V témže roce nabyla účinnosti i dlouho očekávaná novela zákona o ochranných známkách.[1] Novelou se tak do českého právního řádu transponovala směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách. Přinesla řadu významných změn v již harmonizovaném známkovém právu na území Evropské unie. Dnes, po poměrně krátké době pěti let aplikace nových pravidel a podmínek, můžeme zatím jen zčásti hodnotit jejich dopad na proces získání známkové ochrany.
V průběhu posledních dvou desetiletí došlo, nejen v podnikatelském prostředí, k výrazným změnám, a to především v souvislosti s rozvojem internetu, ale i dalších elektronických nástrojů a nových forem komunikace. S tímto rozvojem rostou i požadavky dotčených subjektů na efektivní, kvalitní, rychlý a dostupný registrační systém ochranných známek, a to za použití nejmodernějších technologií.
Cílem novely bylo vytvořit konzistentní, a hlavně účinný systém ochranných známek, který povede k snadnějšímu získání právní ochrany, efektivnímu způsobu obrany proti porušování, a který tak bude přispívat na jednotném evropském trhu k lepší konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů․
Novela a změny
Jednou z těch zásadních obligatorních změn v procesu úředního průzkumu přihlašovaných ochranných známek bylo zrušení ustanovení § 6 a souvisejícího § 22 odst. 2 ZOZ[2], které zbavilo Úřad povinnosti zkoumat starší známková práva jako překážku zápisu později podaných přihlášek. V souladu se směrnicí se tento důvod zamítnutí přihlášek přesunul mezi relativní důvody, které může nově uplatnit pouze osoba, jejíž práva by mohla být pozdější přihláškou dotčena. V praxi tedy již Úřad v rámci věcného průzkumu nezkoumá, zda je přihlašované označení shodné či neobsahuje shodné prvky vedoucí k záměně se starší ochrannou známkou zapsanou pro shodné výrobky a služby. Odpovědnost za péči o své nehmotné statky se tak plně přesunula na jejich nositele, kteří mají právě s rozvojem snadné dostupnosti informací a řadou zákonných prostředků široké možnosti, jak důkladně posuzovat možný zásah do svých práv a jak se takovému zásahu účinně bránit. Zároveň se eliminovala skutečnost, že úřední autorita bez znalosti objektivní situace na trhu a při tak obrovském množství zapsaných národních, evropských a mezinárodních ochranných známek na jednotném evropském trhu bude zamítat nově vznikající obchodní značky na základě již nepoužívaných, opuštěných či prakticky si nekonkurujících známek v reálném soutěžním prostředí.
Výhodou shora uvedeného je zjednodušení věcného průzkumu přihlášek. Zcela jednoznačně došlo ke zkrácení průměrné doby řízení u zápisu ochranné známky, kdy od podání ke zveřejnění přihlášky ochranné známky činila tato doba v roce 2018 3,7 měsíce (u bezchybných přihlášek byla tato doba 2,1 měsíc), v roce 2023 byla průměrná doba od podání ke zveřejnění přihlášky 2,2 měsíce (u bezchybných přihlášek byla tato doba 1,2 měsíce)[3]. Nicméně provádění důkladných rešerší průzkumovými pracovníky odboru ochranných známek v rámci věcného průzkumu přihlášek je pro účely řádného posouzení zápisné způsobilosti označení i nadále nezbytností.
Další novinkou je, že u přihlášek ochranných známek, podaných po 1. lednu 2019, odpadla podmínka jejich grafického ztvárnění. Daná změna je reakcí na modernizaci dostupných technologií používaných podnikatelskými subjekty při označování zboží a v souvislosti s jejich propagací a značí o rychle se rozvíjejícím podnikatelském prostředí.
Ochrannou známkou dnes může být jakékoliv označení, tvořené zejména slovy, včetně osobních jmen, barvou, kresbou, písmeny, číslicemi nebo tvarem výrobku či jeho obalu nebo zvuky, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby a je schopno být vyjádřeno v rejstříku ochranných známek způsobem, který příslušným orgánům a veřejnosti umožňuje jasně a přesně určit předmět ochrany poskytnuté vlastníkovi ochranné známky.
Ochranná známka bude považována za jasnou a přesnou, pokud je vyjádřena jakoukoliv vhodnou formou za použití běžně dostupných technologií, je-li dané označení vyjádřeno jasným, přesným, samostatným, snadno přístupným, srozumitelným, trvalým a objektivním způsobem.
Podle způsobu jejich vyjádření rozlišujeme ochranné známky na tradiční, tzn. graficky ztvárnitelé a netradiční, tj. nové formy vyjádření ochranných známek.
Mezi tradiční druhy ochranných známek patří známky slovní, obrazové, prostorové, tvořené pouze barvou, poziční a ochranné známky se vzorem. Tradiční druhy ochranných známek představují prozatím naprostou většinu přihlašovaných označení.
Netradičními ochrannými známkami jsou pak známky zvukové, pohybové, multimediální a holografické.
Postup podání přihlášek a následné řízení je u obou typů známek, tedy tradičních i netradičních, shodný. Způsoby a formy jejich vyjádření v rejstříku jsou přesně stanoveny v Příloze zákona a některé z nich je možné doplnit popisem, který přispívá ke zpřesnění předmětu a rozsahu ochrany. Jedná se o známky poziční, se vzorem, barevné a pohybové.
