. Svěřenský fond totiž vzniká právě až zápisem do evidence svěřenských fondů.[4] Nutnost zápisu se projevuje také ve vztahu k osobám obmyšleným, jelikož jmenování obmyšleného svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu je účinné teprve dnem, kdy je obmyšlený zapsán do evidence svěřenských fondů.[5]

Náležitosti, které se o svěřenském fondu do evidence povinně zapisují, upravuje § 65d rejstříkového zákona. Jedná se zejména o následující: 

• označení, identifikační číslo a účel svěřenského fondu,
• den vzniku a zániku svěřenského fondu,
• údaje o svěřenském správci, zakladateli, obmyšlených a osobě vykonávající dohled nad správou majetku ve svěřenském fondu,       
• počet svěřenských správců a způsob, jakým jednají,
• údaje týkající se dispozice s obchodním závodem,
• další skutečnosti, o kterých to stanoví jiný zákon nebo o jejichž zápis požádá svěřenský správce,
• den, k němuž byl zápis proveden.

Evidence svěřenských fondů je velmi podobná obchodnímu rejstříku, ale její funkčnost se trochu liší. Do roku 2021, kdy evidence prošla zásadní změnou a přiblížila se své současné podobě, bylo možné prohlížet veškeré zapsané svěřenské fondy bez potřeby znalosti jejich identifikačních údajů, avšak s velice omezenou možností vyhledávání v evidenci. Po uvedené změně byla evidence připodobněna právě známému obchodnímu rejstříku, a to včetně možnosti vyhledávání například i podle osoby svěřenského správce. Po posledních úpravách, které zajištují větší anonymitu, je v současné době umožněno v evidenci vyhledávat pouze dle názvu fondu, identifikačního čísla či spisové značky, pod kterou je svěřenský fond zapsán, jinak není možné fond vyhledat, a to již ani dle osoby správce.

Ne všechny skutečnosti zapisované do evidence svěřenských fondů jsou pak přístupné veřejnosti či uváděné v opisu z evidence svěřenských fondů. Zapisované skutečnosti se tak dělí do dvou kategorií, a to na:

• uveřejňované údaje a 
• neuveřejňované údaje.[6]

Uveřejňované údaje

Veřejně dostupnými údaji, tedy takovými, které může z evidence svěřenských fondů vyčíst každý, jsou:

• označení a identifikační číslo svěřenského fondu,
• účel svěřenského fondu, popř. předmět činnosti, podnikání nebo vedlejší hospodářské činnosti,
• den vzniku a zániku svěřenského fondu,
• počet svěřenských správců a způsob, jakým jednají,
• údaje o svěřenském správci.[7] 

Zákon pak zná ještě další, doplňující údaje, které se nezapisují vždy, ale jen v případě, že nastane zákonem předvídaná skutečnost.[8] Takovým údajem je například den zrušení nebo zániku správy svěřenského fondu s uvedením právního důvodu, zahájení insolvenčního řízení, omezení práva nakládat s majetkovou podstatou na základě rozhodnutí insolvenčního soudu atd. [9] Tyto údaje patří mezi uveřejňované.

Neuveřejňované údaje

Lze konstatovat, že se zákonodárce vydal cestou ochrany soukromí osob spjatých se svěřenským fondem, což lze s ohledem na povahu a účel svěřenského fondu jedině kvitovat, když se osobní údaje zakladatele, obmyšleného a dalších osob vykonávajících dohled nad správou majetku svěřenského fondu evidují pouze v neveřejné části evidence, ke které má přístup omezený okruh subjektů.

I osoba svěřenského správce podléhá jisté míře ochrany soukromí. Neveřejnými údaji v případě svěřenského správce jsou:

• adresa místa pobytu či bydliště, 
• den narození a 
• rodné číslo.[10]

Naopak veřejnou vždy musí být doručovací adresa svěřenského správce, neboť z důvodu absence právní osobnosti svěřenského fondu a rovněž absence jeho sídla jsou veškeré záležitosti řešeny prostřednictvím svěřenského správce.

