Mgr. Bc. Ondřej Grygar

Fundace patří mezi právnické osoby, které v českém právu zaujímají výjimečné postavení – jejich existence stojí na majetku vyčleněném k určitému účelu a jejich činnost je tímto účelem pevně svázána. Základními formami jsou nadace a nadační fond, které se od sebe liší zejména v požadavcích na základní kapitál, dlouhodobosti a způsobu nakládání s majetkem.

V rámci rozsáhlé rekodifikace soukromého práva přinesl zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, celou řadu nových, nebo znovu zavedených právních institutů. Mezi ně patří i úprava svěřenských a nadačních fondů, stejně jako pravidla týkající se správy cizího majetku. Pokud vše zjednodušíme, jde o vztah, ve kterém zakladatel (osoba vyčleňující majetek) předává část svého vlastnictví správci, který je povinen tento majetek spravovat podle předem stanovených podmínek, a to ve prospěch určené osoby – beneficienta.

Dne 19. července 2024 vstoupila v účinnost významná novela zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen „Zákon o přeměnách“). Novela reaguje na směrnici Evropského parlamentu a Rady[1] (dále jen „Směrnice“) a přináší další změny nad rámec této Směrnice.

Jak jsme nastínili již v předchozím článku[1], od 1. 1. 2024 vstoupila v účinnost jedna z největších daňověprávních změn s dopadem na celou řadu ustanovení daňových předpisů a s dopadem na téměř všechny daňové rezidenty České republiky. Cílem novely, nesoucí název „ozdravný balíček“, bylo mimo jiné posílit saldo státního rozpočtu, a to v řeči čísel až s přesahem přes 150.000.000 Kč.

Přeměny obchodních společností představují klíčový nástroj při restrukturalizacích či „výstavbách“ holdingových struktur. Přeměny často směřují k optimalizaci provozu holdingů a zlepšení jejich celkové finanční výkonnosti.

V posledních letech zažívá developerský trh zajímavý posun, kterým je vzrůstající trend rekonstrukce staveb a stavby nových budov s následným vymezením některých prostor v katastru nemovitostí jako ubytovací jednotky, namísto tradičního modelu vymezení jednotek bytových (tedy standardních bytů).

Tento článek přináší krátké zamyšlení nad otázkou rubopisace kmenového listu na základě plné moci vystavené společníkem společnosti s ručením omezeným. V praxi totiž může nastat situace, kdy společník společnosti udělí zmocněnci generální plnou moc k výkonu veškerých práv společníka a zmocněnec následně na základě této plné moci provede rupobisaci kmenového listu na třetí osobu.

Tento článek přináší krátké resumé nad pojmem podnik v intencích soutěžního práva. Je nutné si uvědomit, že pojetí podniku jako hospodářské jednotky v rámci soutěžního práva se liší od chápání podniku širokou veřejností, čemuž odpovídá vymezení obchodního závodu.[1] Dále se článek zaměří na srovnání pojmů podnik a soutěžitel, který je stěžejním pojmem českého soutěžního práva.