S uplynutím pěti let možnosti jejich přihlašování je třeba říci, že netradiční ochranné známky si ještě zcela nenašly cestu k srdci českého přihlašovatele. Určitá setrvačnost v konzervativním přístupu podnikatelů je znát, nicméně je důležité, že právní rámec je pro další vývoj správně nastaven.
Z dostupných statistik můžeme vidět, že od 1. ledna 2019 k 1. dubnu 2024 byly podány a úspěšně zapsány pouze dvě přihlášky holografických ochranných známek. Přihlášky zvukových ochranných známek byly podány tři, z toho jedna byla zapsána. A přihlášek pozičních ochranných známek bylo podáno pět, pouze jedna, níže uvedená, byla úspěšně zapsána.
Poziční ochranná známka, č. z.: 391081. Zdroj: Databáze ÚPV
Stoprocentním úspěchem u zápisu se mohou pyšnit přihlášky multimediálních ochranných známek – všechny tři podané byly úspěšně registrovány.
A konečně, od roku 2019 bylo úspěšně zapsáno osm pohybových ochranných známek.
V neposlední řadě známkový zákon upravuje vedle individuálních ochranných známek i zvláštní typy ochranných známek, a to již dlouhodobě zavedené známky kolektivní a od ledna 2019 také nově známky certifikační.
Kolektivní ochrannou známkou je ochranná známka, která je způsobilá rozlišovat výrobky nebo služby členů či společníků právnické osoby od výrobků nebo služeb jiných osob.
O její zápis může požádat pouze právnická osoba, zejména spolek výrobců, producentů, poskytovatelů služeb nebo obchodníků. Součástí přihlášky pak musí být údaje o totožnosti členů nebo společníků přihlašovatele, kteří mohou kolektivní ochrannou známku užívat a zároveň smlouva o užívání.
Právo užívat kolektivní ochrannou známku mají pouze členové, nebo společníci zapsaní do rejstříku, a jeho výkon je dán a omezen podmínkami ve smlouvě o užívání. Tento typ ochranné známky i nadále zůstává spíše výjimečně využívaným institutem kolektivní správy průmyslového práva. V rejstříku ochranných známek se nachází k 1. dubnu 2024 celkem 42 zapsaných kolektivních ochranných známek.
Spíše se rozšířil zájem o procesně jednodušší způsob získání ochrany známky v případě více uživatelů, a to formou podání individuální ochranné známky více přihlašovateli společně, což z pohledu občanskoprávního uspořádání spoluvlastnictví zákon o ochranných známkách nevylučuje.
Nově zavedeným typem je certifikační ochranná známka, kterou se rozumí ochranná známka, která je způsobilá rozlišovat výrobky nebo služby, které vlastník této ochranné známky certifikoval pro materiál, způsob výroby výrobků nebo poskytování služeb, kvalitu, přesnost nebo jiné vlastnosti, od výrobků nebo služeb, které takto certifikovány nejsou. Funkcí této ochranné známky tedy není identifikovat konkrétního původce nabízeného výrobku nebo služby, ale poskytovat zákazníkovi záruku určité jakosti, povahy nebo jiné vlastnosti nabízeného zboží, kterou mu nastavením jasně daných pravidel a kontroly jejich dodržování poskytuje vlastník certifikační ochranné známky. Certifikační ochranné známky slouží k označení výrobků a služeb různých poskytovatelů, které splňují kritéria stanovená certifikační autoritou.
Přihláška certifikační ochranné známky musí obsahovat jasná pravidla pro certifikaci zboží a podmínky pro její získání. Tato pravidla jsou veřejně dostupná v rejstříku ochranných známek. Nicméně je nutno mít na paměti, že vlastník takové známky nemůže vyrábět výrobky ani poskytovat služby, které jím budou certifikovány. K dnešnímu dni byly do rejstříku Úřadu zapsány celkem čtyři certifikační ochranné známky, například:
Novela známkového zákona z roku 2019 znamenala i nutný, a leckdy ne jednoduchý, technický rozvoj nástrojů Úřadu, co se týče vedení správního řízení a dostupnosti a správy údajů o ochranných známkách. Ruku v ruce s tím vstoupila do procesu zápisného řízení i rychle postupující digitalizace státní správy, která přináší řadu úskalí v zaběhnutých mechanismech Úřadu. Lze však pohlížet do budoucnosti s optimismem, protože i když se to někdy na počátku nezdá, proces přihlašování a zápisu ochranných známek do rejstříku se stává jednodušším. Řízení je v mnoha ohledech rychlejší, pravidla zápisu ochranných známek jsou modernější a reagují na vývoj nejen v oblasti duševního vlastnictví, ale i v oblasti technologií a nároků uživatelů. Další výzvy jsou však na prahu, umělá inteligence, virtuální realita, klimatická změna, společenské otřesy, to vše se bude promítat i do oblasti průmyslového vlastnictví.
Článek byl publikován v časopise Duševní vlastnictví č. 2/2024, jehož elektronická podoba je dostupná zde.
[1] S účinností od 1. ledna 2019 vstoupila v platnost novela zákona o ochranných známkách.
Diskuze k článku ()