Ochrana soukromí osob spjatých se svěřenským fondem však není bezbřehá a rejstříkový zákon přímo stanoví, komu a za jakých předpokladů je možné poskytnout úplný opis zápisu (nebo listiny) z evidence svěřenských fondů. Jsou to svěřenský správce, osoba mající na tom právní zájem a další oprávněné subjekty dle § 65a odst. 3 rejstříkového zákona, kterými jsou zejména:

• soudy, a to pro účely soudního řízení,
• orgány činné v trestním řízení pro účely trestního řízení a státní zastupitelství též pro účely výkonu jiné než trestní působnosti,
• správci daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění pro účely výkonu jejich správy,
• zpravodajské služby, a to pro účely plnění úkolů podle zákona, který upravuje činnost zpravodajských služeb,
• a další, o kterých tak stanoví zákon.

Tyto výše uvedené subjekty mohou přistupovat k neuveřejňovaným údajům pouze v souvislosti s výkonem své pravomoci, a to v mezích své zákonné působnosti. Přístup k údajům je jim umožněn prostřednictvím speciální aplikace vytvořené a spravované Ministerstvem spravedlnosti ČR, která zároveň garantuje zachování utajení těchto neveřejných údajů.[11]

Vedle těchto subjektů může přístup k neveřejným údajům a dokumentům ve sbírce listin získat také osoba, která osvědčí právní zájem. Právní zájem bude mít zejména ten, kdo je účastníkem právního vztahu, který se týká majetku náležejícího do svěřenského fondu, nebo pokud by neveřejné údaje mohly mít zásadní dopad na právní postavení osoby osvědčující právní zájem.[12] Může se jednat o obmyšleného, věřitele zakladatele, osoby zvyšující majetek svěřenského fondu nebo osoby vykonávající nad svěřenským fondem dohled. Právní zájem je však nutné osvědčit v každém konkrétním případě.

Sbírka listin

Součástí evidence svěřenských fondů je sbírka listin, do které je svěřenský správce povinen vkládat zákonem stanovené listiny, a to bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti. Dle ustanovení § 65a odst. 1 ve spojení s § 66 rejstříkového zákona jsou těmito listinami zejména:

• statut svěřenského fondu,
• rozhodnutí o volbě nebo jmenování, odvolání nebo doklad o jiném ukončení funkce svěřenského správce,
• řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky,
• rozhodnutí o zrušení svěřenského fondu, doklad o jiném důvodu skončení správy svěřenského fondu, rozhodnutí, že majetek svěřenského fondu bude převeden do jiného svěřenského fondu nebo do vlastnictví právnické osoby,
• rozhodnutí soudu o nahrazení původního účelu veřejně prospěšného svěřenského fondu podobným účelem,
• smlouva nebo jiný doklad o zvýšení majetku ve svěřenském fondu zřízeném za soukromým účelem, k němuž došlo jinak než z výnosů majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn,
• a další.

V případě, že v sobě listiny zakládané do sbírky obsahují údaje, které mají povahu neuveřejňovaných údajů (informace o zakladateli, obmyšlených, osobě vykonávající nad svěřenským fondem dohled a některé údaje o svěřenském správci), není opět možné jejich zveřejnění. U takové listiny je ve sbírce uvedené pouze její evidenční číslo, datum vzniku dokumentu, doručení soudu a založení do sbírky listin a informace o typu listiny. Získat takovou listinu je pak možné za stejných podmínek, jako je možné získat úplný opis zápisu v evidenci. V případě, že by listina neobsahovala nezveřejňované údaje,[13] zveřejní se ve sbírce listin celá, jako je to u listin v obchodním rejstříku.

V této souvislosti můžeme při zakládání listin do sbírky doporučit uvádět informaci o tom, zda konkrétní listina obsahuje či neobsahuje neuveřejňované údaje přímo do průvodního dopisu pro rejstříkový soud, aby nedošlo k mylnému zveřejnění některé listiny.

