Nová forma přeměny a další změny zákona o přeměnách obchodních společností

Novela přináší řadu podstatných změn reagující právě na potřebu harmonizace s evropským právem, přičemž níže budou nastíněné možné praktické dopady této novely do fungování přeměn. Mezi klíčové novinky patří způsob zveřejnění projektu přeměny, zvýšení ochrany věřitelů, změny v přeshraničním přemístění sídla, postup při jmenování znalce včetně nových výjimek, u kterých není povinnost ocenění znalcem a nová forma přeměny – rozdělení vyčleněním. Současně je vhodné připomenout, že pokud je projekt přeměny již uložen do sbírky listin před účinností novely, tak je nutné celou přeměnu dokončit dle staré právní úpravy. 

Nová forma přeměny

Novela zavedla novou formu rozdělení, a to vyčlenění, v jehož důsledku rozdělovaná společnost nezaniká a vyčleněná část jejího jmění přechází výměnou za podíl (i) na jednu nebo více nově vznikajících společností, (ii) na jednu nebo více již existujících společností nebo (iii) na již existující i vznikající společnosti, tedy kombinace dvou předchozích bodů.

Směrnice počítala s úpravou vyčlenění pouze jako s formou přeshraničního rozdělení. Vzhledem k tomu, že ve Směrnici nebylo vyloučeno zavést úpravu vyčlenění ve vnitrostátní úpravě, tak se pro účely větší škály výběru formy přeměny zavedlo právě vyčlenění i v rámci jednoho státu. 

Hlavní rozdíl oproti jiným formám rozdělení je ten, že v důsledku této formy přeměny se společníkem nástupnické společnosti stane sama rozdělovaná společnost. Pokud vykonává společnost určitou specifickou činnost, jeví se zde vhodné využít právě vyčlenění k založení dceřiné společnosti, a právě do ní přesunout část svého jmění. V takovém případě bude právě vyčlenění ideální způsob pro tohle využití. Je tedy patrné, že vyčlenění ulehčuje proces vytváření dceřiných společností a je možné tuto formu přeměny využít i při nastavení holdingové struktury. Tato situace pravděpodobně bude přehlednější pro další subjekty (např. smluvní partnery), pokud k vyčlenění dojde.

Vedle toho je možné novou formu přeměny využít i při prodeji nemovitostí. Pokud chce společnost prodat jednu či více nemovitostí, tak lze postupovat tak, že nejprve dojde k vyčlenění nemovitosti do nově vzniklé dceřiné společnosti a následně dojde k prodeji dceřiné společnosti. 

Zde je namístě upozornit, že pokud by chtělo využít vyčlenění v rámci jednoho projektu přeměny více rozdělovaných společností, tak to ani po novele zákona o přeměnách nelze. Taková přeměna nemůže proběhnout a muselo by se zhotovit více projektů přeměny se stejným rozhodným dnem a datem zápisu. U rozdělení zákon počítá pouze s tím, že se ho účastní pouze jedna rozdělovaná společnost. Zákon nicméně nebrání tomu, aby se nástupnická společnost zúčastnila více přeměn se stejným rozhodným dnem.  

Zveřejnění projektu přeměny                

Novela zrušila povinnost zveřejnit oznámení o uložení projektu přeměny do sbírky listin a upozornění pro věřitele zveřejňovat v obchodním věstníku. V současnosti mají zúčastněné osoby, které jsou zapsány do obchodního rejstříku, povinnost uložit do sbírky listin projekt přeměny a upozornění pro věřitele, zástupce zaměstnanců, popřípadě zaměstnance a společníky nebo členy na jejich práva. Z našeho pohledu je tato povinnost poměrně neefektivní a postrádá jasnou koncepci. Přišlo by nám vhodnější upozornit věřitele ve výpisu obchodního rejstříku v sekci „ostatní skutečnosti“, než zveřejňovat toto upozornění ve sbírce listin.