2. Evidence skutečných majitelů

Zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále jen „zákon o evidenci skutečných majitelů“) prošel s účinností k 1. 10. 2022 zásadní novelizací, provedenou zákonem č. 245/2022 Sb. (dále jen „novela“), a to kvůli připomínkám ze strany Evropské komise, resp. kvůli předchozímu nedůslednému promítnutí požadavků Směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015, o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (dále jen „směrnice AML“) do úpravy zákona o evidenci skutečných majitelů. Stěžejní změnou tak je zejména redefinice pojmu skutečného majitele. Do přijetí novely považoval zákon za skutečné majitele fyzické osoby, které byly buď:

1. koncovými příjemci, tedy osobami, které mohou mít přímo nebo nepřímo prostřednictvím svěřenského fondu podstatnou část z celkového majetkového prospěchu tvořeného při správě či zániku svěřenského fondu a tento prospěch dále nepředávají a nebo
2. měly koncový vliv na správu svěřenského fondu, tedy mohly bez pokynů jiného přímo nebo nepřímo uplatňovat rozhodující vliv na správu svěřenského fondu.

Novela však tuto dvojkolejnost pojetí skutečného majitele zrušila a sjednotila definici skutečného majitele tak, že jím nově je „každá osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu nebo právní uspořádání“.[14] Pro svěřenské fondy jakožto právní uspořádání zároveň platí, že je „v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje každá fyzická osoba, která v nich uplatňuje rozhodující vliv“[15] a současně je stanoveno, že „rozhodující vliv na správu právního uspořádání uplatňuje ten, kdo na základě vlastního uvážení, bez ohledu na to, zda a na základě jaké právní skutečnosti, může přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádání dosáhnout toho, že rozhodování svěřenského správce odpovídá jeho vůli“.[16]

Vedle toho § 6 odst. 3 zákona o evidenci skutečných majitelů stanoví, kdo je skutečným majitelem vždy, bez ohledu na nutnost zjišťovat materiální povahu vztahu osoby a svěřenského fondu. Skutečným majitelem svěřenského fondu je tak každá fyzická osoba, která je:

1. jeho zakladatelem,
2. jeho svěřenským správcem,
3. oprávněnou osobou k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu, a která může jmenovat nebo odvolat svěřenského správce nebo obmyšleného,
4. jeho obmyšleným,
5. z okruhu osob, v jejichž hlavním zájmu bylo právní uspořádání zřízeno nebo je spravováno, není-li obmyšleným.

Figuruje-li v některém z uvedených případů právnická osoba, platí, že skutečným majitelem svěřenského fondu je také skutečný majitel této právnické osoby.

Na základě novely byl tedy zcela zásadním způsobem rozšířen okruh skutečných majitelů svěřenských fondů, když nyní jsou do něj zahrnuty i všechny zúčastněné osoby bez ohledu na materiální povahu jejich prospěchu či vlivu.

Svěřenský správce je v souladu s § 2 písm. h) zákona o evidenci skutečných majitelů evidující osobou. Má tedy povinnost zajistit aktuálnost uvedených údajů a jejich soulad se skutečným stavem. Provést zápis je možné na základě návrhu na zápis dle § 20 a násl. zákona o evidenci skutečných majitelů, nebo je rovněž možné nechat zápis provést notářem dle § 34 zákona o evidenci skutečných majitelů. Povinnost svěřenský správce splní rovněž v případě, kdy se údaje do evidence skutečných majitelů propíšou automaticky dle § 37 a násl. zákona o evidenci skutečných majitelů.

Údaje, které jsou v evidenci skutečných majitelů evidovány veřejně, tedy takové, ke kterým má kdokoli přístup prostřednictvím internetových stránek Ministerstva vnitra, odpovídají minimálně rozsahu údajů, které jsou o totožných osobách uvedeny v evidenci svěřenských fondů. Ke zveřejnění jiných údajů by nemělo dojít, pokud k němu nedal skutečný majitel souhlas. V případě automatického průpisu by tedy měly být zveřejněny pouze údaje o svěřenském správci, ostatní skuteční majitelé, tj. zejména zakladatel a obmyšlení by měli být veřejnosti skryti.