Zúčastněná osoba by měla zejména upozornit na práva uvedených osob, jedná se například o skutečnost, že věřitelé mohou požadovat dostatečné zajištění, pokud se zhorší dobytnost jejich dosud nesplatných pohledávek. Toto právo musí být uplatněno u soudu do 3 měsíců. Před novelou trvala tato lhůta 6 měsíců a běžela ode dne, kdy se zápis přeměny stal účinným vůči třetím osobám. V aktuálním znění zákona o přeměnách běží tato lhůta ode dne zveřejnění projektu Přeměny.

Současně u těchto práv dochází i k novému vymezení pohledávek, které mohou být zajištěny. V současnosti se jedná o již zmíněné dosud nesplatné pohledávky ze závazků vzniklých před zveřejněním projektu přeměny a pohledávky budoucí nebo podmíněné. Právě tyto budoucí a podmíněné pohledávky nebyly dosud v zákoně o přeměnách uvedeny a nynější úprava zvýšila v tomto ohledu ochranu některých věřitelů. I z důvodové zprávy k novele zákona o přeměnách vyplývá, že dosavadní pravidlo nedostatečně chránilo věřitele pohledávek vznikajících na základě dlouhodobých smluvních vztahů, tedy např. nájemních. Navrhlo se tedy ustanovení zpřesnit, aby se tato ochrana zvětšila, ale pouze pro ty pohledávky, které vznikly před zveřejněním projektu přeměny.[2]

Ocenění jmění

U oceňování jmění je nově jiným způsobem určen výběr znalce. Doposud bylo třeba, aby byl znalec jmenován soudem. Po novele již znalce vybírají zúčastněné osoby na přeměně, a to ze seznamu znalců. V tomto případě dojde ke značnému urychlení a již se nebude muset čekat na jmenování znalce soudem a nebude zapotřebí hradit soudní poplatek.

Současně u některého jmění jsou nově zavedeny výjimky, u kterých není povinnost ocenění znalcem. Zákon o přeměnách v tomto případě odkazuje do § 468 an. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve kterém jsou právě tyto výjimky upraveny. Jedná se zejména o investiční cenné papíry, nástroje peněžního trhu a ocenění dalšího majetku, u něhož lze použít pro určení ceny reálnou hodnotu určenou nezávislým odborníkem, případně lze tuto hodnotu určit na základě účetní závěrky, pokud je tato hodnota v účetní závěrce vykázána. Nezávislým odborníkem se rozumí osoba, která disponuje takovými znalostmi a dovednostmi potřebnými pro stanovení hodnoty majetku, jenž má být vnesen do společnosti.[3]

Přemístění sídla 

Nově je v zákoně o přeměnách zakotvena možnost přeshraničního přemístění sídla z anebo do jiného než členského státu EU či EHP. Doposud bylo při takovém přeshraničním přemístění postupováno dle občanského zákoníku, ale v rámci novely byla tato možnost zakotvena v rámci § 3 odst. 3 písm. d) Zákona o přeměnách. Zákon na takové přemístění sídla klade obdobné požadavky jako na přemístění sídla do nebo z členských států EU či EHP. Zde je důležité zmínit, že takové přemístění sídla musí splňovat právní řád třetího státu, jinak takové přemístění možné nebude. 

Závěr

Vzhledem k rozsahu a podstatným změnám, které přináší novela Zákona o přeměnách je zřejmé, že se jedná o důležitou úpravu s dopady do podnikatelského prostředí. Ať už jde o zavedení nové formy přeměny vyčlenění nebo o nové úpravy týkají se zveřejnění projektu přeměny a ochrany věřitelů. Novela se snaží přiblížit k evropským standardům a zareagovat na některé praktické dopady ekonomických subjektů. Pro efektivní správu holdingových struktur je významným krokem zejména zavedení vyčlenění. Osobně tuto novelu vnímáme jako krok správným směrem vzhledem k harmonizaci s evropskou legislativou a k urychlení určitých procesů. Některé změny by mohly vyžadovat více času na adaptaci praxe, a to zejména s ohledem na některé povinnosti související s ochranou věřitelů a se zveřejňováním požadavků ve sbírce listin. Celkově novela přináší systém, který lépe odpovídá podnikatelským aktivitám a právní jistotě osob, se kterými přeměna souvisí.

 

---