3. Obchodní rejstřík

Do svěřenského fondu bývají v praxi často vkládány obchodní podíly na obchodních korporacích. Zakladatelé tak činí zpravidla z důvodu ochrany vlastního majetku, zejména pro případný podnikatelský neúspěch, či za účelem zajištění výkonu profesionální správy svého majetku nebo jeho celistvosti do budoucna. Vyčleněním podílu na obchodní korporaci by svěřenský fond defacto vstoupil na místo společníka obchodní korporaci, což však vzhledem k povaze svěřenského fondu jako entity bez právní osobnosti není možné. Na toto místo proto vstupuje svěřenský správce jednající na účet svěřenského fondu, který vykonává veškerá práva a povinnosti, které jsou s podílem spjaty.[17] V praxi to pak bude znamenat, že svěřenský správce bude vystupovat jako společník společnosti s ručením omezeným či akcionář akciové společnosti, bude mu náležet právo účastnit se valné hromady, právo na valné hromadě hlasovat anebo právo vyžádat si informace či vysvětlení o společnosti.[18]

Tato skutečnost se musí promítnout i v zápisu do obchodního rejstříku, na místo společníka či jediného akcionáře[19] akciové společnosti je zapisován právě svěřenský správce a nikoli svěřenský fond jako takový. Svěřenský správce je však zapsán s dovětkem, že jedná jako svěřenský správce svěřenského fondu.

Obdobně jako u evidence svěřenských fondů se zápis provádí buďto prostřednictvím (i) návrhového formuláře, který se podává přímo rejstříkovému soudu, nebo prostřednictvím (ii) notáře. Návrh na zápis na rozdíl od zápisu do evidence svěřenských fondů nepodává svěřenský správce, ale statutární orgán společnosti, jejíž podíl je do svěřenského fondu vyčleněn.

Společnost musí k návrhu připojit následující listiny:

• výpis z evidence svěřenských fondů,
• statut svěřenského fondu,
• zápis z valné hromady včetně usnesení,
• nové znění zakladatelské listiny / společenské smlouvy / stanov, a
• souhlas zapisovaných osob s jejich zápisem do obchodního rejstříku, 
• popř. smlouvu o zvýšení majetku svěřenského fondu či jiné relevantní dokumenty.

K založení do sbírky listin obchodního rejstříku však dojde pouze u nového znění zakladatelského právního jednání obchodní korporace.[20] Ostatní listiny nejsou veřejnosti přístupné.[21]

Závěr

Veřejné evidence a obdobné nástroje jsou nedílnou součástí existence svěřenského fondu. Jelikož je svěřenský fond nástrojem, prostřednictvím kterého je možné spravovat majetek v neomezeném rozsahu a jehož prostřednictvím je možné vykonávat v souladu se zákonem jakoukoli činnost, je plnění evidenčních a dalších veřejnoprávních povinností zcela na místě. Ať už tyto vycházejí ze samotné povahy vyčleněného majetku, nebo z povahy samotného svěřenského fondu, mají v českém právním řádu zásadní význam, který odráží aktuální právní uspořádání. Jak je však z výše uvedených příkladů patrné, oproti jiným formám vlastnictví majetku v České republice (zejména vlastnictví fyzické osoby či prostřednictvím obchodní korporace), umožňuje svěřenský fond o dost větší anonymitu jeho zakladatelům a osobám obmyšleným. Tyto osoby jsou sice ve veřejných evidencích zapsány, ale údaje o nich se v zásadě veřejnosti nezobrazují. Systém umožnění přístupu k těmto údajům pouze omezenému okruhu osob či veřejným institucím pak zajišťuje transparentnost a dodržování právního řádu.

 

---

[1] § 65b a 65c rejstříkového zákona.